Dobrý den, je mi osmnáct let. Potřebuju poradit s následujícím problémem. Od narození jsem bydlela u prarodičů, nyní bydlím už druhým rokem s přítelem. Studuji sociální obor na SOŠ s poměrně dobrými výsledky. Matka žije s otčímem, stýkáme se jen občas, vlastního otce jsem nikdy neviděla. Peníze od něj chodily na účet matce.
Oba rodiče mi mají přispívat 1400,- Kč měsíčně, ale s matkou se již poněkolikáté soudím, dává mi totiž jen tu otcovu půlku. Ve studiu budu pokračovat, ale zjistila jsem, že jsem těhotná. Nevím tedy, jestli když budu pobírat mateřskou a přitom budu nadále studovat, tak jestli o výživné nepřijdu; případně zda bych to neměla jít někam nahlásit.
Jsem sice díky přítelovo rodičům plně zajištěná, ale nepřijde mi správné, aby mi hradili moje životní potřeby či potřeby do školy a brali tak na sebe zodpovědnost rodičů. Dokonce padl návrh manželství. Poté ale padá ze zákona vyživovací povinnost na manžela, že ano? Co mám tedy udělat?
Děkuji za rady,
Klára
O D P O V Ě Ď :
1.1. 2009 vešel v platnost nový zákon o nemocenském pojištění, podle kterého do okruhu nemocensky pojištěných osob již nepatří studenti a žáci. Nárok na PPM tak studentkám již ze zákona nevzniká. Automaticky vzniká nárok na čerpání rodičovského příspěvku a to v tzv. pomalé čtyřleté variantě, a to od měsíce, ve kterém se dítě narodí. Jakmile se ti miminko narodí, můžeš si požádat o porodné.
Kromě porodného a rodičovského příspěvku si můžeš na kontaktním místě státní sociální podpory příslušného úřadu práce požádat ode dne narození dítěte o přídavek na dítě a o sociální příplatek. Jedná se o dávky testované na příjem rodiny, z toho mimo jiné vyplývá, že je potřeba stanovit rodinu, která je v zákoně o státní sociální podpoře definována v § 7. Tento paragraf obsahuje odstavec 3, který lidově řečeno „natvrdo" stanovuje okruh společně posuzovaných osob, tj. osob, u kterých se vždy považuje za splněnou podmínku, že osoby spolu žijí a uhrazují náklady na své potřeby. Vždy se tedy například považují za rodinu nezletilé nezaopatřené děti a jejich rodiče. Ve vašem případě by se jednalo o miminko, tebe a otce dítěte. Jedině v případě, že otec dítěte by nebyl uveden v rodném listě dítěte, nebylo by koho posuzovat a za rodinu bys se považovala ty sama s dítětem (pokud bys samozřejmě nežila s druhem).
Jinak jakožto zletilé dítě pobírající patrně RP, budeš mít pravidelný příjem, a toto by bylo považováno za změnu poměrů. Rodičovský příspěvek je jakousi sociální mzdou, a tedy nárok na výživné bysv tomto případě již neměla. Pokud se však vdáš, zanikne rodičům vyživovací povinnost vůči tobě a vznikne vyživovací povinnost mezi manželi..
A ještě něco nakonec:
- §95 zákona o rodině (94/1963 Sb., v platném znění) stanoví, že otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. K zajištění úhrady těchto nákladů, jakož i k zajištění výživy dítěte po dobu, po níž by jí podle zvláštního předpisu náležela mateřská dovolená, může soud na návrh těhotné ženy uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou částku poskytl předem. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech ode dne slehnutí.
- Z uvedeného vyplývá, že můžeš po otci dítěte požadovat příspěvek svou obživu i příspěvek na výbavičku. Pokud se s ním nedohodneš, bude třeba podat návrh příslušnému soudu. Dle současné právní úpravy pobírá peněžitou pomoc v mateřství i osamělá matka po dobu 28 týdnů.
