Ahoj Danielko a všechny Kudlanky, hned jak jsem si dočetla zadaní vánoční soutěže,  musela jsem se rozesmát při vzpomínce na roky dávno minulé... Jako mladá, čerstvě vdaná a nezkušená kuchařka jsem se dala do vánočního cukroví, a jak jinak, než ve velkém. Pamatujete si ještě doby dávno minulé, kdy k nám na trh přicházely ruzné novinky v podobě "dochucených" margarýnů?

     Tak já - hlavička šetřivá - nakoupila za pár korunek kila "novinky" a dala se s chutí do přípravy těsta....  a protože jsem v tu dobu byla na mateřské a času bylo dost, zvládla jsem připravu asi šesti druhu těsta na druhý den. Ráno jsem se s chutí dala do pečení, s úsměvem, a panečku - jak mi to šlo to od ruky.... No, a protože když peču, tak neochutnávám - tak nebyl v ničem problém, výsledné cukroví bylo krásné voňavé, pravé vánoční.

     Sušenky jsem hezky skládala do krabiček a nejoblíbenější exmanželovy (ach jo, tehdy ještě manželovy)  vanilkové rohlíčky jsem mu nechala na stole, aby mohl v noci po příchodu z práce hned začerstva ochutnat. To bylo radosti po návratu z práce, hned zasedl ke stolu a šel koštovat.

      Jaké bylo mé překvapení, když se rozesmál a přivolal mě k ochutnávce. Voněly krásně, ale byly SLANÉ. A tak šla celodenní práce sousedovic slepicím a já od té doby nekoupím nic ,co neznám a zásadně už OCHUTNÁVÁM :-) Přeji všem Kudlankám klidnou a pohodovou přípravu vánoc a jen a jen sluníčkové dny...

Veronika

P.S. Tenhle článeček se "zatoulal", dostal se mi totiž do "nevyžádané pošty" - protože pisatelka má "extra" adresu.

Nebylo to tedy její vinou... Tak ho dávám až nyní, do soutěže této... nevadí, žejo?