JSEM TĚŽKEJ FRAJER |
Úterý, 16 duben 2013 | |
![]() Tak už je mi pět. Říkám to všude a všem, abychom měli jasno, že už nejsem žádné pískle, ale pořádný chlap. Chodím do školky. Měl jsem už vši i neštovice a jsem zvědav, co mě čeká dále. Umím jezdit na kole, lyžovat a rád si při tom zpívám.
Moc věcí mě nevytočí, jen brácha, když mi řekne „ty debile“. Už jsem se naučil i pohotově odpovědět, třeba „ty hajzle“, ale znám i jiné. Ale ta ženská, co s ní bydlíme, to nesmí slyšet, protože mě potom peskuje.
Rád mluvím a směju se a vždy pěkně nahlas, aby všichni věděli, kde jsem a náhodou nezapomněli, že jsem velký chlap.
Zvedala mě ze země a zvedala a zvedala, a pak mi poradila jen, ať dám nohy od sebe, ruce na kolena, předkloním se. Ona mě pak pěkně tlačila a to nám šlo, i jsem zatočil. Sice nevím jak, ale jsem holt šikovný a taky chytrý.
Umím počítat a čísla mě dost zajímají, hlavně ty co jsou na vláčcích a trolejbusech. Sám si je přečtu a hodně nahlas, aby všichni věděli, co už umím.
Si říkám, kolik kravin se budu muset ještě naučit...
KRYŠTOF
Komentáře
Moc hezký povídání : mamča
a moc hezkej chlap !
Tak Kryštofe, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti "s tou ženskou co s ní bydlíš" ! ![]() duben 17, 2013 08:51
Vysvětli tvé ženské : Herodes
že tvoje nahlas nemusí být každému příjemné. Oni totiž existují lidi mimo tvou rodinu, kteří z nějakého vyřvávání nejsou vůbec odvázaní. Dokonce to mnohým může připadat odporné.
duben 17, 2013 12:15
Ahoj Kryštůfku. : Milene
Tak jsi měl asi moc hezké narozeniny, protože máš fajn sourozence a mámu.
duben 17, 2013 13:21
|