Rozvod manželství a dělení majetku je většinou nepříjemnou a komplikovanou záležitostí. Alespoň stručně si proto vysvětlíme základní pravidla. Upozorníme také na některá ustanovení v obecné úpravě, která jsou obzvláště důležitá právě pro tyto případy.
- V občanském zákoníku (§ 143 a následující) je majetek manželů označován termínem "společné jmění manželů" - zkráceně SJM. Můžeme se setkat také s termínem bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM), kterým byl společný majetek označován až do novely občanského zákoníku v roce 1998. Tento pojem však již Občanský zákoník nezná a proto jej už nelze uvádět do smluv o omezeném ručení manželů.
- Dle § 136 odst. 2 občanského zákoníku může společné jmění vzniknout jen mezi manžely (nikoliv kupř. i mezi druhem a družkou).
- Rozsah společného jmění manželů mohou manželé rozšířit nebo zúžit. Musí tak ale učinit ve smlouvě uzavřené formou notářského zápisu (§ 143a občanského zákoníku), zjednodušeně nazývané manželskou smlouvou. Smlouva se nemusí týkat jen majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti. Může se týkat i majetku a závazků, které již společné jmění manželů tvoří.
- Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé, zcela konkrétní majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, nabývá smlouva účinnosti teprve vkladem do katastru nemovitostí. Tímto postupem tak lze do společného jmění manželů zahrnout například byt, který vlastnil jeden z manželů ještě přes svatbou. (Ve společném jmění manželů nejsou dány podíly na společném majetku, tedy každý z manželů je vlastníkem celé věci (např. nemovitosti) při současném (rovněž úplném) vlastnictví druhého manžela. Z toho vyplývá, že stane-li se v důsledku dohody o zúžení SJM jeden z manželů jediným vlastníkem věci, pouze tím odpadne jeden ze subjektů tohoto vlastnictví (manžel), aniž by se tím ovšem zvětšil rozsah vlastnictví druhého manžela (ten byl vlastníkem celé věci již před zúžením SJM a je jím i nadále). Z uvedeného vyplývá, že tato operace nepodléhá zdanění.)
ohledně nemovitostí po zániku manželství: bývalí manželé se stali podílovými spoluvlastníky. V ideálním případě by se při rozvodu měli (bývalí) manželé o rozdělení svého majetku dohodnout mezi sebou. Soud pak tuto dohodu uzná, ať už je poměr takto rozděleného majetku jakýkoliv. Pokud je dohoda nereálná, měli by manželé co nejdříve podat návrh na vypořádání společného jmění soudem. V praxi není podílové spoluvlastnictví nemovitostí ideální řešení, zvláště když se oba manželé ani po letech nesnesou. Jejich podílové spoluvlastnictví na nemovitostech bude proto nutno dohodou nebo soudně vypořádat, a to i třeba za cenu prodeje společné nemovitosti a rozdělení takto získaného výtěžku. Přestože to může vypadat vypočítavě a v ČR zatím ještě nezvykle, je lepší si hned na začátku manželství či podnikání vše vyjasnit. Snažte se jako podnikatel manželskému partnerovi vysvětlit, že smlouvu vydělující podnikatelské jmění ze společného jmění manželů nechcete uzavřít proto, abyste si zisků mohli užívat jenom vy. Vždyť jde zároveň o ochranu společného jmění manželů (tedy i partnerova majetku) od možných rizik a neúspěchů podnikání.
- Podnikatelů se proto týká zejména možnost výslovně ze společného jmění vyloučit soubor věcí sloužících k podnikání jednoho z manželů. V případě vypořádávání takovéhoto majetku postupuje soud podle notářského zápisu - dělení majetku je pak výrazně jednodušší. Cena notářského zápisu se odvíjí od ceny věcí v něm zahrnutých. Orientačně je třeba počítat s cenou okolo dvou až tří procent z hodnoty majetku. Vzhledem k tomu, že se tím přesně upravují vztahy i pro budoucnost (tedy pravděpodobně na vyšší hodnotu majetku než nyní), není obvykle pořízení tohoto zápisu zbytečnou investicí.
- Rozhodování o samotném rozvodu a o majetku jsou totiž odlišná řízení. Při podání návrhu na rozvod tedy automaticky nedochází také k zahájení řízení o vypořádání majetku. Bývalí manželé mohou podat návrh na vypořádání společného jmění soudem samozřejmě i po rozvodu, ale jen do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu. Pokud manželé do uplynutí této lhůty nevypořádají své společné jmění ani soudně, ani vzájemnou dohodou, má se za to, že se vypořádali následovně:
DO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ PATŘÍ:
- movité i nemovité věci, majetková práva a závazky, které manželé společně nebo každý samostatně za dobu trvání manželství nabyli
- práva a povinnosti spojené s obchodním podílem, s akciemi i se členstvím v družstvu - včetně jejich majetkové hodnoty, kterou je při rozvodu nutno též vypořádat. Manžel(ka) společníka obchodní společnosti, akcionáře nebo člena družstva se ale díky manželství automaticky nestává dalším společníkem, akcionářem nebo členem družstva (výjimkou jsou bytová družstva)
DO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ NEPATŘÍ:
- majetek získaný před manželstvím
- majetek nabytý děděním
- majetek nabytý darem jen jedním z manželů
- majetek získaný transformací za jiný majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů
- věci sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů
- věci vydané v restituci jednomu z manželů
- závazky týkající se majetku náležejícího výhradně jednomu z manželů
- výsledky tvůrčí činnosti jako např. sochy, obrazy, literární díla apod. (avšak honoráře za ně již do SJM patří)
- závazky přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého
Mnohdy je však nutné rozsah společného jmění manželů i během trvání manželství změnit. Děje se tak formou notářského zápisu; je tak možné rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Tak mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků současných, které již tvoří jejich společné jmění.
O tom všem příště.
právník
Proto má otázka zní - vyšla už tato kniha, nebo na ní pracuješ, nebo jsme vypisovaly své zkušenosti zbytečně??
Tak to sháním znovu
; teď už se nic ztratit nemůže. Ale - utěšením pro nás může být jedno: zákony se měněj... Já na Dámu nechodím snad od vzniku Kudly, nějak mi to tam přestalo vyhovovat, tak ani nevím, co se tam děje. A taky nemám moc času...
