syn Ti byl odebrán když mu bylo 5 let. Deset let se o něj starala náhradní rodina. A Ty teď přijdeš, že ho chceš zpátky ? Jsi na to připravená ? Kluk je momentálně v pubertě, kdy revoltuje proti všemu, i proti svým náhradním rodičům. Jenže ti jsou oproti Tobě ve výhodě, protože ho prakticky vychovali, a dobře ho znají. Ty o něm nevíš skoro nic, jen to, že chce k Tobě.
Nebylo by jednodušší, kdyby ses dohodla s jeho stávajícími rodiči, aby syn mohl bydlet přes týden u Tebe, když bydlíš v místě školy, kde by syn chtěl studovat ? Obě strany by tím nejspíš získaly, syn by nemusel na internát nebo dojíždět, a zůstaly by mu zachovány obě jistoty : Stávající rodina, která se ho ujala, i Ty, která bys k němu znovu ráda našla cestu.
Na to by nebylo třeba shánět žádná povolení a potvrzení, a oba - Ty i syn, byste si vyzkoušeli, jestli spolu dokážete žít. Nepodceňovala bych ani dopad na soužití s Tvým partnerem a jeho dcerou.
Patnáctiletý kluk si Tě možná idealizuje, a chtěl by Tě mít jen sám pro sebe. Tak aby nakonec nedošlo ke zklamání na obou stranách.

není jednuduché vychovávat dítě v pubertě, zvášť když ho tak dlouho vychovával někdo jiný.

a nemám tímpádem co dodat. Jestli máš aspoň kus mozku a kus srdce, zkusíš to zařídit přesně tak.

Je to skutečně tak jednoduché, jak tvrdíte? Můžou pěstouni skutečně sami rozhodnut o tom, u koho bude dítě, které mají svěřené do péče, přes týden bydlet? Přeci jen, rodiče to nejsou a jejich práva k dítěti jsou, tuším, omezená...ale nevím, zas tak moc do problematiky nevidím.

pokud by se na tomhle řešení vobě strany shodly, tak dle mýho selskýho rozumu je do toho dovšehorypákstrkajícímu státu kulový. Ale protože máme ten sociálismus, tak je možný, že ještě budou muset požádat vrchnost vo povolení. No ale snad jim ho vrchnost, když se dohodnou, milostivě udělí, ne? Co na to právník?

pokud do toho nebudou tahat úřady, je to prostě jako dohoda mezi dvěma kamarádama, že náš syn bude přes týden bývat u nich v druhým městě, aby nemusel dojíždět a je to... kompenzace záleží na zúčastněných stranách... dostane sebou třeba jídlo na týden a doveze jim navíc vejce od domácích slepic... ale jak to jedna strana bude chtít mít posvěcený na papíře, tak to bude nekonečná tahanice s nejasným výsledkem...

No jo, ale vzhledem k tomu, že pěstouni za svou práci bývají placeni státem (určitě tedy ne nikterak úžasně, ale přeci jen ano)mají vůči svému zamětnavateli nějakou odpovědnost- a to dítě není jejich a jeho skutečná matka je všechno možné, jenom ne jejich kamarádka. Navíc- bez urážky autorky- tam byl důvod, proč jí bylo dítě odebráno a oni nemohou mít jistotu, že ty důvody pominuly. Takže by se také mohli docela snadno dostat do průšvihu, kdyby se zjistilo, že- ačkoliv za péči o dítě placeni- nemají přehled co přesně "jejich" dítě přes týden dělá (něco jiného je asi internát s oficiálním dozorem)...a nedejbože kdyby matka zase selhala...neříkám, že to tak je, jen že bych se moc divila, kdyby si tohle pěstouni chtěli rozhodnout bez posvěcení shora.

Přece dítě nemusí bydlet jen na intru, ale i na privátě. A to jsou většinou cizí lidé, tihle promajímatelé. Takže pokud bude bydlet u matky, já bych neměla nic proti. Souhlasím s mamčou, je to dobré řešení.

V 15 na privátě? Hm...no nevim. Každopádně tu řešíme něco, na co se autorka neptala. Chtěla poradit, jak získat u soudu syna do své péče v co nejkratší době. Sama pak musí vědět jestli je to dobrý nápad- jak často bývala se synem v kontaktu o dobu, co u ní nebydlel, jaké měl vztahy se svými pěstouny (a to i v době před pubertou) a jak vychází s jejím novým manželem a dcerou...

A velmi bude záležet na možné domluvě s pěstouny.
Jinak k tomu privátu, možnost bydlení v soukromí, tedy na privátu, děti mají, a pokud vím, je tato možnost i využívána, sice celkem málo, ale je. A záleží na dítěti i rodičích, jestli si tuto formu bydlení mohou dovolit, a teď nemyslím finančně.

silne pochybuju, ze si mohou pestouni mirnix dirnix odlozit sverene nezletile dite, kam se jim zlibi (i kdyby nakrasne vsichni chteli).

pod jakou kontrolou jsou, a vůbec jaká jsou pravidla pro pěstounskou péči. To jen, že v tomto případě by mohlo být toto řešení dobré. Ale jak píšu, nevím co jde a co ne, v této oblasti se vůbec nepohybuji.

Marie totiž vůbec nenapsala, PROČ její syn tak úpěnlivě stojí o to, najednou po 10 letech bydlet s ní. To, že jí pláče do telefonu, je sice smutné, ale jak se říká - budiž slyšena i druhá strana! Také hraje roli to, zda se se svým synem a jeho náhradní rodinou stýkala a jak spolu vychází nyní. Jen aby to nebylo tak, že v pěstounské rodině musí doma pomáhat, musí se učit, a nemůže po nocích lítat venku, a maminka mu na návštěvách toto vše dovolí. I ten věk by na to seděl.
Ale první organizace, na kterou by se měla obrátit, je skutečně OSPOD na Městském úřadu, tam jí řeknou víc.

Sakra-já si myslím že si zaslouží dostat šanci.Děti přece patří k matkájm-tak co to s Vámi je???Omlouvám se za prudkost ale někdo by měl se měl tady u nás zamyslet nad tím co a jak.Já jí držím palce.Chce se pokusit dokázat že je schopna zvládnout být matkou.

Dobry den chtela bych zrusit pestounstvi protoze se chci odstehovat od rodicu syn chce jit se mnou ale ja nevim jak mam postupovat a proto potrebuji poradit do pece ho maji moji rodice praci mam jiz nekolik let a muj pritel by jsi ho chtel osvojit

Nahodou jsem se dostala na tyto stranky a verte,neni to jednoduche a vim, o cem pisi,mam vnucku od 13mes.v pest.peci,otec zavreny, u matky jsem se snazila je dat dohromady do 6let,ale neslo to,dokonce mela matka zakaz styku s nezletilou.Ve 13let.se setkaly nahodne a matka,rada vidic svoje dite nakupovala a nakupovala-ja bundu za 500,ona za 2tisice ,kredity,penize v hot.atd,takze se vnucka naucila zit jinak,nez jsem ji ucila ja-stridme,bez lhani a kup si to,na co mas.Vnicka sla do puberty a tak jeji chovani se resilo u psychologa-porad to same,je jina doba a ta puberta,ta dela divy.Dnes je vnuce 16 a neco,souhlasila jsem,aby se matka s dcerou vidaly aby si vytvorily nejaky vztah,dohoda podepsana u socialky a matka mela podat k soudu zadost o zruseni zakazu styku s nezl.,coz se do dnesniho dne nestalo.Matce,presto,ze savala dceri nadeji,ze by mohla obcas u ni byt - ve skole u mne, o praxi u ni - vsak zacalo vadit dcerino chovani,ze ji zna jen,kdyz neco potrebuje a ze neni zadna zalozna a tak ji vse vadi,me do telefonu rika,ze ji holka s....., at jde do pr..... a tak spolu jiz zase nemluvi.Mela jsem klis a uz neni, co jsem resila s vl.dcerou pred 17lety je tu zas s rozdilem,ze mam nejaky ten rok navic.Pisu to proto,aby - i kdyz je to jejich vlastni matka - chybi tam dosti dlouhou odmlkou citova vazba-matka udela cokoliv,aby si dite ziskala zpet, dite zase vyuziva toho vseho a i kdyz se snazite vychovat dite tak,aby se nemuselo za sebe stydet,prijde takovato chvile a je vsechno pryc.Maloktere dite si v piberte uvedomi,co by z nej bylo,kdyby nebylo vas,spise se prikloni k tomu,ze vedle je to snazsi a kdyz byl takovy chudak,ze nemel maminku ci tatinka,tak toho dokaze co nejvic vyuzit.Toto jsou ty problemy,ktere jsou videt,pokut to clovek zazil.I ja bych byla rada,kdyby se ty dve daly dohromady, ja tu totiz vecne nebudu