OBĚDY VE ŠKOLÁCH ZADARMO? |
Pondělí, 14 leden 2019 | |
![]()
Pak by ovšem měl bejt
opravenej výpočet životního minima, a ne, aby se parlament celý měsíce / roky
zabejval "řešením". Spíš to vidím tak, že některý, zejména
"nepřízpusobivý", rodiny prostě a jednoduše dávky spotřebujou v
jakýkoliv výši na jiný věci, a pětistovka na obědy pro dítě nezbyde nikdy.
![]()
Zvládal jsem i polykání velkejch kusů bez žvejkání, se zadrženym dechem, s okamžitym zapitím čajem. Často jsem opouštěl jídelnu s naditejma tvářema jak křeček a venku celý porce flusal do trávy, většinou i s obsahem žaludku (ale i to flusání nerozžvejkanejch soust se při přistižení trestalo). Na moje prosby o osvobození od toho trýznění se máma obávala "ale co bys teda obědval?". No coby? Suchej chleba mi byl tisíckrát milejší!!! -------------------
NČ, co mu to hlava nebere
Komentáře
... : Anděla
Udělala bych to přesně tak, to pětikilo odečíst od sociálních dávek. Kdysi, opravdu hodně dávno, jsem brala přídavek na dítě, na úplně malé miminko. Manžel byl tenkrát na civilce a já na MD. To byla jediná doba, kdy nám na přídavky vznikl nárok. Hned mě však upozornili, že přídavek mám využít výhradně na potřeby dítěte (světe div se, celých 180 Kč). Zřejmě to někdo nechápe a když se příslušná sociální pracovnice nedívá (což je ve 100% případů), tak prachy probendí na cigára a chlast. Proto poslat do školy rovnou.
Navíc si také vzpomínám na některé úžasné blahodárné a učitelkami doporučované blafy, i debilní kecy o somálských a etiopských dětech. V jídelně jsme měli obrovský fíkus, který jsem statečně hnojila odporně třaslavým masem, díky kterému se mi zvedal žaludek už cestou ke stolu. Jedna obzvlášť bdělá soudružka učitelka odhalila moji slabinu a vyzývavě mi blokovala cestu k okýnku se špinavým nádobím vždy když měla dozor v jídelně. Také moje matka odmítala slyšet cokoliv o tom, že bych na obědy nechodila. Bohužel dnes jsou děti příšerně rozmazlené, nejedí nic. Ono taky není divu. Nejoblíbenější večeří českých rodin jsou špagety s kečupem, na tom děti frčí. Hnus odporný, ale mamince to zabere asi 5 minut (bez varu špaget, ty se vaří sami) a je to teplé jídlo, ne? Smradi tedy na obědy chodí, ale jde skutečně jen o docházku. Na začátku cesty naberou jídlo, zhodnotí ho pouhým okem a i s tácem se přesunou k okýnku na odkládání zbytků a špinavého nádobí. Zbytek polední přestávky stráví požíráním baget, brambůrek, pizzy a popíjením energeťáků. Jo tak to je. Bude to spousta vyhozený pětistovek. leden 15, 2019 06:11
... : mamča
Tohle tady už kdysi bylo. Obědy zdarma dostávaly děti ze sociálně slabších rodin. Ví Bůh, proč to byly zrovna děti cikánské, když jejich rodiče museli za socíku pracovat. Otcové většinou jako kopáči, matky pak uklízely domy, které spravovalo OPBH.
Ale zřejmě to měli ti komunisti dobře zmáknutý, protože cikánské děti chodily do školy kvůli tomu obědu. Musely vydržet ve škole nejmíň 3 hodiny, a pak dostaly oběd. Byl to celkem dobrý způsob, jak donutit i tyhle děti k povinné školní docházce. leden 15, 2019 06:20
... : mamča
Ono
leden 15, 2019 06:23
... : mamča
Ono se dá i při tom omezeném rozpočtu školních jídelen uvařit dobře. Znamená to ovšem, že kuchařky nebudou mít např. manžela majitelem (tehdy vedoucím) místní restaurace, takže hned při příjmu surovin se odebéře "malá domů".
Zažila jsem skvělou vrchní kuchařku paní Urbánkovou ve škole Na Invalidovně. Byla to stará panna, co dříve vařila v nóbl domácnosti u jakéhosi generála. Pak čas oponou trhnul, a paní Urbánková vařila dětem ve školní jídelně. Jasně, že spousta dětí nechtěla jíst maso. Pro ty měla paní kuchařka stranou v pekáči takové to nadrobené maso, které vzniká při krájení, a aspoň pár těch drobků dětem na talíř vnutila. A protože vařila opravdu výborně, děti moc zbytků nenechaly. Ale ona byla sama, děti milovala a pro nikoho nekradla. Ani ostatní kuchařky za dob jejího šéfování nenosily plné tašky jídla a surovin domů. Tolik vzpomínka na skvělou kuchařku a hodnou ženskou. leden 15, 2019 06:31
... : *deeres*
Jen jsem se podívala na tu fotku s kolínkama a zvedl se mně kufr. Hodně jídel, která mně zhnusili ve školní jídelně jsem se jíst naučila, kolínka dodnes nejím.
Léta jsem jezdila na náš závodní tábor, jako kuchařka. Všechny kuchařkye jsm byly mámy malých dětí, tak jsme věděly, že prckům nemůžeme naložit talíř a už vůbec ne, jim nacpat tlusté maso, nebo i nadrobno nakrájený špek do frankfurtské omáčky. Pokud děti dostaly na stůl zabalené máslíčko, kolečko salámu, trojúhelníček taveňáku, nebo, nedejbože, neoloupané vajíčko, tak vám to všechno rozpatlaly a šlo todo kontejneru pro prasata. Tak jsme dělaly pomazánky, zbytky snědly kyseliny z řad čtrnáct a patnáctiletých. Uvařit se dá dobře, jenom se to musí umět a nesmí se krást. Dcera na základku chodila s klukem z cikánské rodiny, tři děti, Tibor nejstarší, opravdu starací maminka na mateřské. Tibor měl obědy zdarma, stejně tak výlety i zájezdy, protože podle školy, byl ze sociálně slabé rodiny. Jenže Tibor na nohou nosil boty značky Nike a koblihu jedl tak, že vyžral marmeládu a zbytek hodil do koše. Nejspíš jsem na tom byla hůř, než Tiborova rodina, zadarmo jsem neměla nic. Tiborův taťulda byl vekslák - bony,digi,džíny, příjem načerno. Na sociálních dávkách byly i rodiny, které sice nevekslovaly, ale měly jiné neoficiální příjmy, třeba číšníci. Dneska takových dětí je,jejichž rodiče jsou ofiko vlastně chudáci,a budou mít tedy obědy zadarmo. Nejenom ti v šedé ekonomice, ale i děti vlastníků, kteří mají netransparentní firmu s nesplněnou informační povinností. „Dosavadní nevyužívání kontrolních a sankčních nástrojů vede k netransparentnímu podnikatelskému prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina firem profituje z nefunkčního systému, když tají své finance." Že za to nejsou firmy sankciovány? No, nejsou ani nemohou, to už se do zákona nevešlo.Nedopatření, nebo úmysl? Řekla bych, že spíše úmysl, ono jich asi bude hodně z řad politiků. leden 15, 2019 08:47
|