Nejprve chodila do rodinné školy s ekonomickým zaměřením, pak pracovala jako švadlena, vdala se, narodil se jí syn, rozvedla se. Dlouhodobě se jí ale nedařilo najít práci. V té době dálkově získala maturitu. V r. 2006, když bylo jí dvaadvacet, se proto rozhodla odejít za bratrem do Británie, do Leicesteru. Záhy si našla práci jako uklízečka v restauraci, pomáhala tam také s mytím nádobí a později přípravou pro kuchaře.

Začátky byly krušné. Největší problém totiž měla s angličtinou. Úklidem se Denisa živila dva roky. Protože za tu dobu zlepšila svou znalost jazyka, postoupila na pozici servírky. Brzy jí ale došlo, že by nerada celý život pracovala za minimální mzdu, proto se znovu začala zajímat o další vzdělávání. Rozhodla se pro roční kadeřnický kurz. Ale to nebylo to pravé… A tak se přihlásila na vysokou školu, na práva..

Od začátku to nebylo to vůbec jednoduché. Samotnému studiu samozřejmě předcházely přijímací zkoušky v pro ni cizím jazyce a osobní pohovor. Obojím prošla. „Na prvních zkouškách jsem pak samozřejmě prolítla, protože jsem absolutně nevěděla, co po mně chtějí. Vůbec jsem to nechápala,“ směje se. Dodává, že byla z Česka zvyklá, že stačí látku umět zpaměti a pak ji odříkat. Nyní po ní však chtěli, aby jí i rozuměla a hledala souvislosti. Prvotní nezdary ale rychle překonala a Denisa skládala zkoušky na jedničky.

Dalším problémem byly finance. Na první část studia si vzala státní půjčku s možností jejího splácení po dokončení vzdělání. Půjčené peníze ale nestačily a tak musela při denním studiu i péči o syna pracovat. Začala v Leicesteru pomáhat romské komunitě s angličtinou a vším, co lidé potřebovali. Později se zpráva o jejím nadšení i schopnostech roznesla a ona dostala nabídku práce asistentky učitele na dvou školách zároveň - na prvním a druhém stupni. Zejména s romskými dětmi tam pracovala šest let.

Dokončením tříletého univerzitního studia však její cesta za vytouženou prací právničky nekončila. Musela nastoupit na tzv. Legal Practice Course, což je v podstatě postgraduální kvalifikace, aby se mohla stát skutečnou advokátkou.

A zase nebyly peníze… Dvouroční kurz totiž vyšel na 8 tisíc liber a žádná půjčka už toto vzdělání nepokrývala. Měla však měla štěstí, protože ji výrazně podpořil Roma Education Fund, který podporuje romské studenty zejména právě úhradou části školného a dalších objektivních nákladů.

Přestože jeho stipendium nepokrylo celou částku, byla už Denisa schopna potřebné peníze na školné poskládat. Při studiu také začala působit v jedné z charitativních organizací v Londýně, kde se věnovala strategické litigaci.

Po dalších dvou letech dostala nabídku na placenou praxi v Coventry Law Center. To byla nutná praxe, kterou musela v oboru vykonat, aby se po dlouhých letech mohla získat právnický titul. K přijetí do advokátní komory došlo na začátku letošního roku a ona se tak stala první romskou právničkou ve Velké Británii. A to přes všechny překážky, kterým po celou dobu jako svobodná matka a migrantka s angličtinou jako cizím jazykem musela čelit.

V roce 2015 se znovu vdala za Paula Gannona, a nyní pracuje jako v Coventry Law Center, dnes už však na pozici právničky, a těší se v ní unikátnímu postavení. Právě proto, že je jejím oborem sociální právo (social justice) a oproti jiným advokátům zaměřuje na kumulativní případy – tedy ty, které zahrnují problémy z různých právních oborů – je schopna pomoci lidem v tíživé situaci komplexně.

Dovede u jednoho klienta řešit jak jeho potíže s dluhy, bytovou politikou a sociálními dávkami, tak například sexuální a domácí násilí. Je proto zpravidla schopna lidem v nouzi pomoci rychleji, než kdyby si jednotliví právníci případ předávali podle oborů. Tím je pro společnost, kde pracuje, velkým přínosem.

Ráda by v budoucnu byla kvalifikovanou poradkyní ohledně problémů spojených s imigrací do Británie, zejména pak na otázky získávání trvalého pobytu a povolení k pobytu. K tomu si aktuálně dodělává vzdělání pro získání potřebné akreditace.

Ona sama pochází ze šesti dětí z rodiny olašských Romů. Vyrostla v Novém Bydžově ve východních Čechách. Její rodiče neumějí číst a psát, celý život se snažili podnikat v různých oblastech. Všechno podnikání, co zkusili, jim nevyšlo.

Denisa je potvrzením přísloví, že když se chce,

a když se člověk opravdu "zatne", tak to jde!

MIKIN

Zdroj: https://www.hatefree.cz/