Kolikrát si říkám: “Co ještě náš rodný jazyk dokáže unést?“ Obrozenci během devatenáctého století na obrodu českého jazyka použili lidovou mluvu, ale také výrazy z polštiny, ruštiny i srbštiny.
Jedno z dvaasedmdesáti jmen, které je vepsáno do fasády Národního muzea je Jana Svatopluka Presla, tvůrce českého odborného názvosloví, který zavedl odbornou terminologii v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Zavedl dvouslovné pojmenovávání anorganických sloučenin a rozlišování oxidačního čísla pomocí přípon.
V těch dvaasedmdesáti jménech po obvodu fasády Národního muzea jsou i další národní buditelé, kteří se zasloužili o náš spisovný jazyk, jen tak namátkou - Dobrovsky, Jungmann, Palacký, Čelakovský... Nebudu vás s tím unavovat, nakonec, když jsem si našla přehled všech těch jmen, která jsou zlatým písmem na věčnou paměť na budově vypsána, tak jsem zjistila, že povědomost mám tak zhruba o jedné třetině.
Čeština bez následků schlamstla i řecké, latinské, německé i francouzské pojmy. Ve třicátých letech minulého století to byla i angličtina, ale kdo dnes ví, kdo to byla „luketka“? Snad jenom nějaký pilný čtenář Škvoreckého.
Čeština něco semlela k obrazu svému, nepotřebné vyplivla a odešlo to v zapomnění.
Vedle spisovného jazyka tu vždy byla lidová mluva, místy okořeněná nářečím, užívaným pouze mluvčími z určité geografické oblasti a samozřejmě slang, slovní zásoba, kterou používá jedna vrstva společenské skupiny.
A jsme u „vypatlanštiny“. Používá jí dnešní pubertální mládež, která se chce samozřejmě lišit a na jejím vzniku se podílí velkou měrou angličtina a mobilová mánie. Vypatlanština má svoje pravidla, a tak tu máme i přislušný překladač „Vypatlátor“.
http://www.freezy.cz/ext/emo/vypatlator/index.html
Neumět česky je přece tak děsně cool... Důvodem, proč používat W místo V, je prý to, že je na mobilu lépe dohledatelné a pak už to jelo. Následný vývoj této debilštiny se ubíral raketovým tempem. Místo Š se používá anglické SH , ZH místo Ž, ztrojení písmen tam, kde má být dlouhá samohláska, dvěma OO místo Ů, protože ne každý má na mobilu češtinu. Pak jsou tu smajlíci, - samozřejmě, protože prý vykřičník také někdy, nějak začal.
Velká a malá písmena – tak to je prý fakt hnus na zvracení, horší jsou už snad jen čínské znaky. Stejně tak, jako je vymyšlenost měkké I a tvrdé Y, tak ta také musí pryč, místo toho se píše J.
Číst vypatlanštinu je na návštěvu u:
PsYxIaTrIe =) MrTe Te MuCiNkAaAm PiCzO!
I PaPeZh bY Se z tOhO PoDeLaL Do sTrZiIiBrNyYyX KaLhOt :-*** SmUtNiIiIiIiIiIiM!!!!!!!!!!!! :((((((((
deeres
to jsem zvědavá,
zda se vám to povede vyluštit...
Jako první vyřadil ty, co měly "nainstalovaný vypatlátor".(Tehdy používaly slova jako Ahojky, Páčko, mocinky...apod.)
V druhém kole vyřadil dopisy s pravopisnými chybami.
Ve třetím kole mu zbyly dvě adeptky. S oběma si chvíli dopisoval, pak vybral tu "kompatibilnější", tu si vzal a dneska s ní má dvě děti, a dá-li Pánbůh, budou spolu šťastní až do smrti.
Tak možná že se časem protřídí i ty výše zmiňované puberťačky, nebo k sobě najdou odpovídající protějšek.
Jako dítě jsem byla velká čtenářka, moje knihy byly plné slov a sem tam nějaký ten obrázek. Dnešní děti mají knihy plné obrázků a místo krásných slov, jsou tam už jenom citoslovce. A když tam ta slova jsou, tak stojí za to!
Roztomilá básnická knížka, s roztomilým názvem: "Kdo to je, kdo to je, kdo ten záchod blokuje?", pro malé děti i dospělé. No, nekupte to svým dětem, nebo vnoučatům:
https://issuu.com/barristerprincipal/docs/kdo-to-je
Jinak už jsem alergická na "jakobíny"
