Dnes jsem na jedné internetové diskuzi narazila na tohle krásné rčení. Když chceš mít doma princeznu, chovej se k ní jako princ, protože jen na vola čeká doma kráva. Moc se mi to zalíbilo, hned jsem si ho poznamenala a pak mě napadlo, že by to stálo za zveřejnění na Kudlance.
Svádí to k zamyšlení a když se nad tím člověk zamyslí, tak zjistí, že na tom něco pravdy je. Samozřejmě jako vždy v podobné situaci se mi ihned nabízí pár přísloví a mouder, která pronášela moje babička, a která jsem v tom mladém a pošetilém věku tak strašně nesnášela. Nevím, jestli je to tím, že bych začínala babičkovatět, ale musím uznat, že babička měla většinou pravdu (což mě tenkrát obzvlášť děsně štvalo) a dnes jí dávám za pravdu.
Na tohle rčení mě jako reakce napadlo třeba to její neustále omílané „co nechceš, aby jiní činili tobě, to nečiň ty jim" - takže když bude můj muž chtít, abych se chovala jako princezna, měl by on být ten šlechetný princ na bílém koni a ne mluvit jako dlaždič a mít vychování řeznického psa říznutého dlaždičem. Pak mě napadá ještě „jaký pán, takový krám" a „jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá".
Pro matematiky a fyziky bych to pak přirovnala k zákonu akce a reakce a od vás ostatních (včetně těch matematiků, fyziků, babiček, dědečků, strejdů, princů, princezen, dlaždičů obecných i něžných nymf a lesních žínek) bych pak
velmi ráda slyšela váš názor,
jestli na tom výše zmiňovaném rčení
je kus pravdy,
nebo je to jen naprostý nesmysl.
Komentářům se meze nekladou, pište, seč vám klávesnice stačí. Kriticky i nekriticky, snesu vše. Jdu s kůží na trh a tak mi ji klidně roztrhejte. :-)
Pavla Vodoměrka
)
Vladimír Ráž měl velikou slabost pro ženy. Pokud už jste slyšeli rčení: „Vím, že nemohu mít všechny ženy na světě, ale mohu se o to alespoň pokusit,“ pak vězte, že je připisováno právě Rážovi.Ačkoliv byl tehdy krátce ženatý s herečkou Alexandrou Myškovou a veřejně říkal, že v ní našel ženu svého života, hned po prvním dnu natáčení Pyšné princezny věděl, že Alena Kohoutová,představitelka princezny Krasomily, pro něj asi bude víc než jen herecká kolegyně – hádankou, kterou chtěl rozluštit, pevností, kterou chtěl dobýt. Dobyl a šel za další ženou, Olgou Hnátkovou.
A takhle vzpomínala jeho třetí žena na ctitelky svého muže. „Dělalo mi dobře, že ho tolik žen obdivuje. Když zemřel, bylo jeho nejmladší ctitelce dvaatřicet. Vím, že mu dala hrníček a pak mu volala, aby si do něj uvařil čaj ve stejnou dobu jako ona. Jednou z nejvěrnějších obdivovatelek byla Eliška. Když měl narozeniny, dostal od ní třeba patnáct dárků. Po každé své výplatě mu něco koupila. Za ta léta to byla spousta solniček, cukřenek, ale také lahví vína a květin, a když byla zima, a Vladimír se jí zdál nastydlý, koupila mu třeba papriky a čekala u východu z divadla, aby mu je předala. Po jeho smrti chodila i na hrob a pak mi volala a říkala: «Náš hrob je stejně hezčí než ten vedle.»
, kterej známej herec s takovou vizáží a hlasem neni, že.. Ale ono to má něco do sebe co si budeme povídat.
Že byla vzácně moudrá jsem pochopila až hooooodně pozdě
"Mami, zase se se mnou pohádal, už to nevydržím, přijdu bydlet k tobě!"
Matka odpovídá:
"Ne, ne, miláčku, on musí zaplatit za svoje chyby!"
"Já přijdu bydlet k tobě!!"
tyto znaky opište: mrkeb
O to víc jsem ráda, že jsem si tenhle vzor neodnesla do svých vztahů ( u své sestry trochu vzor mé matky pozoruji...)a poučena předchozími zkušenostmi svého přítele dostatečně chválím a obdivuju... Sám mi řekl, že se mnou ve svých 40ti letech dělá věci, které ho nikdy nebavily - dobrovolně a rád... A naštěstí dokáže vložené vracet... Do dokonalého pohádkového prince má daleko, ale bezva chlapa jsem našla...
