O dluzích a exekucích se na kudlance napovídalo už do aleluja. I přesto mě zarazila zpráva v televizních novinách, že podle odhadu Exekutorské komory v naší republice bude v letošním roce více jak 700 tisíc exekucí na neplatiče. To je docela vysoké číslo, nemyslíte? Když vezmu v potaz skutečnost, že nás v naší republice žije asi 10 milionů, z toho asi 35 % jsou mladiství do 18 let a důchodci nad 65 let, zůstane nám na tyto exekuce asi 6,5 milionu obyvatel.
Takže 700 tisíc z této částky je asi 11 procent všech zbylých lidí, tj. přibližně každý devátý člověk. Docela alarmující, když si představíte, že z každých deseti lidí je na jednoho uvalena exekuce pro nesplácení svých dluhů. Nejčastěji prý nezvládají své dluhy mladí lidé mezi 20 - 30 lety. Na jedné straně chápu všechny ty dnešní mladé lidi, kteří se zadluží, protože si chtějí pořídit své vlastní bydlení, zařídit domácnost, a k tomu všemu ještě chtějí žít. A mít rodinu, což znamená další výdaje a někdy i další dluhy, půjčky a následně splátky.
O tom, jak snadné je v dnešní době se zadlužit, ani nemluvím. Existuje spousta nebankovních společností, co vám půjčí peníze, i když vědí, že na splátky nemáte dostatečné příjmy; nehledě na to, že jejich úrokové sazby jsou téměř omračující. Nechci nikoho soudit, lidi jsou různí, někteří se do problémů s dluhy dostanou ne svou vinou, například přijdou o práci, narodí se dítě a vypadne z domácnosti jeden podstatný příjem, prostě jsou objektivní příčiny a časem se zase vše vrátí k normálu. Ovšem jsou i tací, kteří splácí už tak spoustu různých půjček, a i přesto si půjčují dál a dál, jako by ani neuvažovali, že když vydělají například 15 tisíc čistého, z toho splácí 10 tisíc a vezmou si další dvě půjčky, jejichž splátky budou dělat dohromady 6 tisíc, tak jim už teď bude ta jedna tisícovka chybět.
Ale oni snad nemyslí, takže si klidně vezmou další půjčku, jen aby trochu uplatili některou z těch starších, a už to jede, už se v tom vezou. Dneska si totiž můžete půjčit v podstatě na všechno - vždyť už i cestovní kanceláře nabízejí dovolené na splátky.
Nemáte peníze, abyste jeli k moři? Nevadí, vyberte si dovolenou za hranicemi všedních dnů (a hlavně vašich možností), zaplaťte jednu splátku teď a ty další zaplaťte až potom, až budete zpět doma, opálení, zrekreovaní a odpočatí. Nebo: Bude zima? Chcete jet do Alp na lyže? No tak na co čekáte? Kupte si další dovolenou na splátky, tentokrát zimní rekreační pobyt se skipasem v ceně a plaťte až potom.
Co na tom, že ještě nemáte splacenou tu letní dovolenou? No tak budete splácet dvě... Nemusíte ani nikam chodit, všechno vyřídíte on-line z domova, teď už nepotřebujete ani ručitele. To jsou dnes krásné možnosti... Tak proč je nevyužít, že? Kdy jindy se nám naskytne tak snadná a lákavá příležitost?
Takže, kudlánci a kudlanky, jak to máte vy?
Jeli byste na dovolenou na splátky?
Láká vás představa, že můžete jet na dovolenou a platit budete až potom, nebo vás to děsí?
Myslíte, že je to způsob,
jak si užít i to, co byste si jinak nemohli dovolit?
Pavla Vodoměrka,
ze všeho toho dost na větvi
P.S. zajímavá stránka:
podívejte se, jak rychle roste náš veřejný dluh,
jak se naše zem rychle zadlužuje...
. Půjčku jsem si vzala loni, blbý - na televizi, ale rekonstruovali jsme tehdy celý pokoj a stará odešla - a já potřebovala velkou, abych dobře přečetla titulky / jsem fanda filmů 60 - 70 let , který radši sleduju v originále/. Než kupovat různý přídavný zařízení k nějaké jednoduší, koupila jsem docela funkční, co nic nepotřebuje a sama si řeší formáty a podobně. Přeplatila jsem 10%, 10 splátek, o kterých jsem věděla, že zvládám. Ale stejně jsem měla rezervu, ze které by se dala doplatit v případě - no v nějakým případě / nechce se mi napsat v případě úmrtí 
/. Tak tak jsem si dovolila půjčku.
Dost půjček mají hodně mladí kvůli novým mobilům, naštěstí i 18letý syn uvažuje tak, že je blbost 3-5let splácet mobil, jehož prodejní cena po roce klesne na třetinu. Jeho kamarádka si koupila předloni před vánoci mobil za 7500, se splátkami vyjde mnohem dráž, po roce se dal koupit za necelé 4000 a po dalších 6 měsících ho ztratila v letním kině. Znám ji, rozhodně nebyla vychovaná v tom, že může mít cokoli, naopak. Vydělává si zaměstnáním a přivydělává vedlejšákem, na nákladech domácnosti se podílí, takže rozmazlenost důvodem není. Přednášky přispívající k rozvíjení finanční inteligence by prospěly nám všem. Už pro ty odstrašující příklady
Na druhou stranu, je to pro ni škola života, která ji moc nestojí, nehrozí ji nic horšího než že bude splácet drahý mobil a užívat ten z bazaru, co si koupila. Zatímco z příběhů v Krotitelích dluhů jde mráz po zádech.Můžete mi někdo vysvětlit, proč to tak je?
pokud by někdo chtěl auto za hotové, zaplatí podstatně víc.neznamenalo víc než kolik zaplatí se splátkami, ale víc, než je cena, za kterou je auto běžně nabízeno - mluvím o nižší a střední kategorii vozů, luxusní auta mají možná jiný systém prodeje, nevím. Důvod je jasný - na inzerovanou cenu 250 tisíc se naláká zákazník spíš než na 430 tisíc. Doposud jsem měla za to, že by to vyšlo nastejno. Pokud ses setkal s tím, že cena za hotové převyšuje cenu, která by se zaplatila ve splátkách, tak to souhlas, to vidím úplně stejně jako ty.
Na leasing stojí 139 000 Kč plus úroky.
Ne, teď vážně. Tchán má kámoše, něco přes 40, 2 předškolní děti. No a ten žije na supervysoké noze- krásný nový baráček v top lokalitě, auta na leasing, značkové oblečení, profi sportovní vybavení, drahé dovolené, všechno na dluh.Oba dva s manželkou vydělávají slušné peníze a mají to tak tak, že stíhají poplácet dluhy. Já bych to tak mít sice nechtěla, protože bych žila neustále ve strachu, že se něco podělá a já přijdu o svůj zámek ze skla, ale ŽIJOU. Neznám nikoho dalšího takového ve svém okolí, kdo by si dokázal takto plnými douškami užívat života. Docela ostře to kontrastuje s mým tchánem, který si nikdy na nic nepůjčil, na kontě má x milionů, ale stejně jeho rodina baští prošlé jogurty a hnusy v akci, protože tatík by si nechal pro groš koleno vrtat (myslím jeho současná rodina, ne my, my máme paradoxně s desetinovým měsíčním příjmem mnohem vyšší životní standart) Takže tak, dobrý není ani jeden model- já osobně, kdybych byla v situaci, že nemám na dovolenou a děsně toužím jet, tak bych si asi spíš půjčila, než nejela, ale dobře bych si spočítala jestli budu mít na splátky a na kolik že mě ta sranda ve výsledku vyjde.(Možná bych se dopočítala k takové částce, že by mě přešla chuť někam jezdit.) Ale mělo by se jednat o ojedinělou záležitost, blbé je, když si pak člověk zvykne takto pohodlně řešit každou životní situaci...
Kdyz si pujcim na opravu strechy, protoze by mi jinak spadla na hlavu, je to ok.
Kdyz si pujcim na koupi auta, je to celkem ok (i kdyz jak u koho).
Kdyz si pujcim na pocitac, ktery nutne potrebuji, je to ok (pokud je PC vyrobni prostredek a ne zdroj zabavy).
Kdyz si pujcim na dovolenou, ktera je zrovna za dobrou cenu a vim ze za mesic mi na ucet prijdou rocni bonusy nekolik set tisic je to ok (pujckou neresim nedostatek penez, jen cash flow)
Vsechno ostatni NENI ok.
I když mám povědomí, z čeho leasingovka, jež podporuje právě tu či onu značku, žije.
Ale mam to pojisteny domem tak za 4.5, takze pohoda
