Protože bydlím v bytě, musela jsem volit kombinovaný spotřebič, aby se mi vůbec do koupelny vměstnal. Suším jen když něco nutně potřebuji mít rychle suché, každodenní sušení všeho prádla by se mi dost prodražilo.
Myčku nemám, a asi nikdy mít nebudu, za prvé jsme jen tři, a za druhé ani ji nemám kam postavit, kuchyň mám taky malou, a jsem ráda, že se do ní vleze linka, spížka, lednička s mrazničkou a stůl s židlemi. Ale v některých situacích by se fakt hodila.
Jako celkem zbytečnou věc v naší domácnosti vyhodnocuji spotřebič, který dostal k narozkám kdysi jeden ze synů - přístroj na párky v rohlíku. Dělali jsme párky v rohlíku párkrát, protože ohřát párky v kastrolku s vodou na sporáku je rychlejší.

...je to moje nejneoblíbenější činnost, prostě vopruz (a to mám štěstí, že manžel nechodí do práce v obleku, tudíž odpadá otravné žehlení košil). Tak jsem sehnala paní, která za peníze vyžehlí ráda a vysloužila si tak pohrdání široké rodiny :-)
Jinak samozřejmě nevím, co bych si počala bez pračky, to je pomocník číslo jedna, pak varná konvice a toastovač - nic zvláštního. A největší ptákovina? Asi přístroj na raclette. přála jsem si ho ke svatbě pod vlivem jakési vzpomínky na studentský pobyt v Německu a raclette večírky a ještě jsem ho nevybalila....taky by mě zajímalo, jestli má někdo zkušenosti s vejcovarem...

a ženskou hned přejdou nápady!!!

tak raclette máme taky. za 10 let jsme ho použili s bídou 5x... vajíčkovar měla babička asi taky k ničemu...
nedala bych pračku, myčku a sekačku na trávu

Moje dokonalá sestra, která má doma všechny možné spotřebiče a rodinu má jako z cukru, nedá dopustit na žehličku na vlasy.

Náš největší pomocník je auto-bez něj se na vesnici neobejdete.Pak sekačka na trávu-máme velkou zahradu , snažím se ji mít upravenou a snad se mi to i daří.Co se týče domácnosti tak se snažím počet elektrospotřebičů minimalizovat.Bezkonkurenčně nejlepší je elektr.mlýnek na maso.Velký pomocník je mikrovlnka-tu jsem dlouho zavrhovala,ale když si vzpomenu jak se dříve ohřívalo jídlo,co kolem toho bylo nádobí,tak už na ni nedám dopustit.Pračka-první vydržela 18 let,druhá 6 ted máme třetí asi nejhorší,přestože nebyla levná.žehlení mi nevadí,žehlím ráda.Co bych si už nekoupila?Odštavňovač,toustovač.A co mám v plánu obměnit-vysavač.

Jinak bych se přimlouvala za anketu na téma-"Je nám vždy technika ku prospěchu?" Je jasné,že každá doba je o něco vyspělejší a pokrok jde kupředu,ale ne všechno je ku prospěchu nám i přírodě.

lednička,její obsah skrývá a chrání teplo domova.Myčka je dobrá kámoška a počítač přítel.Auto tak to je člen rodiny.Ostatní vymoženosti jsou pomocníci s různou inteligenci.Chybí mi něco co dobře oškrábe brabory.

Pračka je bez debaty. Auto nutný nejni, pokud člověk nemá rodinu a žije v dobře vobslouženým místě dopravou. V takovým místě často nejni nutný ani s rodinou, pokud nejni nutný jezdit kamsi na chalupu nebo člověk nevozí matroš na rekonstrukci baráku. Zažil jsem životní etapu bez auta (už s dětma), za mhd taxíky jsem dal ročně asi polovinu toho, co by mě stál benzín povinný ručení a dálniční známka. Pak se potřeba jezdit zvýšila a auto je už nezbytným pomocníkem.
Za naprosto zbytečnej klump považuju mikrovlnku. Domácí pekárnu umím pochopit, ale netoužím po ní. Myčka. Mně se nevyplatí, je nás málo a většinou si každej po sobě hned po jídle umyje těch svej pár kousků. Zažil jsem teď dobrej extrém - 50ti letá dáma v Kodani žije sama, nevaří, ale bez myčky si život nedovede představit. Má ji jako úložiště špinavejch hrnků, dokud nedojdou, pak je po několika dnech umeje. Moh jsem si hlavu ukroutit. Na jiným místě zařízeným pro pobyt až 50 lidí návopak myčku neměli, účastníci pobytu si museli vylosovat služby v kuchyni, kde u jedinýho malýho dřezu museli vošplejchat nádobí po celý výpravě. A znovu jsem nechápal. Výhledově se v naší domácnosti začne pohybovat velký množství lidí, různý dobrovolníci a tak, v ten moment vidím důvod pro pořízení týhle mašiny.
Vysavač - jo. Kdybych stavěl novej barák, zvažoval bych centrální.
Rychlovarná konvice - můj kámoš největší, miluju čaj.
Lednička - jasně. A to si nekupuju lahváče
Televizi nepotřebuju, vadí mi její (teda tv programů) promořenost blbostí, manipulací a lží, raději jedu v dvd filmech a v muzice. Naopak PC internet je pro mě nepostradatelný.
Žehličku jsem za svůj dospělej život viděl v akci jen několikrát, skoro nic nežehlíme. Dobře pověsit dobře poskládat a zázrak je na světě . Košili a voblek jsem měl na sobě naposled na svý svatbě a už se do toho nevejdu. Jestli pude holka do tanečních, asi si nechám ušít druhej a ten by moh bejt potom i do rakve .
Dokud jsem měl malou zahradu, vystačil jsem si s kosou, všechny ty vrčivý a bzučivý krámy jsem vodmítal, hluk mě dost vadí. Teď mám skoro 3 hektary, takže chca nechca, začal jsem v tom lítat taky, kromě pořádnýho křoviňáku a motorový pily mě čeká koupě dalších kousků - rider, časem i malotraktor.
P.S. Přes to všechno, co používám, umím si představit šťastnej život bez jedinýho elektrickýho krámu. Ale musel bych bejt sám, bez ženský, bez dětí, protože mezi těma nikoho takovýho neznám. A protože sám bych zase nebyl šťastnej kvůlivá tý samotě, mám radši vokolo sebe ty nezbytný elektrický krámy.

ze které se vysunou pracny, co chytěj koš s prádlem a všechno prádlo vyžehlí bez zásahu lidské (tedy mojí) ruky, pak si to zaručeně koupím, kdybych měla zadlužit potomky na několik generací dopředu. Taky bych chtěla ten lux co vypadá jako želva, zavoláš mobilem číslo a než dojedeš domů máš vyluxováno...tak za tyto přístroje by měli jejich vynálezci dostat nobelovku - přinejmenším. Ale všimli jste si, jakmile dějiny zahnaly k domácím pracem chlapy, tak tito začali vynalézat různá udělátka usnadňující práci, jak diví? Nebýt toho, jsme dodnes u rejžáků a mlátíme prádlem o placatý kameny.

V podstate souhlasim s tim, co je uz napsano. Mycka, pracka, lednicka, mrazak, naparovaci zehlicka, varna konvice, kavovar, toustovac a magnetron (mikrovlnka), el.sekacka travy. Auto, to je uz fakt clen rodiny, ale ja k nemu pridam jeste kolo. Uz jsou i kola motorova, ale to nemusim.

Pred casem jsem koukala na show Oprah Winfrey kde byla anketa pouze mezi - americkymi zenami - co povazujou za nejlepsi vynalez minuleho stoleti, a vite co byl vysledek? Silonove puncochace! Teprve az pak nasledovaly nami zminene pracky, susicky atd.

umožnil mi pracovat kdekoli, spojit se s kýmkoli kdykoli, zpracovat, uchovat a organizovat fotky, domácí finance, a taky nakoupit cokoli - včetně těch domácích strojů, přes net jsem za poslední dva roky nakoupila přímo nebo nepřímo, tj. na netu vybrala a na prodejnu si objednala myčku, pračku, sušičku, mrazák, počítače, tiskárny, scannery, o knihách a dárcích nemluvě.

Bez počítače bych byla uvázaná u psacího stolu více času, zvládla méně věcí a volno trávila nenáviděným pobíháním po obchodech.

by se dalo v pohodě žít. Jen lednička by mi chyběla moc, a pračka je moje nejlepší kamarádka - pomocnice. Bez myčky se nejspíš obejdu po zbytek života, protože se mi nikam nevejde, a mytí nádobí mě zas až tak nevadí.
Občas zkouším žít na chatě bez vymožeností civilizace, a asi by to šlo. Jen auto tam je nezbytností, protože obchod a doktor je daleko.
Ale je fakt, že i tam mám lednici, mikrovlnku, varnou konvici, překapávač na kafe...a další přístroje, vč. PC s internetem.
Co si už nedovedu představit vůbec, že jsme kdysi celou zahradu sekali kosou a kolem stromů vysekávali srpem. Bylo to tiché, ekologické, a především se to dělalo jen dvakrát za léto, zatímco traktůrkem a sekačkami děláme rámus dvakrát do měsíce. Sice máme trávník jako koberec, ale dříve jsme zas měli plný seník voňavého sena.
Každá doba má své priority, a žít po staru se sice dá, ale je to šichta od slunka do slunka. Zase se žije pomaleji, klidněji a v pohodě. Tak snad až budu v důchodu...

tak automatickou samoobslužnou žehličku jsem si pořídila před 21 lety, do provozu uvedla před 5 lety, jsem s ní maximálně spokojená, ale někoho, uznávám, mohou odradit poněkud vyšší provozní náklady. Tato automatická žehlička si velmi pochvaluje sušičku, protože se jí žehlení ztečnilo na pětinu.

Neužitečné, zbytečné krámy : 1) krouhač s nástavcem, 2) lis na těsto.
Možná to bylo špatnou značkou, ale z krouhače s nástavcem padaly různě tlusté kusy zeleniny, které předtím ucpaly otvor u nože, takže bylo nutno zastavit krouhací pokusy, uvolnit otvor, očistit krouhač, pokračovat - ukrouhnout plátek a opět vše zopáknout.
Možná jsem měla blbá rajčata.
Lis na těsto totéž - hmota se valila kolem nástavce, z nástavce nepadaly na plech úhledné tvary, ale bobky.
Oba předměty v původním obalu ještě s dosloužilým vozíkem pod PC putovaly k popelnici, kde byly okamžitě rozebrány :-)

za velký vynález užitečný pro mou kuchyň pečící papír. Když si vzpomenu jak jsem drhla plechy do trouby od vyteklých povidlových koláčů, nebo štrůdlu!Teď vyměním papír a je hotovo. A kupuju jenom obyčejný v Tescu.

to si tak někdo žije... to já si teda o myčce a sušičce můžu tak akorát nechat zdát - nemám na to finance...
jinak ano, nechtěla bych si představit život bez pračky a ledničky, zbytek bych určitě zvládla - však to žehlení je jen estetická záležitost

to si uvědomuju vždycky na chalupě, protože bez všeho ostatního se docela dobře obejdu. I vodu v kýblech jsme tahali ze studny. Teď, na stará kolena, mi manžel vyfiknul koupelnu jak ze zámku, tekoucí studená teplá, litinová vana, pračka, kachle, infrazářič. Promiňte...to je luxus pro hlínou a staveništěm zmazané a zaprášené babičky...

na drobnosti se raz dva zvykne a tři čtyři zapomene, že někdy to fungovalo bez nich.
Máš pravdu, bez papíru už neupeču nic, i do dortové formy na dno jej dávám. Stejně tak kdysi dávno v mém dětství zapůsobily mikroténové sáčky, do té doby jsme doma prali pytlíky od mléka :-)

A byly doby, kdy mi připadal velmi zajímavý i obyčejný MOP! Když jsem v zimě vkleče vytírala u našich schody pěkně ručně, rozpáranými tepláky, tak bych zfleku měnila se sériovým vrahem ze Sing Singu, protože on měl mop.
Totéž se skládacím sušákem na prádlo, tím stěhovacím co se dá přenášet a postavit kamkoli. Hotový luxus po obložených radiátorech a pravidelné večerní a ranní oběšení na prádle v koupelně. Od doby, co mám sušičku, leží sušák v komoře. A od doby, co stojí dům, mi byt bez vlastní prádelny přijde nesnesitelný :-)
Prostě, jsme zpovykaní...

že sušička je zbytečná. Řeknu-li to jinými slovy, výsledný efekt sušení prádla není ekvivalentní energetickým nákladům. Ale nezavrhuji ji. Suší? Suší. Ale žere. Já vždy volím kompromis mezi užitečností a energetickou náročností. Další věc – toustovač. Už dávno jsme ho vyhodili. Ale toustoval… :-)
Pokud jsme jen dva, to nádobí není rovněž problémem. A když přijede návštěva a je ho trochu víc, a opakovaně víc, myjí ho holky.
Bez čeho bych si však nedovedl představit žití zde, je cirkulárka, motorová či elektrická pila, sekačka a vrtačka. Rovněž flexa. A samozřejmě auto. Další věcí je rádio. Pokud jsem tu sám, hraje mi všude, kde se momentálně pohybuji. Doma, v garáži i v zahradním domku. Tam mám dokonce staré opravené autorádio. Všude je napájené ze sítě přes upravené nabíječe od mobilů a já si poslouchám celé dny takřka vše. Krom bohoslužeb. Ty vypínám. Život bych si zde neuměl moc představit ani bez notebooku, tedy bez internetu. Zvyk je zvyk. Ale mnohdy i závislost. Jak psala bébé, shánění toho či onoho přes internet, bankovnictví, ukládání fotek, maily, telefon, sledování odběrů, výpočty, ale i poslech mnoha rádií na play.cz i TV pořadů, které jsme třeba vlivem pracovní zaneprázdněnosti na zahradě neviděli.

Krakonoši, do toho traktůrku jdi. Já tu mám asi jen šest arů, takže mě stačí sekačka, ale na ty Tvé hektary... Ale jdi do toho až když se točí kolo štěstí. Kdoví – třeba to budeš mít i zadarmo... A navíc, sedm let benzín zdarma. Jako já na pilu... No nekup to!

začala stávkovat myčka, přestala odčerpávat vodu. Teď je plná nádobí a špinavé vody a pod ní se zvolna zvětšuje loužička. Opravář přijde až zítra. Máme ji už víc jak patnáct let a hned po pračce patří k naším největším pomocníkům. Nikdo z rodiny si nelibuje v mytí nádobí a kromě mě ostatní trpí na ekzémy, takže se dřezu vyhýbají obloukem. Děsím se, že nám opravář řekne, že oprava nestojí za to, ať si koupíme novou. Mám pocit, že dnešní výrobky nic nevydrží. První automatická pračka (finská) vydržela víc než dvacet let, než mi ji zničil vodní kámen (prevít jeden).
Největší krám, jaký jsem si kdy pořídila, byla asi elektrická kulma. Použila jsem ji několikrát, vždycky jsem se o ni spálila a pak už letěla do kontejneru.
Bíbí, to s těmi zvýšenými náklady na provoz Tvé automatické žehličky se Ti fakt povedlo. avila.

vidíš, vidíš. To, aby se zasekl spolehlivý a zajetý MYČ, a navíc, aby pod sebou udělal loužičku, to by musel být pěkně namíchnutý. To se mu v normálu stát prostě nemůže...
Jinak dřív, to jsem byl i kulmař. Žena měla asi tři, jednu v práci, dvě doma a já jsem pořád opravoval. Šňůra, tělísko, pero, pořád něco. Naštěstí už se nekulmuje a už jsou také kdesi ve šrotu.

Dnes se tu tak ochladilo, že mi to vzalo i chuť do práce. Když jsem přijel, že si udělám kafčo, sednu si ven na lavici, přečtu si nový Wüstenrot, začaly padat místo kapek malé krupky. To bylo jako rumbakoule. A tak hupky dupky do tepla. A topím.

Doma máme také muzeum. Tatramatku. Sem jsme si koupili novou, ale tu doma je nám stále líto vyhodit, protože pořád maká. To byl hold český výrobek... Také už jsem ji několikrát opravoval s tím, že už se to asi nevyplatí, ale vždy to dopadlo dobře a tak ji tam máme stále. A co víc, dá se na ní i souložit. A jak... A bez námahy. Když ji přepneš na ždímání s nějakým kusem hadru, který se excentricky uloží někam do strany bubnu, je to dílo. A ten fofr. Jako veverky. Nebo králíci? Už nevím...

i spolehlivý zajetý myč si poté, co dorazíme v sedm večer uondaní po dni, rád dá vanu a dobrou večeři bez vyhlídky na půlhodinové ráchání v mastné horké vodě. Zapnutí čudliku nám jako rituál bohatě stačí :-)

co nepotřebuji k životu je sušička, vždy mi srazí prádlo a nevoní to z ní jako když to uschne venku, mikrovnku jsem nikdy nepoužívala a ani ji nechci, myčka jsem dva a něeám problém hned vše umyt. Co miluju je auto, bydlím v oblasti kam nejezdí ani autobus, jasně mobil Pc a internet, pračka, lednička, mrazáky máme 3, lux je můj velký pomocník, fén, teplovzdušná gulma co se jí otáčí katráč, rychlovarka, toustovač, sporák, mixér do ruky a šlehač, motorová pila, cirkulárka s hoblovkou, maflík, flexa, míchač, rozbrušovačka, vrtačka, sekačka, elektr. šroubovák, vodní čerpadlo, jsem duší kutil takže se vším pracuji.....

pracku, jako nezbytnou zivotni nutnost tak moooc by mi chybela vrtacka, bruska, horkovzdusna pistole. primocara pila, mafle nebo flexa jsou tez uzitecne, ale az v druhem gardu.

asi k zivotu nepotrebujeme fen, malokdy se vytahuje robot, a uz nekolik let lezi hluboko ve skrini zmrzlinovac. i by se mozna pouzival, kdyby nekdo umel umichat dobrou smes na zmrzlinu.

mycku nemam, neb kdyz se predelavala kuchyn 10 let tomu nazad hlavni predelavac byl uz beztak dost zpruzen, ze spitnout o sekani vody jsem se neodvazila. po susicce netouzim, jsem na korunu opatrna a na pude susi zdarma.

pracku mam druhou, a ac byla hnusne draha, tak zadny zazrak. pred tim jsem mela 12 let tatramatku a pri posledni oprave se opravar nechal slyset: a to v ni perete denne? ale to nemuzete. (ze v ni peru 2x denne jsem ani neupresnovala. uzila si holka svy a odvedla kus prace. vsechny nase 4 deti vyrostly na latkovych plenach.)

no a samozrejme u nas jede permanentne 6 compu.

taky zdravím. Tu Tebou popisovanou zajímavou funkci pračky jsem nevyzkoušela a na starý kolena už se o to ani pokoušet nebudu.
Inko, sušičku taky nemusím. Mít možnost sušit prádlo venku je ideál, ale i v pražském bytě, ve kterém máme arkýř, schne dobře. Připomněla jsi mi, že dalším mým vynikajícím pomocníkem je ruční šlehač a mixer jedné proslulé německé značky, který mám už třicet let - neuvěřitelný tahoun. Jo, to bývala kvalita.

jsem na korunu opatrna

odteď nedám kudlanku číst nikomu z rodiny, tedy nikomu z členů starších než já. vím o dvou třech, co by ti nabídli adopci, sňatek a kdoví co ještě. Zatím chlácholím tím, že šetřím ve firmě a to se přece počítá:-)

Jinak k myčce snad ani netřeba sekat vodu? stačí standardní rozvody, podotýkám, že za standardní považuju i ty, co nám ve bytě dělali před 18 lety zedníci z JZD, kteří všechno, co nebyla fuška nebo jejich barák, odflákli.
Myčku jsme napojili jedním ventilem na odpad od dřezu, druhým k trubce u dřezové baterie.

Na sušičku jsem léta měla stejný názor, dokud sušárna nezplesnivěla a obýváku a ložnici nehrozilo totéž poté, co tam permanentně viselo prádlo na radiátorech a sušákách. Jak asi vypadá a voní prádlo sušené v bytě na nízkém sušáku nebo ve vrstvách na radiátoru, nemusím povídat.
Takže suška jde i do domu kde je prádelno-sušárna. V létě bude mít dlouho dovolenou, v zimě sušárnu obsadí ložní a jiné podobné prádlo, ale na mikiny, svetříky atd. je sušička k nezaplacení. U nás tedy ještě na psí pelechy. Jo, a co sušíme elektrifikovaně, tak ani citlivku nic nekouše.

Takovejch myslím 6 nebo sedum tyčí, asi dvoumetrovejch vodorovnejch, každá se dá spustit do pracovní polohy pro pověešní a pak vytáhnout ke stropu, kde je jak známo nejteplejc. Prádlo uschne, nepřekáží a voní. Za hezkýho počasí, pokud teda úchylové v sousedství zrovna negrilujou (bezva módní záležitost, která spolehlivě navoní vypraný prádlo vůní podobnou tý, co se linula z vejfuku kloubovýho autobusu Ikarus), pověsíme venku pod terasou baráku. Sušku nepotřebuju a nikdy potřebovat nebudu. Doufám.

Na všeliký vybavení dílny jsem zapomněl, páč jsem myslel, že mluvíme tak nějak vo "pokojový" výbavě. Takže jasně - miluju všecky ty vrtačky, pilky a pily, frézy, hoblíky a jiný vrtitoče. Dokázal bych jenom za tyhle krámy utratit milijón, kdybych zbytečnej měl (soustruhy, protahy, hoblovky............................). Nemám, tak až jednou...

Jo strejdo, du do něj. Na rider kašlu, začnu rovnou tím malotraktorem a haldou příslušenství vč. sekačky. Když to dobře půjde, do konce května už bych ho moh mít.

treba nekudy privest. a hadici plazici se od nastenne vodovodni baterie skrz diru v kuchynske desce do utrob mycky si fakt fakt odpustim. to je totiz jediny zpusob, jak ji tam dostat, aby clovek nemusel kopnout do zdi...

My jsme teda asi trapný mastňáci, ale pračku, myčku a mikrovlnku máme i na chatě , dále žehličku, toustovač (ten jen doma) a ledničku a vyvrtanou studnu. Ale - na chatě nemáme WC, nýbrž AHA!
Jo a za největší koninu mezi spotřebiči považuji jogurtovač. A sušičku nemáme, sušíme u otevřených oken a na zahradě a podobně.
Prosím vás, co je to ten vejcovar?

tak to chápu, to dál nemáme společnou řeč podle mě tři skupiny lidí. Sekta zavilých odmítačů myčky, schopných po umytí tuny nádobí sednout a macerovanými prsty mlátit do excelu nebo i kuličkového počitadla jen aby spočítali, že se to rozhodně nevyplatí. Druhá stejně zavilá skupina schopná pouze dvou extrémů - buď umývat každý kousek ihned, okamžitě po použití, nebo naopak odkládat mytí tak dlouho, až se nádobí nevejde do vany a nebo si dítě hodí mašli z představy, že to má umýt. Třetí skupina lidí, co by myčku tak nějak i brali, ale obejdou se bez ní a rozhodně kvůli tomu nebudou cokoli předělávat, protože za to jim to nestojí. To jsi ty. Já jsem číslo dvě. Vodu do myčky lze vést pod deskou v mezeře mezi linkou a zdí. Není-li mezera, pak krycím soklem nad hranou linky. Nebo pro mě za mě může stát u myčky někdo s pumpou a ručně do ní tu vodu pumpovat. Ale nemůžu žít s tím, že poblíž mě existuje finančně dostupný stroj na mytí nádobí a já musím při vaření odkládat našpiněné nádobí na linku, na stůl, na sporák, na podlahu...Protože když vařím ve velkém, nestíhám to co stíhá moje máma, tj. odmývat. Nemluvě o tom, kolik teplé vody draze ohřáté se tak vycamrá. Jsem chameleon, přizpůsobím se prostředí. V komfortu civilizace potřebuju všechen dostupný. Mimo civilizaci vystačím s ešusem mytým v potoce a jedním obřím kusem hadru na všechno.

Připojil bych ještě jeden aspekt. Asi největší radost kdysi udělal v rodině myčka na nádobí. Asi hlavně proto, že to byla práce dětí (rozpisy, střídání, handlování služeb). Takže mne za tenhle dárek (nijak termínově určený, žádné vánoce, narozky a pod.) mohli sežrat radostí. Co jsem neměl rád byla TV, bo na ni manželka koukala furt a na kde jakou blbost.
Teď, když žiju sám nemám ani TV ani myčku, obojí je zcela zbytečné, ne že bych nevařil, ale pro jednoho, maximálně dva to opravdu nemá cenu.
Takže v pořadí důležitosti: PC, auto, pračka, lednička. Auto mi dává svobodu pohybu a možnost pomoci jiným (dětem, kamarádům, kamarádkám, přátelům), pračka je jasná, nesmrdím, chodím v čistém (žehlička je ve dvojici s pračkou), lednička je už taková nezbytnost, už pro to víno, když nemám sklípek. No a PC je hodně důležité, hlavně Internet. Díky němu se můžu denně bavit s dětmi (Skype, ICQ, mail) to je pro mne nutnost a první věc, co jsem zařizoval po nastěhování. Taky je to zdroj poučení (Kudlanka) a zábavy (filmy, hudba, foto).
Takže pomocí PC se s kamarádkou domluvíme na nějaké společné akci, ona přinese, co potřebuje vyprat, během praní si pustíme hudbu nebo film z PC, pak někam jedeme autem a večer to proberu s dětmi po ICQ

něco jsem zapomněl, zastřihávač vlasů a vousů, v létě na jedničku, v zimě na dvojku. Objedu s tím celou hlavu a je pokoj. Doufám, že mi to zdejší kadeřníci odpustí, že je nenechám vydělat.

nečetla jsem tuto debatu dopodrobna, už jste se dostali k mrazákům?

máme tři, jeden pod starou ledničkou 2 šuplíky, zrovna asi umírá je manželova po babičce, druhý asi 20 let starý 6 šuplíků je můj z prvního manželství už má také svá nejlepší léta za sebou a tak jsme si koupili ten třetí nový, a doufáme že nám vydrží

Bébé, tak si představ, že jsem si - a to prosím pouze mezi řádky - přečetl, že jsem byl zařazen do Sekty zavilých odmítačů myčky.


Ty vole...(to si říkám jen tak pro sebe), tak na stará kolena jsem nakonec sektářem.
Taky dobrý...

tak třeba topinkovač-leží někde ve špajzi-troufám si říct několik let nevyužit Překapávač na kávu s časovačem-svatební dar na který padá prach,jelikož máme lepšího a rychlejšího pomocníka a to varnou konvici dále má žehlička na vlasy-musela jsem být asi v pomatení smyslů,když jsem si ji,na ty mé vlasy jak hřebíky,koupila Myčka-no je nás málo,ale být nás jak much,tak za ni bojuju jak lev A bez čeho se neobejdem:auto,lednička,pračka,telefén,PC,televize(t a je přes léto teda celkem k ničemu,ale přes zimu bychom se mohly ukousat nudou Možná jsem na něco apomněla,ale většina těch věcí je pro nás tak samozřejm,že už je tak nějak nevnímáme,prostě tu jsou a basta.

kde udělali soudruzi z NDR chybu? Jestli je, nedejbože, v Tobě, že nestačíš odmývat nebo ve Tvé mamince, která stíhala? No?

To je ta mladá generace zhýčkaná civilizací...

jenže se mi večer nechtěl chystat filtr,sypat tam kave a voda a vůbec nic tak jsem se na to vyprdňákovala a vařím si nesco ale možná až zas někdy ve vzdálené budoucnosti začnu chodit do práce, tak snad tu lenost zdolám a nechám se budit jen vůní kávy

chyba není v nikom :-) Jsme prostě v kuchyni každá jiná a víme to o sobě :-) máma nedělá víc věcí najednou a co dělá, to velmi pečlivě až puntičkářsky, s přesným rozmyslem a když vaří, tak jen vaří, když žehlí tak jen žehlí, když zahrádničí, tak jen zahradničí. V mezičasech odmývá nádobí (květináče, stáčí šňůru od žehličky atd). Nevěnuje se ničemu jinému,nanejvýš 2 metry od sporáku u stolku s cigaretou rozjímá co bude dělat až dovaří. Pracuje rychle, ale velmi soustředěně pouze na té jedné věci a maličkost ji vyhodí z rytmu. Věnuje té jedné činnosti a tomu, aby vše bylo v pořádku, sklizené, na svém místě, umyté, pytlíček s pepřem tam kde byl předtím atd., tolik energie, hlavně psychické, že pak prožívá i to jídlo a je teda pro ni důležité slyšet víckrát pochvalu, víckrát odpověď na otázku zda to není moc/málo slané,sladké,horké,studené,kyselé... :-) a když se o jídle dost nepohovoří, tak není kuchařka spokojená:-) asi protože tomu věnovala tolik energie, času.

Já podědila spíš tu druhou stranu, pokud jde o kuchyŇ. Když jen vařím, tak min. pro 6 a více lidí,a to není každý den, ba ani týden. Pak se věnuji jen tomu vaření a max. nádobí, když je víc lidí, tak se zapojí dcera, když slezina rodinného klanu, tak další.
Ale to jsou výjimky, obvyklé vaření je pro 2-6 lidí a při něm ustelu postele, setřu prach, vyperu pověsím nebo vyperu usuším a složím 3 pračky prádla, setřídím odpad, na který potomek zapomněl a připravím mu pytle k odnešení, umyju psí misky, vyřídím maily, zaliju kytky, umyju si boty a vyčistím umyvadlo, upeču moučník. Mezitím vařím, tj. dohlížím na kastroly a pekáče a dle potřeby něco podliju, obrátím, přisolím, oloupu, obalím. Ve finále stojím tak 20-30 minut u vaření, už nikam nelítám, dovařím, při tom nasekám bylinky a prostřu. Ráda vařím pro spoustu lidí a moc ráda se dívám, jak jim chutí a padá to do nich, ale neprožívám to tak, že bych je nutila o tom hovořit, neustále mi potvrzovat, že jsem excelentní kuchařka. To je jen tím, že do toho nevkládám celou duši, jelikož jsem si do té duše nacpala víc věcí:-)
Nakonec obě končíme dejme tomu ve 12.30,ale ona vstala ráno v 7 a do 9 udělala to, co jsem já stihla od 9.30 do 12,30 během vaření, takže jsem mohla do půl 9 spát a pak si dát dlouhou snídani s novinama a kávou :-) Navíc mamka má doma výkonného myče, ale mně se nelíbí dívat se na myče :-) Radši zapnout ten stroj a s myčem si dát kafe.
Plyne to i z jiného životního stylu.

nepovažuji za žádnou chybu, že nestačím odmývat nádobí, jelikož se o to ani nesnažím :-) pro mě je prostě ztrátou času stát u sporáku a číhat na vařečku, abych ji umyla. I kdybych neměla nic na práci, můžu si vždycky popovídat s někým z rodiny, vyvenčit psy, přečíst časák. A nádobí ať pak umyje myčka :-)

Tak mně zatím dycky stačil ten co patří k ledničce. My jsme dycky všecko dokázali sežrat, mrazí se fakt málo. Ale je dost možný, že časem moje tři hektary povedou k nějaký nadprodukci něčeho (zatím to vypadá na vostružiny ), co bude třeba zmrazit. Pak se uvidí.

A zapomněli jsme na veledůležitou věc - což je u mě pochopitelný, ale co dámy? - šicí stroj! Moje přítulka by bez něj byla mnohem nešťastnější než bez jakýhokoli jinýho verku. Teď jí dosloužil starej singer, tak jsme vsadili na Japonce a koupili Janome. Když jsem to na internetu vybíral, jenom jsem valil voči, co ty mašiny dnes dovedou. Hned jsem jásal a volal - hele, je to řízený počítačem a má to displej! A ta moje vodpůrkyně výpočetní techniky na to, že už ví zásadní kritérium výběru: Ten její v žádným případě nesmí mít s nějakým počítačem a displejem cokoli společnýho.

A co vibrátor? Žeby nikde? Skvělý!

strejda mi to připomenul. Taky ho ráda poslouchám a mám v každé místnosti jedno, (a za místnost v tomto případku beru i zahradu) i když nemusí hrát pořád, tak nějak je tam potřebuju mít. Prahu, Radiožurnál, regio a večer muziku z OK.
A občas si poslechnu v neděli dopoledne i kousek bohoslužby. Zajímá mě totiž, CO si tam pořád povídají, o čem káží, v čem se nimrají...

a za svobodna jsem imrvere sila na sebe, kdyz byly deti maly, tak na deti. nesnasela jsem takovy ty zavazovaci kosilky, tak jsem jim sila klasicky tricka ze svych starych bavlnenych upletovych nocnich kosil. misto dupacek nosily takovy pekny kalhotky sity pro zmenu ze starych flanelovych kosil. mela jsem jeden kompletni rocnik burdy, tak bylo podle ceho sit od jara do zimy. dneska ho vytahnu (ten stroj) 2x do roka, kdyz se mi nahromadej spravky.

20 let starý elektrický Lucznik, nešiju. Jako holka jsem si pořád něco přešívala, zúžovala kalhoty v pase a u kotníků, všívala zipy atd., dělala jsem to na staré bábinky singrovce. Nové věci ne. Na el. stroji jsem šila dětem maškarní a divadelní a taneční kostýmy, a věco do domácnosti - záclony, závěsy, taky spravovala. Teď už ani to ne, nosím to švadlence, která mi to za pár desetikorun udělá lépe než já.

dostala kamarádka jako svatební dar, mandl užila jen na látkové pleny, to jsem jí i záviděla, protože žehlila po 5 najednou. Stal se z něj putovní mandl, koloval po novopečených matkách.

Pletací stroj měla dlouhá léta ve skříni a nikdy nesebrala odvahu začít tam motat ty bavlnky :-)

Tebou zmiňovaný vibrátor asi nebude běžnou výbavou domácností. No řekni sám, kolikrát za život potřebuješ betonovat zaarmované plochy? Kolikrát za život stavíš most nebo chladící věž? To je také zbytečný krám...

splachovací záchod včetně kanalizace. Chlapům to možná nepřijde tak úchvatný, ale pro mě coby ženu je otřesná byť jen představa, že mám v mrazu a sněhové vánici jít ven přes dvůr do kadibudky a tam se v té příšerné zimě - SVLÍKAT!

i já sám vlastnim dokonce dva. Jeden na 220V/50Hz a jeden akumulátorovej. Bez nich se neoholim ani nevybetonuju.
Zdejší dámy se zřejmě neholej ani nebetonujou, takže vybrátor jim nic neřiká. Víc je fascinuje žehlička nebo děsí latrýna.

koukám, že tu v tom vibrování došlo zřejmě k nejapnému nedorozumnění. Nevím sice, jak souvisí láska, žaludek a betonování, ale když někdo řekne prase, cholesterol/necholesterol, okamžitě se mi vybaví smažený kotlet s br. kaší nebo pečený pokmínovaný bůček s nádhernou kurečkou a k tomu pivo s čepicí...
Při této představě by musely jistě zavibrovat chuťové buňky i zavilých dietářek, jogurtářek.

já myslím, že nedostatečný rozšření vibrátorů a dalších pomůcek (a teď fakt nemluvím vo vybavení betonárky ) v domácnostech možná vede k častějšímu výskytu těch vosudovejch vztahů, co nebohý manžele a manželky válcujou až převálcujou, a voni se musej rozvíst a jít za hlasem svýho srdce. To srdce velmi rádo bije ve voblasti malý stydký kosti a možná kdyby zmíněný předměty byly standardní, ne-li přímo povinnou výbavou pro vstup do manželství (jako lékárnička v autě), možná by těch převálcovanejch trochu ubylo .

Tak VY všichni mluvíte o robertkách. No to musíte nazývat věci pravými jmény, aby se tu jeden zbytečně neztrapňoval nesprávnými asociacem - tedy žrádlem či betonárkou.

teď jsem při čtení dostal záchvat smíchu a nemohu ho odbetónovat.

A na důkaz svých úmyslů teď svou nafukovací pannu poprvé polibte!

Dokud neprší.

zabetonovaná nafukovačka mi asociovala ten 4, jak slepec přijde k řece na pláž a nafukuje si nafukovací Andulu...

tu někde na Kudlance četla, že s vibrátorem se seká trávník....nebo že se s ním neposeká? Já už v těch spotřebičích nevyznám, některé činnosti se mi vypařily z paměti...
NČ - jak to bylo s tím slepcem - pochop, já jsem naivní bába
Ahoj

tak to jsem nikde nečetl ani neslyšel, že by s vibrátorem... Pokud vím, tak elektrony, tekoucí vodiči, se v zařízení zvaném motor, seřadí do pólů tak, že jejich vzájemné působení na sebe způsobí točivý pohyb. Na hřídeli je pak nůž a ten seká. Za nožem je ještě koš a ten zase sbírá. Normální dělba práce.

Když už Tě mám na klávesnici, včera jsem absolvoval tu zmíněnou preventivku. Už byly i výsledky, dodal jsem pouze vzorky trusu a představ si, že i přes důkladné a neodfláknuté vyšetření mi nic nenašli. Plíce v pořádku, ledviny v pořádku, játra bez známek tvrdnutí, cholesterol také oukej, srdce jako zvon, ale i svatá prostata v pořádku.
Takže mohu klidně pít, kafíčkovat, bez uzardění si zakrajovat pečeného bůčku a co víc, já mohu klidně i kouřit. Tedy nééé, že bych musel, ale kouřím rád.
Řeknu Ti, že jsem z toho měl sám radost, nejen manželka, která mě do této stresové situace vlastně dostala. Přiznám se však, že při vstupu jsem měl i trochu vítr, to jo, protože člověk nikdy neví jak se doktor vyspí a co najde, že? Pak by mně čekal kdoví jaký maratonský běh po různých vyšetření a kdo ví co ještě... Mně se chtělo skoro i tančit, kdyby to tedy bylo nezbytně nutné a šlo o život...

gratuluji
Ale bez legrace - člověku se chce létat, viď? Všechno je najednou barevnější, slunce žlutější, tráva zelenější - jo zdraví, to je hodnota.A není od věci se občas zastrachovat nebo alespoň zamyslet.
Dovedeš si představit nás baby, když jednou za čas musíme jít na mammografii?
Sedíme tam v houfech asi 2 hodinky, během nich některé ženské odejdou radostně domů, jiné si pozvou ještě na ultrazvuk nebo punkci...Je to šílené, jednou pozvali na to sono i mně. V kabince jsem sepisovala závěť, co Ti mám vyprávět.No a když to byl jen planý poplach - euforie největší. Když jsem pak těm sedícím čekajícím ostatním ženám radostně oznámila:.."tak nashledanou dámy".. jistě jsem se vznášela, nepamatuji se, že bych stála nohama na zemi.
Ty jsi zdravý kluk, to se pozná podle psaní A také podle bydliště

Měj se fajn a zdravě, zahul si jen tak pro plezír a dej si se mnou hned teď kafčo.
A pozdravuj manželku Ahoj

měla představu,že my,4 vnučky, po ní máme mít památku.Takže obrážela různé akce,ze kterých vozila hodnotné věci,jako třeba předražené nerezové hrnce,čínské lampy apod.
Věci,které se mi nahromadily a které jsem nepoužívala byly třebabrovská elektrická pánev,co zabrala celý sporák a pekla nestejnoměrně,lampička s gejšou,co vyhazovala pojistky,dva nerezové kastroly,které měly poklice velké jako zahřívací poklopy na středověkou hostinu a tudíž se nevešly do kredence,elektrický přímotop,co žral elektriku jak otesánek,akupresurní přístroj,co pořád pištěl,nerezové struhadlo,co nestrouhalo apod. Bylo mi líto to vše vyhodit,protože to babičku stálo majlant,navíc babička před pár měsíci umřela...Stěhování z baráku do bytu mě ale stejně donutilo v tom udělat probírku a co jsem nezlikvidovala tehdy,dorazila jsem minulý víkend,kdy jsem dělala definitivní očistu od zbytečností-měla jsem zábrany vše vyhodit,výčitek mě zbavila sousedka,která si vše posbírala a jak byla spokojená...Milejší památkou je mi hrnek,ze kterého babička pila nebo její svatební fotka na zdi...
A k těm andulám a vibrátorům:V 90. letech,v období ,kdy se vyrojilo spoustu erotických časopisů,sexuálních pomůcek,dostala jsem tehdy od manžela Venušiny kuličky.Nevím,jakou zkušenost udělaly jiné dámy...já byla zklamaná.Takže tento vvnález u nás ležel dloooouho jen tak v šupleti,než jsem s ním praštila do popelnice...

ty kuličky jsem si koupily s jednou bývalou kolegyní dobrovolně a samy - ne jako erotickou pomůcku, to snad ani nemůže fungovat. Ale děsně odborně jsme si někde vyčetly a vykonstruovaly, že jejich "zadržováním" si budeme posilovat svaly pánevního dna - víš o co jde, je to teď děsně populární, všude píšou, jak máš cvičit tyhle svaly kdekoliv - v kanceláři, v tramvaji apod. Se setrou, která žije ve Švédsku a tam je to ještě populárnější, si z toho často dělámme prču.
No tehdy jsem byly jedny z neprogresivnějších a jak říkám - statečně jsme si je koupily a netajily se tím.
Dodnes si pamatuji na tu legraci, když tahle moje kolegyně chtěla cvičit svaly pánevního dna u jedné delší operace, u které asistovala. Pořád vidím její vyvalené, zoufalé oči nad operační ústenkou, mrkala, gestikulovala tak, jak je to nenápadně možné v rámci závažné operace. Jen já jsem pochopila, že má slavné Venušiny koule v gatích - joo svaly pánevního dna, to jsou potvory, když nedrží držáky, je to v háji.
Ale to není domácí pomocník, co? Nebo je?

pokud to někomu k něčemu pomůže,tak je to pomocník?Nebo ne?A když to nepoužiješ na pracovišti,ale doma,tak snad i domácí,ne???

Přijde slepec na pláž k řece, svlíkne se do plavek, rozbalí Andulu a začne nafukovat.
Lidi se pohoršujou, jedna mamina nevydrží a zeptá se ho, co jako s tou Andulou hodlá dělat.
Slepec se podiví: "No to je hrůza, jestli tohle je Andula, tak to znamená, že jsem celou zimu doma šous*al s kajakem."

... .díky kluku zlatá, to jsem přesně potřebovala