Ano, jsme na prvním místě mezi evropskými státy v počtu mladistvých, kteří si někdy v životě zapálili cigaretu, okusili alkohol nebo užili konopné látky. Závislost na tabáku se v populaci 14 až 19letých týká přes čtyřiceti tisíc dětí a mladistvých. U užívání alkoholu je situace ještě nepříznivější, odhadem nadměrné množství alkoholu pije přes 100 tisíc dospívajících.
Přes 100 tisíc mladistvých v Česku pije nadměrné množství alkoholu, 40 tisíc dospívajících kouří.
12 let je průměrný věk konzumace první sklenice alkoholu.
První zkušenosti s alkoholem získávají děti většinou v rodinách. I v dětství přitom už může vzniknout závislost na alkoholu.
Především je to nejdostupnější společenská droga, a v podstatě všeobecně platí názor, že „kdo se nenapije, je divnej“…
Alkohol, obdobně jako ostatní drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé.
I při občasném „cucnutí“ se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému.
Čím mladší pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy.
Alkoholik bez problému ukáže na každého v okolí a
řekne: „Ten pije, ale já to mám pod
kontrolou. Mně se to stát nemůže,
protože vím, kdy mám dost“.
Ano, malá dávka snad nemůže uškodit – teď mluvím o dospělých - ale navíc je diskutabilní, co je to „malá dávka“? Pro někoho jedno pivo, pro někoho deset piv…
Alkohol jako náplň života… strašný.
Indiskrétní otázka:
v kolika letech jste poprvé ochutnali alkohol vy?
d@niela
Trochu jsem kouřila pouze ve čtvrťáku střední školy, to jsem měla rebelské období. Jiné drogy jsem nezkusila.
A teď vážně. Pivo jsem už coby capart usrkával ze džbánku, když jsem v neděli k obědu chodil tátovi pro tři piva do hospody U Kofrů. Tak se i stalo, že jednou se táta naštval a došel si na starýho Kofra, že místo litru a půl natočil dítěti jen litr. Hospodskej nebyl zrovna z nejpoctivějších, o svym vlastnim okrádání věděl svý, a tak bez řečí nalil tátovi dvě piva zdarma. První cigáro Lípu jsem dostal ve 12ti letech od oddílovýho vedoucího v pionýrskym táboře (to pak tam denně), pravidelně hulim asi od 17ti let, když jsem začal hrát ve vesnických kapelách se staršíma muzikantama. S nima to bez cigár a bez piva vůbec nepřicházelo v úvahu; ne, že by mi to vadilo. Teď jsem už příliš stár, abych si odříkal pár neřestí, co mi ještě zbyly. Pivo a cikára tedy užívám pravidelně, semtam (sem tam) kořavku. Co se tejče dalších drog - nikdy! Ani nááááhodou! Naštěstí jsem v době jejich rozmachu už byl na takový zhovadilosti dost starej.
Kouření se mi vyhnulo obloukem, protože můj otec kouřil jak fabrika, takže od dětství jsme dostávali/y denně svou dávku nikotinu. Tehdy to nikdo neřešil.
