Liberálové bohužel nedovedou bránit zhoubným teoriím - vychází z ochrany lidské svobody, která těmito teoriemi samotnými narušena není, a narušit ji mohou jen aktivisté, jestliže začnou svoje teorie realizovat totalitně, což se zatím neděje. Liberálové vlastně teorii samotnou nekritizují, ale bojí se jejího totalitního prosazování. Což nevyznívá přesvědčivě.
Je zapotřebí vyjít z úcty k našim
předkům a jimi vytvořeného tradičního řádu, který jediný je vyzkoušený jako
funkční a dovede do budoucnosti společnost zachovat. Rodina je přirozeně rostlý
společenský útvar, který se osvědčil, nikoliv nějaká zastaralá verze nebo
konstrukt intelektuálů. V zájmu přežití je zapotřebí tyto vyzkoušené a
přirozeným vývojem vzniklé vzory chránit a upřednostňovat.
Rodiče, pokud chtějí, aby se jejich děti chovaly normálně, zakládaly další rodiny, uspěly v profesní činnosti a byly šťastné, by měli odmítnout tyto poblázněné nesmysly gender-teorie a transversismu.
Děti by měly být vychovány tak, jak byli vychováni rodiče sami svými rodiči, prostě v genderových rolích, které jsou naplněním přirozených sklonů a poslání člověka tvořit další generace.
Zároveň je na rodičích, aby dělali revoltu proti genderové teorii, nedávali děti do zařízení, které realizují genderovou teorii, i když to zatím vypadá velmi nenápadně a navenek velmi mírně.
Víme přece, jak to chodí. Učitelky jsou hodnoceny podle toho, jak děti vychovávají.
Chtějí-li uspět, mít vyšší plat, musí konat nejenom to, co je v předpisech, ale daleko víc, aby dokázaly, jak jsou aktivní. Totéž ředitelky.
Nemysleme si, že mají svobodu jednání, jsou to zaměstnanci.
Musíme si uvědomit, že genderová aktivita je podporovaná velkými penězi a nařízeními EU. Jsme v situaci, kdy musíme aktivně odporovat a ne se o nic nestarat a neangažovat se. Tak jako zachraňujeme přírodu, musíme zachránit i lidský rod. K udržování zdravého životního stylu patří i zachování populace zdravé a dobře vychované k práci a k úctě k odlišným rolím matky a otce. Jinak se to vymstí nejen rodičům, ale celé společnosti.
Závěr – hlavní argumenty
V současné době graduje vývoj odpřirozenění člověka, který začal Kantem, představou, že člověk je vnitřně dobrý a špatným jej dělá společnost. Člověk má prý v sobě mravní řád (nebo tzv, přirozený svět) se kterým se rodí, proto se prý rodí svobodný, nepotřebuje strukturu, nepotřebuje tradiční řád a společnost je jen soubor jednotlivců, kteří se nepotřebují řídit pravidly, vyjma těch, které sami přijali.
Na základě toho dnes dochází k „odloučení“ člověka od rodných kolektivů (rodiny, obce, národa) a popírá se veškerý tradiční řád jako špatný a člověka omezující.
Zkušenosti říkají, že tento filozofický postoj je omylný. Takto odloučený člověk se rozhoduje převážně jen ke svému prospěchu bez ohledu na druhé a na přirozené principy.
Angličani, rodiče tohoto kloučka, mu do pěti let neřekli, jestli je kluk nebo holka.
Že prý si jednou sám vybere. A tak měl kolem sebe oblečení i hračky pro obojí...
Takže se před vstupem do školy sám rozhodne, co vlastně je.
Člověk se rodí bez instinktů, není svobodný (je velmi závislý na svém okolí) a potřebná pravidla musí dostat výchovou. Dítě se nemůže rozhodovat, jaké pohlaví si zvolí, taktéž o čemkoliv jiném, musí být citlivě vychováváno k tomu, v čem uspěje, co společnost potřebuje a v čem koná svoji přirozenou roli v rámci existence lidského rodu.
V tradičním řádu jsou i pravidla pro odlišné role muže a ženy (gender), tak jak se to vyvinulo tisíciletým vývojem jako nejvhodnější pro život člověka v existenčním prostředí, hlavně pro zakládání rodin, obživu rodin, výchovu dětí k práci a k uznávání autorit. Tradiční řád existuje převážně i dnes, pokud nejsou rodiny rozvrácené a výchova nepodlehla postmodernistickému blouznění.
Zasahovat do tradičního řádu, předstírat, že dítě se může svobodně rozhodovat, je záškodnické jednání mající rozvrátit společnost. Výchova k univerzálním profesním dovednostem je možná, pokud se nedotýká odlišných rolí muže a ženy v životě. K mateřstvi a otcovství je zapotřebí děti vychovávat a k těmto životním údělům děti směřovat, proto jsou tato pravidla pro obě pohlaví odlišná.
Vlastimil Podracký
Psáno na základě knihy Konzervatismus pro třetí tisíciletí
Ale nepřečetl jsem si proč se to děje. A nepřečetl jsem si, jak z toho ven.
Takový obvyklý řeči, že každej jednotlivec musí začít sám u sebe, ty nikam nevedou, dokud nejsou vytvořený podmínky. Jak kdybych si uprostřed zaplevelenýho pole pečlivě obdělával svůj jeden metr čtvereční a těšil se z pocitu, že já jsem s plevelem zatočil.
Když člověk čte jenom názvy diplomových prací, za které dotyčná/ý získá vysokoškolský titul, je mi nevolno.
Přesto, že jsem byla matka Herodes, máme dodnes s dcerou hezký vztah. Že by byla málo sebevědomá tak to opravdu nehrozí a tak od ní občas slyším, že jsem hrozná mamizna.
Ono se správně říká: " Ohýbaj ma mamko, keď jsem ještě Janko, až já budu Jano, nezohneš ma mamo."
A když si genderovci vychovají spratka, tak si pak mohou stěžovat jenom sami na sebe.
