V ázerbajdžánské metropoli Baku před pár dny proběhlo 43. zasedání výboru pro světové dědictví UNESCO. Rozhodovalo se o tom, jaké objekty budou zařazeny do kulturních a přírodních památek mimořádného významu. Do seznamu se dostal i Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Díky tomu má nyní Česko na svém území 14 památek světového dědictví UNESCO.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina. Společně dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.

 

Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.

 

 

Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů.

To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.

Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je prvním hřebčínem na světě zapsaným na Seznamu památek světového dědictví UNESCO. Ocenění Národního hřebčína dokazuje, jak výjimečné hodnoty uchovává a předává dále. Letos v březnu uplynulo 440 let od vydání dekretu císařem Rudolfem II., kterým mu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě.

V loňském roce skončila první etapa obnovy zámecké zahrady, a to demolicí nepůvodních objektů narušujících historickou architekturu hřebčína. Byla také dokončena obnova historické stodoly na dvoře Františkov. Do 30. července má skončit oprava bývalé školy a části fary za 25 milionů korun. Tím bude završena obnova všech objektů v majetku hřebčína na návsi v Kladrubech nad Labem.

Do konce dubna 2020 je plánovaná obnova stáje Paddock ve výši 12 milionů korun, která je poslední neopravenou stájí v Kladrubech nad Labem. V plánu je mj. rekonstrukce historických bytových domů, tzv. strážního Řečanského domku a obnova historických stodol. Jeho rozsáhlý komplex je od roku 2002 unikátní národní kulturní památkou.

Stejně jako základní kmenové stádo starokladrubského koně, které je jediným památkově chráněným živým tvorem na světě. Poprvé v českých dějinách se tak hospodářské zvíře stalo vedle uměleckých a architektonických děl oficiální součástí kulturního dědictví ČR.

Česká republika se tak po šestnácti letech může pyšnit dvěma novými zápisy v kategorii kulturní krajiny. 

d@niela

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR

... : Michal

Před mnoha léty (a kily) jsem na koni jezdil, v Kladrubech jsem od 12 do 15 let trávil prázdniny. Já totiž koně miuju (prase taky ).
Byly to krásné časy, ráno poklidit ve stáji mé tři koně, vyhřebelcovat a pak až do oběda na vyjížďce koňmo. Odpoledne jsme sklízeli seno a večer padli únavou.
Bylo to krásné a Kladruby jsou má srdeční záležitost.

červenec 13, 2019 07:57