ŽELEZNÁ KORUNA |
Čtvrtek, 13 červen 2019 | |
Výstava byla k příležitosti 640. výročí od úmrtí Karla IV. s rekonstrukcí jeho úmrtního lože. Mimořádně byly vystaveny repliky korunovačních klenotů Karla IV. Mezi replikami byly klenoty, které Pražský Hrad nevystavuje, protože je nemá. Poprvé jsem tak viděla železnou Lombardskou korunu, která k mému překvapení ani jako koruna nevypadá, spíš je to jenom náramek. Korunu získal Karel IV. začátkem roku 1355, kdy se stal Lombardským králem; o pár měsíců později byl kurfiřty zvolen císařem Svaté říše římské.
Pojmenování železná vychází ze železného, asi 1 cm širokého pásků uvnitř koruny. Pásek byl údajně zhotoven z hřebíků, které se používaly na ukřižování. Vnějšek koruny tvoří 6 segmentů z tepaného zlata, částečně smaltovaného, které jsou spojeny "klouby" vykládanými 22 drahokamy.
Drahokamy vyčnívají z reliéfů květů a křížů. Velikost koruny je relativně malá. Někteří historici se domnívají, že byla původně náramkem, přičemž ostatní argumentují tím, že byla upravena až po tom, když se dva segmenty ztratily.
Železnou korunu v Praze neuvidíte, museli byste do Itálie, zrovna tak neuvidíte původní žezlo a jablko, tedy pravé české gotické korunovační klenoty - ty jsou totiž zase ve Vídni, v Hofburgu. Na Hradě jsou teď honosnější renesanční „náhražky“ z 16. století.
Během třicetileté války se korunovační klenoty několikrát z bezpečnostních důvodů stěhovaly. Z obavy před útokem Švédů byly tajně odvezeny do císařské klenotnice ve Vídni v roce 1637, kde zůstaly až do roku 1791. Během uložení ve Vídni došlo k záměně žezla a jablka. Současné žezlo a jablko vznikly pravděpodobně na objednávku Ferdinanda I. v roce 1533.
O tom, že žezlo a jablko z vídeňské klenotnice (Schatzkammer) jsou původními kusy z doby Karla IV., svědčí také portrét císaře Matyáše, na kterém je zobrazen jako český král se Svatováclavskou korunou a těmito klenoty. Důvod výměny je zřejmý, původní klenoty svým jednoduchým tvarem a absencí drahých kamenů nesplňovaly rostoucí nároky na reprezentaci prestižního Českého království.
Tyto klenoty by mohly být vydány do České republiky podle advokátů na základě saintgermainské mírové smlouvy uzavřené po skončení první světové války v roce 1919. ZAJÍMAVOST: Československo ani Česká republika však o vydání nikdy nepožádaly. Dokonce jsem i četla vyjádření nějakého našeho historika, že u nás by klenoty byly zavřeny v pokladnici a takhle si je můžete volně prohlédnout v Hofburgu…
deeres
Komentáře
... : doktor
Deeres díky,že jsi představila člověka,který si slávu i obdiv zaslouží.
červen 14, 2019 12:32
|