Takovej
ten pocit, když tři dny hledáte telefon na svýho bejvalýho a nakonec zjistíte,
že ho máte 15 let uloženýho v telefonu jako KOBLÍŽKA. Trapný, ne? Hrozně
trapný. Co v jinak zdravým mozku způsobí, že si ženská uloží do telefonu chlapa
jako doháje KOBLÍŽKA??? Dyť to není ani sexy...
Schválně, kolik máte v seznamu bobečků, myšáčků, medvídků, světlušek, broučků, motýlků, kulíšků a jinejch úchyláren? Smazat, hned. Už po půl roce jste přece věděly, že je to nýmand, křupan, egon atakdál. Věřte mi, že za 15 let, ani za 100 let by se na tom nic nezměnilo.
Nebejt chytrýho telefonu, úplně bych zapomněla, jak jsem byla blbá :-)))
(* nemůžu odolat - jeden z komentářů pod tímto textem na FB: "Tak děvčata, perla. Můj muž mě má v telefonu už 15 let uloženou jako Marek. Protože když jsme se poznali, byl zadaný 
")
To, že si domů pořídíte suroviny na výrobu nejoblíbenějšího drinku má výhodu.
Za cenu jednoho v baru si jich doma uděláte šest.
Nevýhoda je, že se vystavíte pokušení jich taky šest vypít.
Tak pěkný, chlazený víkend!
Měla jsem v práci kolegu, prťavej, plešatej a při těle. Ani to příjmení nebylo nic moc a odpovídalo jeho vzhledu. Jeho milující matka se mu z dobré vůle pomstila tím, že ho pokřtila Milouš. Když to zjistil jeho otec, strašně se naštval a to "u" v křestním listu přeškrtal červenou inkousovou tužkou. A Miloušovi Milouš zůstal tak doživotně.
Dokonce jsme i pro děvčat vybírali přiléhavé názvy, na příklad Šimako...uhádnete proč?
