Je to všechno najednou tak malicherné… Tak žabomyší… Víte, četla jsem  právě příběh jedné dívky, která byla ještě nedávno plná plánů a nadějí. Bylo jí jen sedmadvacet... V těchto dnech prohrála bitvu s Ewingovým sarkomem - vzácnou formou rakoviny kostí, která postihuje především mladé lidi.

Australanka Holly Butcher, ještě nedávno šťastná a zamilovaná, plánovala svatbu a celou novou šťastnou budoucnost -  Těsně před smrtí napsala ještě dopis, a požádala rodiče, aby ho dali na její profil na facebooku.  Holly se v něm loučí se životem a snaží se své poslední myšlenky předat ostatním. 

        Dopis je dlouhý, dávám vám sem na něj odkaz. Ale pro ty, kteří zas nemají tolik času na Kudlanku, vám vyjímám z něj několik bodů.

        „Je tak divné si přiznat, že zemřete, zvláště, když jste mladí a předpokládáte, že bude žít ještě dlouho. Vždycky jsem si myslela, že jednou budu taky stará, vrásčitá a šedovlasá - nejpravděpodobněji v kruhu svých dětí a vnuků, s rodinou, kterou jsem plánovala s mým milým, s láskou mého života... A najednou - dny odklikávají a už jen čekám.

       Tolik jsem si toho plánovala, přála... Snažím se nemyslet na to, jak to bolí. Nechci ještě umřít! Je mi jen 27 let. Tak bych si přála oslavit ještě jedny narozeniny… nebo i jeden další den se svým milým. A mým pejskem... Jenže teď jen vnímám, jak mne mé tělo před očima opouští, a nemůžu s tím nic dělat.“

Pak Holly napsala svoje poselství pro všechny, co budou její dopis číst:

Utřiďte si své priority:

Možná jste dnes museli dlouho stát v dopravní špičce, nebo jste jen špatně spali, protože jste museli být vzhůru kvůli dětem, nebo vás kadeřnice moc či špatně ostříhala. Může to být i jen nový krásný – a zlomený – nehet, jiná se trápí, že má moc malá prsa, nebo na zadku celulitidu, a třese se jí břicho. Na tohle všechno se můžete úplně vykašlat. Přísahám, že o žádném z těchto problémů rozhodně nebudete přemýšlet, až přijde váš čas. Tohle všechno vám přijde tak bezvýznamné, když se zamyslíte nad životem jako takovým…

Oceňte „dar života":

Poslouchám lidi, kteří si stěžují na to, jak strašnou mají práci, nebo na to, jak těžké je se donutit jít cvičit. Vážení, buďte vděčni, že jste fyzicky schopni to vůbec dělat. Práce a cvičení se vám mohou zdát jako jen triviální věc … dokud vaše tělo není v takovém stavu, že nic z toho dělat nemůžete.

Život je víc, než se zdá:

Uvědomte si, že existuje více aspektů zdravého životního stylu, než jen péče o fyzické tělo.  Je třeba pracovat stejně tvrdě i na vaší duševní, emoční a duchovní spokojenosti. Jen tak si pak můžete uvědomit, jak bezvýznamné a nedůležité jsou představy o tom. jak být (podle sociálních sítí) perfektní. Snažte se starat o své tělo, ale nemyslete na malichernosti, snažte si užít každý den. Važte si svého zdraví a funkčního těla, i kdyby se vám nezdálo zrovna ideální. A – když budete mít chuť na dort? Tak si ho dopřejte! Nikdy nevíte, že nebude váš poslední…

Navštivte Matku přírodu:

Zkuste konečně podniknout ten celodenní výlet na pláž, který stále jen odkládáte. Ponořte nohy do vody a zabořte je do písku… Namočte obličej ve slané vodě. Splyňte s přírodou. Zkuste se jen těšit a žít daným okamžikem, a ne se snažit jej zachytit přes obrazovku vašeho telefonu.

Respektujte čas, neboť tak rychle ubíhá:

Ceňte si času ostatních lidí. Nenechávejte nikoho čekat jen proto, že vy nejste schopni se donutit přijít včas. Jestliže se vás tento problém týká, prostě se připravte dříve, a važte si toho, že vaši přátelé chtějí věnovat svůj čas právě vám; a ne seďte někde sami. Nečekejte, až nějaký kamarád dorazí. " 

Její vzkaz na facebooku měl za pár dnů (zemřela 4. ledna)

přes 215 tisíc čtenářů…

GRETA