V době křesťanského adventu a vánočních svátků mají Židé Chanuku. Není to nejvýznamnější židovský svátek a Židé sami ani Chanuku nepovažují za oslavu Vánoc. Některé jejich zvyky v tomto období ale vánoční tradice velmi připomínají. Chanuka vychází z židovského kalendáře a začíná každý rok v jiný den. Její začátek je podle židovského kalendáře 25. den měsíce kislev a toto období je našeho kalendáře od konce listopadu do konce prosince.

V roce 2017 židovská Chanuka začala v podvečer 12. prosince, končí ve středu 20. prosince.  Protože den podle židovského kalendáře začíná západem slunce a tak první den Chanuky vlastně začíná při západu slunce v den předcházející, než je datum v gregoriánském kalendáři. Chanuka, které se také říká Svátek světel - se slaví osm dní. Jejím hlavním symbolem je postupné zapalování osmi svíček nebo olejových lampiček v přesném pořadí na tradičním židovském svícnu a žehnací modlitby.

Postupem doby přibylo několik dalších obyčejů, které připomínají klasické Vánoce. Děti například dostávají drobné dárky, a tento zvyk k původní Chanuce vůbec nepatřil. Podobné je to i s tradiční písní Chanuky Mocná skála – Maoz cur. Jedná se s největší pravděpodobností o původní lidovou německou píseň z křesťanského vánočního období.

Podle Židů je ale Chanuka dávána do souvislosti s Vánocemi jen díky období, ve kterém se odehrává a má úplně jiné poslání. Protože většina ostatních židovských svátků se odehrává především uvnitř společenství, tak právě Chanuka toto náboženství představuje otevřeně všem ostatním. To je také důvod, proč se koná i mnoho oslav, které jsou přístupné veřejnosti nebo se odehrávají na veřejných místech.

V průběhu Chanuky Židé normálně pracují, ale mohou z práce odejít dřív, aby stihli včas zapálit svíčky nebo olejové lampy. V Izraeli jsou v této době zavřené školy, i když k tomu není žádný náboženský důvod. Jídla v době Chanuky jsou typicky židovská a připravují se hlavně na oleji. Podávají se především bramborové placky nebo bramboráky, velmi často se konzumují koblihy s různými náplněmi a mléčné pokrmy.

 V USA – a především v New Yorku, kde žije poměrně velké množství Židů – se v posledních letech slaví i tzv. Vánuka. Židé a křesťané se tam totiž během svých svátků vzájemně velmi často navštěvují, je i mnoho rodin se smíšeným náboženstvím, lidé často společně chodí na církevní obřady obou náboženství a tak přirozenou cestou vznikly židovsko-chanukové Vánoce – Vánuka.  Nejsou to samozřejmě žádné oficiální náboženské svátky, pouze se zde různé zvyky a tradice obou náboženství prolínají.

V reálném životě pak vedle ozdobeného vánočního stromečku hoří svíčky na tradičním židovském chanukovém svícnu a podávají se jak tradiční americká, tak židovská jídla. Podle mnohých církevních představitelů, ale i prostých lidí z obou náboženství, je prožívání církevních svátků především soukromou věcí každého člověka.

Pokud tedy někdo chce slavit Vánuku, není proti tomu možné nic namítat, mimo jiné i proto, že se jedná o velkou vzájemnou toleranci. 

V Evropě, a tedy ani u nás, se Vánuka zatím neslaví. Vánoce stále zůstávají Vánocemi a lidé se při nich modlí česky nebo latinsky, Chanuka zůstává Chanukou a modlitby jsou v hebrejštině - tak by to zůstalo, i kdyby se slavila Vánuka…

Zdroj: internet