Občas nakupuji v Tescu a zároveň bytostně nenávidím fronty. U několika pokladen bývají maximálně dvě pokladní a tradičně fronty čekajících na zaplacení. A pak se tam najednou objevily samoobslužné pokladny. A hned dvě. Tak to byla pro mne okamžitá výzva, hned to zkusit. A od té doby se s pokladnami peru o to, kdo z koho.
Poslední bitva proběhla minulou neděli.
Mám minimální nákup, pár jablek, pórek, citrony, pečivo raději balené s kódem, abych se nemusela dohadovat, co že to vlastně mám za buchtu. Košík odkládám na správné místo vpravo, pečivo je namarkováno, také citrony se zaregistrují v pořádku, chvíli hledám jablka, dobrý. Ne, není to dobrý, chce to po mně nějakou kartu. Jakou kartu, když platím hotově? Aha, Tesco zákaznickou, žádnou nemám, ale přece jenom se po chvíli z této nabídky vymotám.
A nastává vrchol nákupu, pórek. Na váhu se nevejde, tak ho přehnu na půl a nacpu do igeliťáku. V zelenině nabídka není, musím na klávesnici, zadám porek, protože nikde nevidím čárku. Nic, musí to tedy být pór. Moment, je prodáván na kusy a mně se tam objevila váha. Tak znovu na kusy, zadám je a ono to chce kód pórku…
Samozřejmě ho nevím, myslela jsem, že už ho pokladna zná. Tak se zase vrátím a sláva, i pórek vítězně prošel přes registrací. Odkládám ho vlevo, k již namarkovanému zboží. Ovšem to už se pokladna znovu zasekne s tím, že zaznamenala v taškové zóně pro namarkované zboží neznámou položku.
Mám vyčkat na fyzickou obsluhu pokladny. Tak tam chvíli čumím, pak se rozhodnu, že budu rezignovat a raději vystojím frontu u normální pokladny. Než tak učiním, soucitná vedlejší pokladní se zvedne, zmáčkne nějaký čudlík a vysvětlí mi, že nemohu jen tak přelomit pórek, protože ten blbec robot ho pak nepozná. Skoukne ještě můj nákup, řekne, že je to OK, a že mohu zaplatit.
Sláva, vytáhnu pětistovku a robot jí spolkne jako malinu, aby jí vzápětí vyplivl. Asi tam vešla špatnou stranou, obrátím jí na líc a automat je stále nespokojen. Naštěstí si vzpomenu, že mám v báglu zašitou stovku poslední záchrany a s tou už je pokladna spokojena a na rozloučenou vyplivne na mne hrstku drobných.
Rozhlédnu se kolem sebe a zjistím, že zatímco já zápasila s pokladnou, obě pokladní odbavili všechny zákazníky a spokojeně popíjejí kafíčko. Teprve doma se podívám pod lupou, co mně to na poště podstrčili za falešnou pětistovku, abych nakonec zjistila, že její jediná vada na kráse je menší hnědá skvrnka na rohu bankovky.
DEERES
Mj. první, opravdu chytrý robot, bude prý prostitutka. To jsem se dočetla na netu, tak už je mi jasné, proč se ta robotická automatická pokladna chová jako blbec...
Naštěstí to nehrozí, protože vím, že s technikou nejsem kámoška a do podobného "dobrodružství" bych se dobrovolně nepustila.
Co mě ale vopakovaně štve, je absolutní závislost na lidskejch dovednostech v případě pečiva. Já si dycky kupuju hodně druhů. Často druhů, jejichž názvy nechápu a ani si je nejsem schopnej zapamatovat (a chápu, že to nelze chtít ani po chuděře pokladní, vždyť se to mění častějc než ministři ve vládě). No a proto minimálně jednou tejdně absolvuju s některou z těch dobrejch žen společenskou hru "Copak je to za rohlík?" a snažíme se to společně v jejím nápovědním katalogu pečiva (za jehož rozsah by se nemusel stydět leckerej klasickej romanopisec) najít. A tak si říkám, že kdyby někdo vymyslel funkční systém, kterej by uměl rozpoznat pečivo automaticky a namarkovat ho, byl by to adept na nobelovku.
Akorat me znepokojuje celej ten trend - kdyz jsem pristal v breznu v Torontu, strcil jsem do takove masinky svuj pas i vyplnene celni prohlaseni a byl jsem vpusten..... Pak jsem sel do baru na pivo a misto barmana jsem mel pred sebou jakysi tablet, pomoci ktereho jsem si to pivo objednal i zaplatil. Kupodivu me ho prinesl zivy clovek, ktery me i pratelsky pozdravil, ale to byl prvni a na nejakou dobu i posledni kontakt s zivou bytosti.......
Těšila jsem se na skenery na vozíku, že si usetrime to překládání. Nevím jak v Globusu, tam nakupujeme málokdy a ani nemáme zákaznickou kartu, ktera je nebo byla k nakupování se skenerem nutná.
V Tescu nakupujeme častěji a když jsem si u vstupu všimla skenerů, hned jsem po nich šla.
Poblíž vstupu mají v Tescu zboží v akci. Koupila jsem tam balík toaletního papíru. Skener to vyhodnotil jako vepřovou krkovici. To jsme se ještě zasmáli, že systém je inteligentní a usoudil, že když potřebujeme toaletak, tak jsme jedli krkovici z tesca.
Pak jsem o kousek dal naložila celozrnné špagety a skener na displej hbitě šoupl modrý portugal.
Tak jsem stejně hbitě skener vrátila a nakoupila postaru :-)
Počkám si na vychytané mouchy ;-)
:-)
Mikine, žerty stranou, Vychytaný mouchy se do politiky nemotaj a rozhodně musí mit dva basáky! :-)
