Je sobota, hladové dítko, má vnučka Kateřina, spinká o víkendu skoro do poledne, tak já dopoledne si došel zúšlechtit svůj zbylý vlas. Mimo jiné – za pouhé ostříhání vlasů a zástřih vousů bez jakéhokoliv použití kosmetiky, jsem poplatil přesně tři návštěvy u lékaře. Tak nevím, co teď s tím budu dělat, zarostlý chodit nemůžu a takovejch strašnejch peněz pro důchodce...
Jedu dál do megamarketu Globus v Trmicích. Nakoupil jsem cosi poživatin, s tím zdražováním to milí obchodnicí dost přehnali a teď tedy zas silně zlevňujou – 400gr Kateřiny oblíbených špaget za 4.50 Kč, to docela jde, máslo už taky kleslo na předválečnou cenu.
Ale o tom jsem mluvit nechtěl, doplácám se k pokladně a přede mnou dva 30korunoví důchodci, já tedy důchodce jsem už pár let taky. Košík maj naložen poživatinami a dalšími věcmi spotřebního charakteru tak, že oba ti nebozí členové lidského rodu a českého národa jej dotáhli k pokladně jen s vypětím všech svých posledních sil. Jestli to mají pro děti, tak fakt musí mít doma celou Klabzubovu jedenáctku a pytel vnoučat k tomu. A teď to všechno vyložit a zase naložit...
A za mnou si dva výrostci hlasitě šeptají: Kolik stála ta flaška ? Druhej - 390 korun... A oba zvědaví, co se teď bude odehrávat.
Musím odbočit – tuhle krásnou recesí v Globusu předvádějí študentští výtržníci tak 17 let, třeba. Prostě najdou oběť, která má plnej košík a jsou u něj dva, nejlépe starší manželské páry. A těm do košíku v nestřežený okamžik přistrčí flašku toho nejdražšího koňaku, kterej v krámě mají. No a pak se u pokladny baví reakcemi, jak na sebe lidi řvou, hlavně ty tlusté manželky v letech dělají dost bengál - něco jako o starým vožralovi, kterej okrádá rodinu, on se pochopitelně brání a občas je tam s tim docela sranda.
Já se na ně nenaštvávám, už jsem na to stár a chápu ty drobné radosti života mladších a někdy se bavím i já. Sem holt taky podobná povaha a recesisti se mi líbí.
Vo nic nejde, oni to platit nemusí, samozřejmě, řekne že se spletl a nebo mu to fakt někdo strčil do košíku. Vždycky si tam říkám, jak je možné, že ve značné většině případů (dycky) se z docela pěkné a příjemné mladé ženy se smyslem pro humor se stane po letech vošklivá, protivná, tlustá a trvale se nasírající megera.
Ale takovej je asi normální vývoj člověka, resp. ne člověka, ale ženy. Ale pak už to fakt není ta hezčí polovička lidstva, v žádném případě, mé milé dámy. Ovšem jak se ženská vdá, pak je jí ouplně jedno jak vypadá, a jak se chová a strašně se diví, že se na ní potom ten její chlap vykašle a jde za tou mladou a příjemnou, a se smyslem pro humor. A uplyne pár chvil, a je to zase samé. Jo jo... A navíc někdy taky ta mluva těch meger na veřejnosti, místní chlap dlaždič by se za to hluboce styděl. Seš vůl, vole, proč si nedal chleba do do igeliťáku, kdoví kdo na to sahal. Kdo sahal kdysi na ní, to je věc druhá.
Ovšem u téhle dvojice měli mladíci smůlu (a já taky), celej nákup byl vyložen na pás i s tou drahou fláděrou, klidně ji tito sociální případi zaplatili a vypadli s tím z krámu. Tak jsme měli všichni dohromady po žížalkách.
Tak si říkám, buď jim je to jedno, peněz mají dost a nebo už jsou oba dva tak senilní, že si nic nepamatujou. Flaška za třináct návštěv u doktora, no a co? Za ty prachy to furt eště docela jde. A zejtra třeba budou ječet svorně oba dva u dochtora, kam si půjdou pro Paralen nebo něco podobného, jací sou strašný chudáci.
Ještě k těm mladíkům, my jsme nebyli za mlada lepší, kamarád Jindra - asi tak v těchto létech - měl perfektně natrénovaj jeden fígl. Spousta lidí si možná pamatujete, že se onehdy prohlížela každá flaška piva, jestli obsah není kalný.
Takže on (navíc vysoké a nepřehlédnutelné postavy) ve frontě před pokladnou vytáhl z košíku láhev, zvednul ke stropu proti světlu a točil s ní, tak dlouho až si ho všichni všimli. A došlo k tomu, že mu najednou láhev z ruky vypadla. Bylo pomalu slyšet, jak v davu okolo zašuměl adrenalin. No, jenže on se sehnul a pár centimetříků nad zemí jí chytil a uložil velice opatrně do košíku. A ani nemrknul. Ovšem všichni okolo jen udělali ufff, jak jim odlehlo.
Jo, to byla jeho prioritní zábava. Dokonce při tom jednom jeho ekvilibristickém vystoupení nějaká baba s sebou sekla u pokladny natvrdo a musela jí odvést sanita. A pak říkal, že teprve v ten moment jeho život došel svého plného naplnění...
FRANTA BOUŠKA
Vždycky si tam říkám, jak je možné, že ve značné většině případů (dycky) se z docela pěkné a příjemné mladé ženy se smyslem pro humor se stane po letech vošklivá, protivná, tlustá a trvale se nasírající megera.
Jesivá ono to nebude tim, že ta ženská po letech stále ještě žije s vošklivym, protivnym, tlustym a trvale nasranym starym dědkem.
Á propos, fotečka v rohu nahoře je vlastní? A ten smysl pro humor taky nic moc.
Já vím, že to vypadá, že potrefená husa se ozve, když mě ale fakt vytáčí nesoudnost některých mužů, kteří si myslí, jak je to strašný, když jejich žena zestárla a není tak krásná a štíhla jako ve dvaceti, zatímco o sobě jsou přesvědčení, že se absolutně nezměnili a jsou stále prudce neodolatelní. Možná počínající senilita či co...
On totiž takto neuvažuje pouze Fanoušek...
Tohle je teda taky perla:
Ovšem jak se ženská vdá, pak je jí ouplně jedno jak vypadá, a jak se chová a strašně se diví, že se na ní potom ten její chlap vykašle a jde za tou mladou a příjemnou, a se smyslem pro humor. A uplyne pár chvil, a je to zase samé.
Podle takového postupu může dotyčný muž během svého života zdeptat a připravit o smysl pro humor vlastně X žen. Já bych se tedy zamyslela, kde bude ten zakopanej pes.
baba s sebou sekla u pokladny natvrdo a musela jí odvést sanita.
Nic proti, já je také obdivuji, ale jenom do té doby, než se sama stanu jejich terčem, nebo nějaká bába sebou sekne natvrdo u pokladny.
Jednou jsem takhle byla za oběť v práci a hezky jsem se při tom zapotila. Když se ve fabrice zaváděl program na zapojení celého systému, od přijmutých zakázek odbytu, přes zásobování, výpočet dokladů, výstup z výroby až po prodej, hodně se naše oddělení kamarádilo se systémovými programátory, a to byli vtipálci. Já ráno přišla do kanceláře, zapnula počítač a přes celou obrazovku se objevilo dámské přirození a pěkně chlupaté. Vylézt z toho nešlo a ani vymazat žádným způsobem. Než jsem přišla na to, kde to mám nainstalováno a jak se toho zbavit, málem mně kleplo.
A ještě jedna poznámka, když dva jedinci nějakou dobu spolu žijí, prostě se sobě přizpůsobí. Tak se klidně může stát, že se dříve milá ženuška, která si vzala hulváta, stane megerou.
Jinak taky nechápu, co je tak srandovního na takový „recesi“, přidávat někomu k jeho nákupu cokoliv a mít z toho zábavu, ani jako puberťák. Uniká mi, v čem je ta sranda. Jsem naladěnej na humor Horníčka, Wericha, Šimka s Grosmannem, Felixe Holzmanna nebo Lasici a Satínského, tedy inteligentní humor. Tohle je úroveň Kameňáků a podobných slátanin, takže lituju lidi, takhle nastavený.
Jinak jsem skutečně tipovala, že se problém nakupování sveze na problematiku megera. Ano, bude to fifty-fifty, někteří pánové stárnou tak blbě, ale tak !
Pokladny řeším tak že samoobslužně, pokud nemám několik druhů neznámého pečiva. Přístroj bere i karty, na peníze vrací, a když něco je tan vždycky nějaká šikovná hlava. Takže tak.
