Asi jsem se musela nejprve odstěhovat do Ameriky, abych se - až po létech - po České republice konečně pořádně podívala. A opravdu to stojí za to... Víte, v Boise jezdíme kempovat. Skoro všichni tam jezdí kempovat. Někdo s menším vybavením (stan, spacák, kastrol nad oheň), někdo s větším (lehátka, židličky, stolek, vařič... případně celý karavan). A krás přírody tam máme spousty.
Vzpomínám, jak jsme jednou, po několika kilometrové procházce nádhernou divočinou, přišli k horské říčce, která se rozšiřovala do trochu většího jezírka, a pěkně hlubokého... Vše bylo tak akorát, aby ucabrtaný a ušlapaný člověk ze sebe serval šaty a z vysokého balvanu skočil do té nádherné a průzračné vody...
A já si tam teda skočím a plavu... a za chvíli vidím, že si tam neplavu sama, ale plave vedle mě ohromnej tlustej a dlouhej had! No, dobře, tak nebyl zas až tak ohromnej a tlustej a dlouhej, byl to pořád had! Od ty doby, dávám větší přednost plavání ve vodě, která obsahuje povinné množství chemikálií a žádné hady.
Ale když jsme přijeli do Lomu Amerika, do té průzračné modré vody jsem šla úplně jak omámená... Lidé kolem si brblali, že ještě není teplá, ale řeknu vám, stálo to za to! Fantazie! A obešlo se to bez hadů.
Ještě tu budeme dva týdny, takže bych ráda dětem převedla další kus českého světa. Ale tajně přiznám, že z 90 procent už bych to chtěla mít za sebou, a občas si – už pořádně utahaná - sním, jak už budu doma... A budu spát a spát a spát, aspoň tři dny v jednom kuse.
LENKA & spol.
Ja se vzdycky hrozne tesim do Ceska (i jinam), ale po par tydnech stejne jako ty zase domu, na Klondike.
Tak to je a neni na tom nic spatneho…..
S hadem bych se koupat nechtěla. Ještě štěstí, že se u nás takové velké potvory nevyskytují. A vůbec že hadů tu není moc.
V tom jezeře si člověk plave a když má žízeň tak prostě otevře pusu a pije. A takových je tam moc.
A ty božské lesy, krásné a hluboké, kempy kde k sousedovi je to 20 metrů, čisté záchody...
Jo, vzpomínám na to, ale jako důchodci je mi tady líp a přece jen tady jsem vyrost a tady jsem doma. Ale ty kempy a náš přívěs...
