Letos již po dvacáté vyjeli Kašpar, Melichar a Baltazar s dary na velbloudech z Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, bylo to 6.ledna, aby u Lorety obdarovali Jezulátko. Doprovázel je překrásný barevný průvod v historických kostýmech.
Pohřbívání Bakcha se sice neobnovilo, ale dnes se hojně slaví Masopust v jednotlivých pražských městských částech.Ten se ale v dnešních dnech tak trochu zvrhl ve žranici vepřového a popíjení piva. Průvod masek se koná, ale tradiční masky moc vidět nejsou, je to většinou jenom to, co dům dal.
Matějská, tak ta se neztratila nikdy. Tu pamatuji ještě z hodně ranného dětství, jako pouť nahoru k Matěji. Prodejní stánky se táhly už od závor na Belcrediho třídě, pak Montgomeryho třídou, přes náměstí E. Beneše, ulicí Zengrovou, Na Šťáhlavce a Na Fišerce, až nahoru ke kostelu.
Všechna sláva, polní tráva, ty názvy po někom významném zůstaly už jenom na historických mapách. Já a sestra jsme během putování, podél stánků do kopce, na tátovi vyloudily obrovská lízátka v podobě červeného a žlutého kohouta na špejli a každá malou papírovou krabičku sešitou z pohledů. Na vrchním víčku byl na pohlednici anděl, který ochraňuje dvě děti. O lízátka jsme se popraly hned, obě jsme chtěly to červené; krabičky už dávno někam odvál čas.
Prostranství na poutích a slavnostech byla zaplněna krámky, kde jste si mohly zakoupit svaté obrázky - papírové i malované na skle, růžence, hrníčky, perníky, marcipán a třeba i turecký med. Na pultech byly omalované loutky ze sádry a prodávaly se tu řady dřevěných hraček. Slepičky ďobaly do zelených prkýnek, oslík se poslušně svalil, když jste zespoda zmáčkli plošinku a paňácové dokázali házet rukama i nohama po zatažení za provázek. Ale frkačku, papírovou trubku a už vůbec ne píšťalku, tu nám táta nedopřál, protože se bál o své nervy.
Později se Matějská několikrát stěhovala, vystřídala PKOJF, Leninovo náměstí i pláň na Pankráci, aby se nakonec, snad už definitivně, usadila ve Stromovce, na místě, kde v roce 1891 byla uspořádána Jubilejní zemská výstava a které se dnes jmenuje Výstaviště.
I hospoda Na slamníku se pokouší o návrat k tradici, ale někdejší slávy může jenom těžko dosáhnout.
A pak jsou tu ještě slavnosti, které se také úspěšně konají už několikátý rok, totiž vinobraní. Koná se na Praze 2, kde dobově okrojovaný průvod vychází z náměstí Jiřího z Poděbrad, kolem Vodárny, Bezručovými sady na vinici nad dolní Landhauskou do Grébovky. Tradice novodobých oslav Vinohradského vinobraní je od roku 1997, kdy se uskutečnil první ročník.
Vinařská tradice se na území dnešních Královských Vinohrad datuje od roku 1348. Císař Karel IV. tehdy přikázal založit na návrší kolem Měst Pražských vinice, které pokryly úbočí vrchu Vítkova a táhly se dále územím dnešních Královských Vinohrad až ke Karlovu.
Z někdejšího středověkého centra vinařství v Čechách existují dnes na území Prahy už jen tři vinice – svaté Kláry v Tróji, Gröbovka v Havlíčkových sadech a nově založená vinice na žižkovském Vítkově.
Slavnostní vinobraní je každoročně také v Tróji na vinici pod sv. Klárou.
Svátek svatého Václava oslavuje Městská část Praha 9 Svatováclavskou poutí. Ta se již po třiadvacáté konala 28.–29. září na Proseku v okolí románské baziliky z poloviny 11.století, která je zasvěcena tomuto svatému. Loňského roku při slavnosti tam uspořádali představení ke stému výročí zavraždění Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky srbským teroristou G.Principem.
Od roku 2006 se pořádá rekonstrukce historické cesty císaře Karla IV. s korunovačními klenoty z Pražského hradu na Karlštejn, kde jsou klenoty symbolicky uloženy. Spolu s císařským párem na koních se průvodu zúčastní stovky zbrojnošů, kejklířů a dvorních dam ve dnech 1. a 2. června.
Což je nenápadné upozornění,
na co byste se neměli zapomenout podívat
DEERES
