BOLAVĚJŠÍ VZPOMÍNKA |
Úterý, 23 prosinec 2014 | |
Když jste tak vzpomínali na "trhání mandlí" ať nosních či krčních, tak jsem si vzpomněla na vlastní otřesné zážitky. Krční mi byly odejmuty na Bulovce, a to až ve velmi dospělých dvaadvaceti. Bylo to fakt fuj. Těsně přede mnou na kolečkové židli vyváželi z ordinace omdlelého mladého chlápka. Hezkej, tak něco po třicítce. Nojo, chlapi moc nesnesou. Ještě si pamatuju, že to byl prý pilot.
Podruhé to bylo s pětiletou Lenkou, kterou musely držet tři silné sestry, doktorovi prokousla takový ten kovový návlek na prst. Potřetí s asi šestiletým Robertem. Ten se nechal panem doktorem ukecat - nebo spíš on ukecal pana doktora? Každopádně, vycházel z ordinace velice hrdinně a vítězoslavně, v ruce balík obrázků a pak doma dostal zmrzlinu.
Ještě si vzpomínám, jak jsem při té poslední příležitosti zažila příšernou ostudu! Bylo to zrovna v okurkově zavařovací době, a když jsem ráno vedla Boba do nemocnice, ještě jsem si před tím koupila flašku octa, abych ji nemusela kupovat pak s bolavým synkem. V ordinaci jsem měla na klíně kabelku, síťovku, s tou flaškou v pytlíku, jsem si položila k nohám...
d@niela
Komentáře
Oh Danielko : Alena P-H
uz dlouho jsem se takhle krasne nezasmala. A umis si predstavit kdyz pak ten slovutny pan doktor kontroloval obsah sitovky?
Jo vlozit takovehle socialisticke zazitky do nejake ceske komedie...nebo spise tragikomedie? Tim nechci rict, ze dneska se podobne legrace nestavaji. prosinec 24, 2014 03:37
Dani, díky : Aknela
takhle jsem se taky už dlouho nenasmála. Dokonalá příhoda
prosinec 24, 2014 03:49
Tak : alka..
To se nedá vymyslet,Šlo na mě štědrovečerní smutnění,a je pryč.Taky si představuju,jak čumí. Jen doufám,že na kontrolu jste šli jinam
prosinec 24, 2014 15:53
Já jsem : babi
podstoupila operaci krčních mandlí až ve 21 letech a byl to hrůzný zážitek.Já totiž po každé operaci dostanu horečku.Tak mě jako zdravotnici /asi z protekce/ daly na lůžko v pokoji malých dětí.Postel byla velká dost,ale horor byl s dětičkama.To byl cirkus a já,nemohouc ani polknout,ani je překřičet.Druhý den,když primář viděl můj zbědovaný stav,kázal přestěhovat na samotku a tam jsem dalších 10 dní na Penicilinu pomalu nabírala sil.
prosinec 25, 2014 17:04
... : Mikin
Nojo, vzpominam. Za komousu byl ocet v uplne stejnych flaskach jako vino…….
prosinec 26, 2014 05:18
|