Přátelství je v životě člověka velmi důležité, proto se snažím vést Čeňka k tomu, aby měl přátel co nejvíce. Čeněk si pod pojmem přátelství však představuje drobné krádeže báboviček na pískovišti, házení písku do obličejové oblasti, šťouchání prstíkem do očí a úskočné jednání. To podle mě přátelství není.
Už to vypadalo, že to svoje první pravé přátelství Čeněk nalezl u psa pana Zikmunda, kterého jsme měli nasáčkovaného doma, protože jeho panička odjela do zahraničí najít si manžela. Tam už to přátelstvím opravdu zavánělo a Čeněk ke psovi přilnul. Naladili se spolu na společnou notu, společně si očuchávali zadky a Čeněk v zápalu přátelství žral psí granule a ožužlával kost, kterou měl pan Zikmund na hraní.
Přátelství však bylo celkem záhy ukončeno, aniž by Čeněk dotáhnul dovednosti jako je aport, přines, sedni, lehni nebo převal se, do zdárného konce. Panička pana Zikmunda v zahraničí nepořídila. Narazila na sňatkového podvodníka, který ji ukradl peníze a chtěl ji prodat partě arabů, takže se vrátila zpátky. Pana Zikmunda jsem velice rád předal a našel jsem tím pádem konečně kousek toho klidu. Pro Čeňka to však byla rána, jelikož přišel o přítele.
Ale přátelství si tu cestičku vždycky nějak najde. Do našeho domu se buď nastěhovala a nebo jsem si jí nikdy nevšiml, mladá paní s malým klukem.
Malý chlapec se jmenoval Radim a byl stejně starý jako Čeněk. Jejich první vzájemný kontakt byl u poštovních schránek. Zrovna jsem doloval ze schránky poslední zmuchlaný leták z Alberta, kde s velkou slávou zlevnili o tři koruny kilo hovězích oháněk, když tu zrovna procházela mladá paní s malým Radimem.
Čeněk zpozorněl, vyndal si z pusy zmuchlaný leták, nahodil výraz pohodáře a šel se s Radimem seznámit. Seznamování malých dětí není jako u dospělých. Je takové upřímné, rychlé a bez narážek na počasí. Seznámení proběhlo následovně:
- Čeněk přišel k Radimovi na vzdálenost zhruba dvaceti centimetrů a upřeně se mu díval do očí.
- Radim si vyndal prst z nosu a opětoval Čeňkovi pohled.
- Čeněk udělal Radimovi malá.
- Radim udělal Čeňkovi malá.
- Čeněk ukázal na strop a udělal pápá světýlku.
- Radim si strčil prst do nosu, něco z něho vyndal a nabídl to Čeňkovi.
- Čeněk dar přijal, udělal ještě jednou Radimovi malá, otočil se a se spokojeným výrazem odcházel ke mně. Cestou ještě
udělal jednou pápá světýlku, čímž přátelství potvrdil a bylo hotovo.
Byl jsem rád, že si Čeněk konečně našel přítele. Nabyl jsem však nějak dojmu, že Čeněk si z přátelství více bere, než do něj vkládá, a že jejich vztah není oboustranně výhodný. Skutečnost se měla tak, že si Čeněk malého Radima zotročil.
Malý Radim ve své prostotě byl neduživý chlapec bez ambicí a cílů. Byl proto snadným terčem pro Čeňkovu cílenou šikanu. Čeněk zavedl v přátelství totalitu a sám sebe nominoval do pozice diktátora.
Bylo zavedeno kolektivní vlastnictví, kdy veškeré hračky, které Radim měl, byly všech (respektive byly Čeňka). Čeněk své hračky důmyslně zatajil, takže byly ze hry.
Veškeré přátelské hodnoty vyplouvaly na povrch především na pískovišti před barákem. Ač jsem se domníval, že Čeněk je ranní ptáče, pokaždé, když jsme přišli na pískoviště, Radim už tam byl. Spokojeně si hrál, dělal si bábovičky a podobně. Čeněk důležitě nakráčel do pískoviště, přivítal se s Radimem chlapáckým "malá" a začal mu zabavovat hračky. Radim byl přesunut do kouta pískoviště, kde tiše přihlížel tomu, jak si Čeněk hraje a jak dává na odiv své veselí bujarým vřískáním.
Čeněk si vzal lopatičku a začal hloubit díru. Šlo mu to celkem pomalu, protože je malý neschopný manuálně nezručný spíše intelektuál. Proto pokaždé, když nabral na lopatičku písek, buď ho nasypal opět zpět do díry anebo ho ochutnal a pak prskal. Jakmile nabyl dojmu, že tudy cesta nevede, vzal lopatku, došel do kouta za Radimem, lopatku mu dal do ruky, ukázal na mělkou díru a řekl: "hmmm".
Radim pochopil a šel kopat díru.
Čeněk nad ním stál a dával namátkově povely jako třeba: "grrr", "šeb šeb" a nebo "bum bum". Nechtěl jsem to říkat na hlas, ale bylo celkem pravděpodobné, že malý Radim si kope svůj hrob.
Čeněk je dobrák od kosti a během toho, kdy si Radim kopal svůj hrobeček, mu sypal písek za krk. Radim ani necekl a Čeňka to bavilo. Proto jsem usoudil, že nebylo třeba zasáhnout. Radimova matka ve své výchově a rodičovství měla ještě větší tah na branku než já, protože seděla opodál na lavičce, o Radima nejevila zájem a dokonce si skočila do přilehlé nalévárny pro jedno točený.
Jakmile Radim dokončil kopání díry, Čeněk mu ji zasypal, dal mu do ruky lopatku, ukázal na zasypanou díru a Radim musel kopat znovu. Z Čeňka bude jistě jednou schopný manažer. Bylo mi trochu líto malého Radima, jehož budoucnost byla lehce potemnělá a nikterak zářná, ale to není můj problém.
Jak už to tak bývá, přátelství často prochází zkouškou a hrozí trhlina. Není překvapení, že zrníčko sváru do vztahu mezi dvěma přáteli zaseje dívka. Nejinak tomu bylo i u Čeňka s Radimem. Jednoho dopoledne se na pískovišti vyskytla totiž malá holčička.
Přišli jsme na pískoviště a Radim už tam standardně byl. Nebyl tam ale sám, nýbrž se pokoušel oslnit malou holku. Počínal si poměrně neobratně a amatérsky. Jedl písek a točil se do kolečka. Nevím, koho tím chtěl oslnit, ale holčička z něho urvaná nebyla. Zmateně na něj koukala a cumlala pantofel. Radim svou šanci dostal, proto se do hry zapojil Casanova Čeněk. Protřelý milovník a několikanásobný účastník rande (dvojnásobný), věděl přesně, co ženy chtějí a jak na ně.
Přispěchal proto k našim malým hrdličkám, marnému Radimovi vrazil do ruky lopatku a poslal ho kopat díru na opačnou stranu pískoviště. Začal před malou slečnou kroužit a pokoušel se o jakýsi pářící taneček, při kterém, jak doufal, si bude holčička v transu rvát rodidla. Během šíleného pářícího tanečku spadnul na hranu pískoviště, začal řvát a natahoval ruce mým směrem, abych ho pochoval.
Během toho, kdy jsem Čeňka choval a utěšoval, se holčička vydala za Radimem a okázale mu věnovala pozornost. To Čeněk nesnesl, nechal se donést zpět na pískoviště, vzal Radimovi lopatičku a začal kopat díru sám. Snažil se, co to šlo. Funěl, byl rudý v obličeji a pravděpodobně dělal, jaká to je dřina to kopání, aby na slečnu udělal dojem. Ta však pořád tíhla k Radimovi a vzájemně si vyměňovali pantofel.
Čeněk už nevěděl, co by udělal, tak přestal kopat, zabavil mladým milencům pantofel a oba poslal kopat díru. To samozřejmě oba milence ještě více sblížilo.
Čeněk byl rozpálený do ruda, pobíhal kolem pískoviště a pohazoval předměty. Přišlo mu to nespravedlivé a ponižující. Byla to velká prohra. Aby se všem pomstil a ukázal charakter, začal řvát, posadil se na zem a vztekle kopal nožičkama. Byl přesvědčen, že přátelství skončilo, protože Radim udělal podraz.
Patrně zasáhla vyšší moc, ale následně nastal zvrat v Čeňkův prospěch. Holčička během flirtování s Radimem začala hekat a následně zrudla a začala fňukat. Ne, neměla orgasmus. Posrala se. Maminka jí proto odnesla domů přebalit a pravděpodobně ji dala i spinkat, protože už nepřišla.
Radim se pokusil obnovit přátelství, proto vyvinul iniciativu a přišel za Čeňkem udělat mu malá. Ten pookřál, usmál se, vrazil Radimovi do ruky lopatku a poslal ho na pískoviště kopat díru.
Vše se tak vrátilo do starých kolejí a svět byl opět v pořádku.
DOMINIK LANDSMAN
(pokračování co nejdříve)
