Je mezi námi mnoho lidí, kteří jsou různým způsobem „postiženi osudem". Někteří z nich se z této rány nevzpamatovali a téměř se odevzdali, jiní naopak zmobilizovali všechny zbylé síly a nám nezbývá než s obrovským obdivem před nimi smeknout pomyslný klobouk. Nedávno jsem dostala od Vodoměrky nádherný videoklip, který až dohání slzy do očí:
Komentáře
jo,klobouk dolu : Jasmina
v cechach zije jedna bez nohou a taky se dostane vsude a nepotrebuje vozik. A mozna se i brzo vda.
září 13, 2007 21:39
Dva klobouky... : KITI
Dojemné, můj velký obdiv! Pouštěla bych to povinně na chodbách pracovního úřadu nebo na sociálce. Je smutné, že někdo se o sebe dokáže postarat za každé situace a někdo ne...
září 14, 2007 17:22
ta ženská je ÚŽASNÁ : toulavej
.
září 25, 2007 14:55
