KAMIOŇÁKEM V AMERICE - 6 |
Neděle, 25 srpen 2013 | |
Vše záleží na tom, co kdo bude nakládat a co je připraveno. Když přivezou zeleninu z pole, musí ji kromě přendání do jiných beden, očištění a zvážení nebo spočítání, také vychladit na předepsanou přepravní teplotu, což je mezi 34 a 36 stupňů Farenheita.
Jednou mi naložili zeleninu teplejší a během hodiny mi z vlhkosti zamrzlo chlazení v traileru. Musel jsem zastavit a přepnout ručně na odmrazování. Trvalo skoro dvě hodiny, než ledovec uvnitř roztál, voda vytekla, a já mohl jet dál.
Trailer má na přední straně vlevo krabičku s barevnými světýlky, které řidič vidí ve zpětném zrcátku. Když veze mražené výrobky, je to jednoduché, chlazení se nastaví na automatický provoz, který hlídá termostat. Když je potřeba chladit, nastartuje to sám motor, když je vychlazeno, zase se zastaví.
U zeleniny je to jinak, chlazení musí jet pořád. Uvnitř je velký ventilátor, který nasává vzduch u podlahy, ta je v chladírenských trajlerech hliníková, s 2,5 centimetru širokými a hlubokými drážkami. Těmi proudí vzduch zezadu dopředu, je nasáván a vyfukován u stropu plátěným tunelem, který se táhne asi doprostřed délky traileru.
Aby vzduch stále cirkuloval, motor chlazení jede bez zastávky, dokonce se nevypíná ani při tankování. Řidič sleduje světýlka, kde se musí střídat zelená (právě chladí) s bílou (volnoběh). Červená znamená odmrazovací cyklus, jako když doma odmrazujete lednici. Tady se přepnou uvnitř ventily a do výparníku místo studeného jde horké, to, co jinak ohřívá radiátor za vaší ledničkou.
Můj náklad byla míchanice několika druhů zeleniny, bylo tam i několik palet jahod, pro které jsem musel jet zase jinam. K večeru jsem konečně vyjel a dojel jsem do Nevady, kde hned za Renem je město Sparks.
Měli jsme před sebou tři dny společné jízdy a přemluvil mě, abych obětoval trochu peněz a koupil si za 35 dolarů to nejlevnější CB. Bylo mi líto peněz, doma neměli téměř co jíst, ale představa další noci na lavičce před kanceláří dost podpořila jeho přemlouvání.
Ale anténa na traku byla, tu jsem kupovat a instalovat nemusel. Připojit provizorně těch pár drátů byla už jen maličkost a tak jsme si popřáli dobrou noc už bezdrátově, jako praví "truckers".
Hned za vstupními dveřmi je obvyklá prodejna se vším, co může řidič na cestě potřebovat, od poznámkových bloků, přes základní nářadí jako je hasák a kladivo, pak nejdůležitější kus nářadí - klíč 9/16 palce na seřizování brzd, až po náhradní televizi, kdyby vám ta vaše vypověděla službu.
Restaurace je vyzdobena sbírkou zbraní Johna Wayna, jo, stojí za to si je prohlédnout, až jednou bude čas...
Bylo brzo a uklízeči ještě nepřišli do práce. Parkoviště je tam veliké - i když jsem viděl větší. Sem se vejde „jen“ asi 400 traků. Což je minimálně čtyři sta lidí na šest záchodků...
. . Byl jsem poprvé na severní trase, na Interstate 80. Viděl jsem poprvé nevadské pouště, konečně jsem uviděl Sierru Nevadu. Město Wandover stojí přímo na rozhraní Utahu a Nevady. V nevadské části jsou kasina a hotely, není tam snad jediný obytný dům, a zaměstnanci chodí bydlet do Utahu.
MICHAL MÁLEK
Komentáře
Jo Utah, země zaslíbená, tam je možný všechno :-) : toulavej
Hned za Wendoverem se dá s károu sjet na tu bílou absolutně rovnou pláň Bonneville a vyzkoušet si maximální rychlost svojí nadupaný káry, což je pro domorodce jedna z mála možností, když na silnicích je všude omezená rychlost a tu si nedovolí překročit víc než o pár mil vůbec nikdo :-). A když se tu vyřádíte a otočíte to zpátky na dálnici, musíte projet kolem tu hlídkující káry místního šerifa, který vás svou existencí zase vrátí do reality omezené rychlosti, což je zvláště pro našince dost těžko pochopitelné, že se tyhle všechny nadupaný káry musí přes takový ohromný vzdálenosti jenom tak ploužit . . . :-)
srpen 26, 2013 11:07
|