Vážení a milí, popoběhl čas a Daniela mně uhání, abych napsal zas nějaké pokračování, jak se máme, co děláme. Takže - tady jsou naše novinky... Něco času jsme strávili nakupováním nábytku a svítidel. Není to ale vůbec jednoduché, když si uvědomíte, že je to už na zbytek života a přitom to musíte pořídit s co nejmenšími náklady.
A co víc, nechceme kupovat z katalogů, ať už papírových nebo on-line, nábytek si musí člověk ohmatat, zkusit jak se na tom sedí a leží. Protože skoro nikdo nevyrábí pro sklad, většina věcí je dělaná na zakázku, i když základní díly mají připraveny.
Takže postel jsme dostali během týdne, jídelní stůl se židlemi taky. Skříň, a rovnou dvě, budeme mít do čtrnácti dnů, na sedačku a to ostatní ještě čekáme. To pračka a sušička byly do týdne, ale zažili jsme horké chvíle, nikdo jsme si neuvědomili tak základní fakt, že to musí projít dveřmi do koupelny. S vůlí asi 3 milimetrů to prošlo.
A tak už čtrnáct dní bydlíme „ve svém“.
Teď je kolem domu lešení, dělají omítky a hlavně rámusí od šesti hodin ráno, kdy jako správní důchodci chceme spát. Ještě k tomu tu máme „Týden sportu“, celé dny se konají po městě a okolí sportovní soutěže - a na náměstí, 100 metrů od nás, je každé odpoledne od 16 hodin až do 23 hoooooooooodně veselo, střídají se tu kapely a ty mladé pochopitelně hrají podle hesla čím hlasitěji, tím líp. Líbí se nám to, což o to, ale naštěstí už je konec a tak se zas pokojně vyspíme. Tedy - až do šesti ráno.
Jsme celí vyjevení ze spotřebičů: sušička prádla nefouká horký a vlhký vzduch, v Americku je na to komínek ven, tady je vevnitř malá chladnička a vzduch to nejen chladí, ale taky se kondenzuje voda. Neuvěřitelné.... A lednička! Kdysi se v Americku dělaly lednice s mrazákem dole, pak z důvodů mně nepochopitelných s mrazákem nahoře. Proč, vždyť tam se chodí méně často? Pak přišla móda dveří vedle sebe a má zkušenost je, že se tam toho vejde mnohem míň.
Tady máme lednici s mrazákem dole a tam šuplíky, takže nemusíme lézt po čtyřech, když něco chceme. Což o to, to už se tam dělá taky, ale je to věc tak exkluzivní a tak drahá, že se to v domácnostech asi hned tak neobjeví.
Naše další záležitost k obdivu je auto. Normální Škoda Octavia, v dost základní výbavě, bez tempomatu, ale s automatickou převodovkou, to byl jediný požadavek, Anička s manuální nikdy nejezdila a abych pravdu řek, mně se to líbí taky. Ale stěrače, které se regulují snad podle intenzity deště samy, zrcátka, která se automaticky stmavují, senzory, které mi na displeji ukazují při parkováním jak daleko jsem od auta přede mnou a za mnou, to je věc pro mě nevídaná!
Zatím stále zápolím s tím, jak se co ovládá. Auto bylo původně koupeno v Belgii a tak je manuál ve francouzštině. Až včera jsem stáhnul český návod k použití a tak už vím, jak to udělat, abych nezapomínal rozsvítit světla, když se rozjedu. Ono to jde nastavit na automat, ale já netušil jak...
x x x
Jsme tu šťastní, zatím, a věřím že to tak zůstane. Doposud jsme ani na vteřinku nezalitovali našeho rozhodnutí k návratu domů. Učíme se jaké potraviny a kde nakupovat, myslím to nejlepší za nejlepší cenu. Celkově jsou tu, věřte nevěřte, potraviny chutnější a s menším množstvím konzervantů, než v Americku. Chápu, že pro spoustu lidí to může být trochu drahé, ale my bychom radši jedli suchý chleba, než některé z „lahůdek“ v obchodech nabízených.
Minulý pátek jsme vyrazili s Aniččinou sestrou a našim synovcem na výlet do Broumovských skal, no a když už jsme byli tak blízko, tak i na nákup do Polska!
Byli jsme jak v Jiříkově vidění z tržnice, koupili jsme krásné hrnce, silnostěnné, hliníkové s teflonovým či jakým povrchem vně i uvnitř, ty jsem opravdu potřebovali, z Ameriky je nevezeme.
Saláty čalamádové za 25 korun litrová láhev, to je neuvěřitelná cena a ještě k tomu jsou dobré!
Odpoledne jsme se byli podívat v muzeu stavebnic Merkur, potom výlet do skal.Ten jsem si odpustil, chodím o holi, tak jsem se věnoval ochutnávce piva v místní hospůdce. Večer jsme pekli slezské klobásy z Lídlu, na doporučení jsem je koupil a byly výborné.
Naše kočky si krásně zvykají na nový domov, myslím, že nejvíc trpí tím, že nemůžou chodit ven, jak byly zvyklé. S tím se nedá nic dělat, jsme v prvním patře ve městě, tak jsme jim aspoň koupil kočičí strom – škrabadlo. Včera jsem ho složil a ony kolem toho chodí a pomalu se seznamují s tou novou podivnou věcí. Ale jsou to lepší cestovatelky než jsme si mysleli, měli jsme pro ně prášky na uklidnění, spíše snad na „oblbnutí“ do letadla.
Jenže - teprve v Paříži je Anička našla – v kapse bundy, ve které letěla. Ovšem kočičky byly celou cestu neuvěřitelně hodné, měli jsme strach, že budou hulákat. Nic takového, v letadle i pak v Paříži na letišti jsme je na chvíli vzali z jejich tašek, jen koukaly kolem sebe a vůbec se nesnažily prchnout.
Další zážitek je legalizace našeho pobytu tady. Něco už jsem napsal, tak jen dodatky. Původní informace z konzulátu byla, že musíme ještě žádat o Shengenská víza. O 10 dní později už nebyla potřeba, jen dlouhodobé vízum do ČR a žádost o povolení k trvalému pobytu. A další podivnost, jako cizinec si tady můžu koupit dům, otevřít si živnost (to prosím neudělám, ani omylem!), ale nemůžu si koupit auto. Totiž můžu, ale nemůžu ho na své jméno přihlásit.
Takže musím ve jménu zákona podvádět. Na americký řidičák smím jezdit devadesát dní a pak si ho musím vyměnit za český. VYMĚNIT, to jsem schválně zdůraznil. Ale to můžu udělat jedině až budu mít trvalý pobyt, tedy snad za 6 měsíců. Když jsem na to na inspektorátu poukázal, řekli mi „ helejte, ten kdo Vás bude kontrolovat, neví, jak dlouho tu jste“... A je to.
No a můj řidičák mi za český nechtějí vyměnit vůbec, ale vymění mi můj stařičký růžový. Anička ho neměla a tak bude (asi) muset do autoškoly. Mám vytištěn kus vyhlášky o řidičáku, tak je s tím snad v budoucnu k něčemu rozumnějšímu přiměju.
x x x
Zítra by měly být naše věci v přístavu v Bremenhaven, koncem týdne v Praze a tak se zkoušíme donutit Ecu-line, aby naše věci nenechali na pražské celnici, ale poslali to na celnici do Třebové. Nevím, jestli se to podaří, zatím nás ignorují. Nemůžeme se dočkat, jeli jsme sem jen s tím nejnutnějším, jak na dovolenou, schází oblečení, přikrývky a polštáře.... Ale všechno bude, jednou, v budoucnu.
Jsme DOMA, to jediné je důležité.
Tak, to je pro dnešek všecko, další určitě vyplyne z komentářů.
MICHAL
A Oktávu v základu rozhodně nemáš, základ vypadá jinak.
Docela mne baví, jak se ukazuje, že oproti USA na tom nejsme tak špatně s těmi potravinami - éčka a spol.
Vy jste vážně na tržnici koupili nádobí? To mne překvapuje, pro takové zboží bych šla do opravdického obchodu, kde mi dají záruku, a moc bych vybírala.
No nic, už přestávám být protivná. Přeju vám zde krásný život, a ať se vám podaří vše dotáhnout do vítězného konce.
Tak vám přeju, abyste ten optimismus neztratili, nenechali se otrávit "úředním šimlem" a aby se vám tu líbilo.
Domov má člověk jenom jeden, a k stáru se člověk rád vrací "ke kořenům".
Myško, koupili jsme na tržnici, Aniččina sestra v nich vaří už dlouho, jsou prověřené časem a nevlídným zacházením.
Kondenzační suška tam snad ani neexistuje, i v bytech k pronajmutí mají zabudované odvětrání. 
A všem ostatním, nevím, kde se to ve mně bere, vždycky jsem tvrdil, že jsem optimista, protože už mi nic jiného nezbývá.
Teď to snad na stará kolena myslím vážně, kouykáme dopředu s úsměvem a jediné co nám vadí je letošní "rozmarné léto". Pokud jde o řidičák, má Amerika tu výhodu, že by se tam MĚL používat mezinárodní řidičák, který tam ale prakticky nikdo nezná, ani nepotřebuje a hlavně mu nerozumí, co je to za úřední směšný papír :-). Na zblbnutí šerifa je ideální, když nemáš pojištění, už se po něm nikdy neptá :-). Jinak ho nepotřebuješ, už používám starý propadlý, nedá se to poznat, stačí ukázat jen pas.
Tady jsou policajti zblblí z neustálých preventivních kontrol ještě od bolševika, takže samotnej americkej pas tady na dopravní policii asi nezabere a jsou tu, na rozdíl od Ameriky, preventivní kontroly řidičů – buzerace většinově dokonce společností schvalovány!!! (nemáme tu holt 4. dodatek ústavy :-) ), takže jsou dost častý. Ale když místo potvrzení trvalého pobytu budeš ukazovat americkej pas a americkej řidičák a přidáš k tomu pár americkejch slov :-), na půlku policajtů to zabere. Ta druhá, závistivá, ti ale asi taky dá pokoj, přece jenom, jste AMERIČANI :-), to má pořád zvuk.
Jinak, tvůj e-mail je pořád stejný, doufám. Kamarád z NYC se chtěl taky vracet do Čech, možná by se mu hodily informace o stěhování věcí přes oceán. Když tak bych se ozval.
má Amerika tu výhodu, že by se tam MĚL používat mezinárodní řidičákjj, používal jsem ho tam. Jednou jsem jel trochu rychlej, a měřili.Policajt si ode mne vzal řidičák a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vyplnil papíry. Po návratu jsem pak ukazoval tady kamarádům kurioztu: papír na pokutu (takovej ten dlouhej, asi to taky znáš
), kde bylo vyplněné jméno "MEZINARODNI" a příjmení "RIDICSKY". Za těch $100 to stálo. Člověk se učí celej život. Auto je registrované na švagrovou, pojištění na nás, pro jistotu. Pas sebou nevozím, je to věc příliš vzácná, vždycky stačil americký řidičák. No a na radu známého, kdysi policajta Kalifornské dálniční policie, původem Poláka, mám "nenápadně" v peněžence připíchnutý odznak Boisské policie.
Jemu to při návštěvě Polska fungovalo bezvadně. Otevřel peněženku a "hledal" řidičák. Mail je - nevím který máš, drobek-zavináč-hotmail.cz. Rád poskytnu vše co vím, s úřady by měl začít tak půl roku předem, s ambasádou nebo kozulátem. Vyhnul by se našim potížím.
Dost se toho změnilo, odešel jsem od mého IP providera v souvislosti se stěhováním a tak jsem si musel udělat novou adresu. Tahle je pro Čechy, druhou mám pro Američany a hllavně pro lidi kteří by mně mohli otravovat, jako registrace u internetových obchodů. Www.eml.cc má výborný spamový filtr, těm neunikne nic a učí se sám podle toho co mažu jako spam.
Náš syn naopak odcestoval do Států, do menšího města (americkým měřítkem) nedaleko od Bostonu. Zatím je maximálně spokojený. Bydlí v domě šéfa firmy a jeho manželky, má k dispozici mobil a auto, buď audinu, nebo elektromobil, což se mu samozřejmě moc líbí.
Nakupuje v místním marketu, pochvaluje si, že i on, vegan, si dobře vybere. Těší se, že si z výplat našetří a koncem léta, než mu začne škola (a skončí tříměsíční bezvýzový pobyt), utratí výdělek cestováním. Řidičák nijak neřešil, má pas a český řidičák, tak snad ho nezavřou :-) Mně leželi v hlavě jedovatí hadi, ale prý se tam jen vzácně vyskytuje líný neagresivní málo jedovatý chřestýš, taková česká zmije. Nezkoumám, jestli to tak je, nebo jestli je to historka pro uklidnění matky ;-)
Ja ted take resim, zda jit do americkeho ci ne, tak take cekam, jak se to po novem roce vyvrbi v tech zakonech.
jinak cesky ridicak take uz nemam, nekam se zatoulal, v cr teda nejezdim, mam z tech cest a hlavne ridicu paniku, kdyz vidim ta mala auta s takovou rychlosti klickovat mezi sebou. jinak jsem se byla na polici optat, jestli muzu pouzivat americky ridicak , no tam nevedeli ale strasne je zajimalo, jak vypada a radi si ho prohlidli.
Co se tyka prepravy veci z usa, zase to neni takova hruza vybavit nejakou tu kontejnerovou spolecnost,jen to uz nejde jako soukroma osoba, musi to prepravovat firma, pritel jednu prepravku ma, vozi auta a zaroven kontejnery doplnuje prave krabicema lidi , co potrebujou neco dovezt odvezt atd. takze uz se v tom taky zacinam pomalu orientovat.
bb, já potkal za 10 výletů jenom 3 hady, ale, jestli to byli chřestýši nepoznám ani z fotek :-). Samozřejmě, že tam někde nějaký jsou, ale většinou se ti sami vyhnou, když je nevyhledáváš a jsi trošku opatrnej a koukáš kam šlapeš a nelezeš kam nemáš. Z turistických stezek v národních parcích jsou většinou vyplašení do odlehlých míst kam běžní turisti nechodí a jako turista asi nebude spát někde v poušti nebo zahrabanej v lese, jako já :-) , tak to přežije ve zdraví. A kdyby chtěl vytipovat zajímavá místa, hlavně na Západě, tak se ozvi.
Foxi, ale to je důležité
Takže s automatickou převodovkou základ mít nikdy nemůžete.
Olino, americké občanství jsme dostali v roce 1999 a tím pádem jsme ztratili automaticky české a podle dnešních zákonů a to se má k 1. lednu změnit budeme moci požádat o vrácení českého a mít dvojí. Máme kamarády v Americe, kteří se také chtějí vrátit, ale neměli americké občanství. Kdyby se zmínili tak jsem jim to řekl, že takhle Amerika jim nedá penzi pokud jsou tady a musí se tam každých 6 měsíců vrátit, jinak jim propadne status rezidentů a už tam nemůžou. Tak honem žádali o občanství, aby mohli odjet. Blbost co?
bb, když jsme přišli do Ameriky varovali nás o jedovatých hadech. Viděl jsem chřestýše dvakrát, omylem jsem vlez kam jsem neměl. Jednou jsme vlez kam jsem neměl, vyjel po mně a tak jsem prostě poodešel, on běhat neumí. Podle statistik je nejvíc uštknutí do ruky, když se ho lidi snaží pohladit.
Foxi za dobrou radu děkujeme.
Kim, novomanželé po 35 letech, je to krásné to zažít znova.
Davide X,Nojo, to mně nenapadlo. Máš pravdu.
Nellino, zůstal tam syn s manželkou, zůstalo tam pár kamarádů se kterými jsme dál ve styku. Tady máme kamarády, já staré trampy, skupinu z Labužníka ještě než změnil majitele a některé "vytěsnili", 19 července je další setkání a jsou to lidé nejen odsud, ale i ze světa celého. Máme tu příbuzné i kamarády, jednu chci jmenovat, všichni znáte i když někteří jen podle jména, Danielu.
