ZMATENÍ V TRADICÍCH |
Úterý, 18 prosinec 2012 | |
Mám tradice ráda. Vždycky jsem se zuby nehty snažila alespoň ty základní dodržovat, a to i v době, kdy jsem žila na opačné straně Zeměkoule. Tehdy jsme s kamarádkou v půli prosince v téměř čtyřicetistupňovém horku zapálily svíčku, pěly "Neseem váám noviinyy..." a zarputile matlaly vanilkové rohlíčky.
Od té doby, co mám děti, je moje potřeba udržování tradic ještě větší. Začali jsme, jak jinak než Vánoci. Společně jsme pekli cukroví a já po večerech tvořila adventní věnce z vlastnoručně natrhaného chvojí a červených šípků. Protože jsme žili na malém městě, komerční šílenství a klíny do hlavy v podobě reklam "Ježíšek by koupil toato" nás pokojně míjely a my jejich masáž vnímali jen tak okrajově.
Na Štědrý den jsem pak stírala slzy dojetí pod živým smrčkem ozdobeným sušenými kolečky pomeranče, když mimino ožužlávalo balící papír.
Pobyt za hranicemi nám v těch tradicích nadělal tak trochu zmatek a vyzkoušel nás ze schopností improvizace. První překvapení jsem zažila při pokusu upéct linecké kroužky plněné marmeládou. Vzala jsem mongolskou mouku, máslo a cukr, český recept a vyrobila....drcený beton. Metodou pokus-omyl, jsem pak musela předělat všechny oblíbené recepty podle mongolských surovin. Ale co naplat, cukroví prostě nechutnalo tak, jako doma...
![]()
Požáru jsme přesto málem neunikli, protože polystyrenový adventní věnec obalený pytlovinou a stužkami hoří úplně stejně dobře jako ten obalený chvojím.
Nevím, jestli se nám to podařilo dokonale, ale Ježíšek nakonec přiletěl. Dětské oči zářily, stromeček barevně blikal, cukroví vonělo, kapr se usmažil a vánočka se mi mimořádně povedla.
![]()
Teď mě ale napadá, že letos nám tahle naše nová tradice bude chybět a nezbývá, než rychle najít nějakou čínskou alternativu.
Já navíc úpěnlivě doufala, že nikoho nenapadne poctít mě několika plátky studeného skopového tuku odřezaného zpod ocasu celé ovce, trůnící uprostřed slavnostní tabule. Protože odmítnutí by bylo proti mongolskému bontonu. Následky přijetí a snězení by byly zřejmě proti jakémukoliv bontonu...
Čekají nás další zmatky v tradicích, další změny a improvizace. Ale jedno je jisté. Nezáleží na tom, kde slavíte, ani jestli všechno odpovídá vašim jistotám, zažitým a léty prověřeným rituálům. Nejdůležitější je, že slavíte spolu a že se máte rádi. Tolik klišé.
![]()
A navíc, já už jednu jistotu mám. Vánoční balicí papír se v Číně sehnat dá.
MARKÉTA HRDOUŠKOVÁ
Komentáře
Na dálném východě se Vánoce slaví všelijak. : deeres
Takhle popsala vánoční svátky v Afghanistánu moje oblíbená blogerka, prožila je někdy v polovině šedesátých let:
http://blog.hedvabnastezka.cz/marcella/Slunce-nad-Kabulem/VANOCE--Vanoce-prichazeji http://blog.hedvabnastezka.cz/marcella/Slunce-nad-Kabulem/JOLKA-A-DEDUSKA-MOROZ prosinec 18, 2012 11:48
|