SVÁTEČNÍ VÝLET DO ZOO |
Středa, 16 květen 2012 | |
No a krom toho jsme se ještě v ten volný den vydali do ZOO na Svatý kopeček. Místní Lešnou máme prolezlou od vrchu dolů a naopak a zvířátka už nás začínají poznávat, tak to chtělo změnu, a aby toho nebylo málo, jelo se vlakem. Byl nás rovnou celý zájezd – šest rodin, přesně 9 dospělých (tři rodiny úplné, tři jen jednorodičové) a 15 dětí – hravě bychom zvládli obsadit půlku vagónu.
Z naší rodiny měl největší radost Kryštof a já. Kryštof je tělem u duší vlakový typ a já jsem zase nemusela řídit. Ostatní dvě děti se těšily spíše vlažně a naší pubertální slečně ten vlažný a neúčastný přístup vydržel až do návratu.
Cesta tam byla pohodová. Kryštof seděl způsobně u okna a krom toho, že nahlas komentoval všechny komíny, vodojemy a továrny, byl zlatý, ostatní děti si vybalily svačiny, jak je u nás zvykem, a jídlo jim vyplnilo cestu až na místo.
Já jsem potřebovala probrat spoustu děsně důležitých věcí se svými kamarádkami a tak jsme mezi utíráním pus, vybalováním jídla a pití a chození na záchod zvládly probrat to nejdůležitější.
Nemožné manžele a exmanžele, školní docházku, nedostatek financí, vlastní stárnoucí rodiče atd.
S obědem jsme byli na štíru. Dvě restaurace na celou zoo, všude mraky lidí, ale co jiného jsme mohli v takovou dobu a v takovém počasí čekat. Nakonec i toho žvance se děti dočkaly a já piva.
Po tří a půl hodinové procházce po zoo jsme skončili na průlezkách před samotnou zahradou. Dospělí totálně vyřízení a děti naopak plné energie. Kdybychom je nesehnali do stáda, protože už bylo třeba spěchat na vlak, klidně by tam blbli ještě další hodiny a hodiny.
Říkala jsem si, že je přemůže spánek ve vlaku, ale chyba lávky. Kryštof sice zadřímnul, ale asi jen na pět minut a pak bavil celé kupé svojí představou cizích jazyků. Maky ani tehdy neopustil výraz nekonečné zpruzenosti. Jediný Mates byl zticha a seděl a ani nedutal a to protože ho bolelo břicho a šla na něj choroba, což jsme zjistili až o den později.
Což se mi splnilo a já jsem spala tvrdě až do brzkého rána.
PAULA
Komentáře
Jo jo... : Vodoměrka
kozí výběh a pavilon netopýrů jsou nejoblíbenější místa naší ZOO... nikdy nezapomenu, jak se jedna holčička bála těch netopýrů a maminka ji utěšovala, že jsou za sklem, že jí nemůžou nic udělat... a v tu chvíli se jeden netopýr ladně přenesl nad jejich hlavami a vítr od jeho křídel mamince pěkně ofoukl vlasy... už ani nevím, jestli se lekla a zaječela víc ta holčička, nebo maminka...
Jinak my místních poměrů znalí si vždy předem v Arše rezervujeme stůl, protože kolem oběda tam bývá opravdu plno (když tam nejdeme přes týden, to je všude pohoda a méně lidí) a parkujeme dole nebo směrem k Radíkovu u lesa, místa se tam většinou vždy najdou a je to i zadarmo... jo, a nechodíme tam ve svátky ![]() květen 17, 2012 00:13
... : deeres
Zlínskou ZOO neznám , za to tu olomouckou moc dobře. Kdykoliv jsme byli u tetky na Moravě, ZOO jsme nikdy nevynechali, vždycky to byl zážitek. Zoologická je součástí lesa na kopci za Olomoucem a v její bezprostřední blízkosti je historická monumentální bazilika Navštívení Panny Marie, poutní barokní kostel, v rozsáhlém areálu premonstrátského kláštera.
Do Zoo je nejlepší jít ve všední den hned ráno, když otevřou. V kopuli opičího pavilonu guarézy vítají zpěvem východ slunce a v zahradě je ještě klid. Každý rok nás tam vítala úroda mrňavých nosálů, roztomilých medvídkovitých šelem, s dlouhým frňáčkem, kterým mohou otáčet až o 45stupňů. Chovají se také jako domácí mazlíčci. ![]() květen 17, 2012 09:24
hehe : Kamila
nejen duše? A kde je recept?
![]() květen 21, 2012 11:33
Dani : Kamila
nekritizuju, pobavilo mě to :-)
A kéž bych se já utínala jen takhle! květen 21, 2012 14:32
Jo "Zolo" : alik puntik
Pražskou znám jak svoje boty, pak znám Ústeckou - dříve "Okrasnou zahradu", taky jsme s dětma byli v Zoo v Berlíně a v Sofii a v Goteborgu.V tý pražský běhají po cestičkách psouni prérijné, natahujou k lidem ručičky, všude jsou cedule, jak je máme ignorovat - ale to nejde, tak jim lidi dávaj piškotky a kousky jablek a pečiva, v pavilonu žiraf koukáte žirafám do těch nádhernejch očá...ach...už jsem tam dlouho nebyla. V Krásným Březně bývala trpasličí jeskyně, kde prosvítalo světlo barevnými okýnku a všude po vás pokukovali trpaslíčci a tekly pramínky vody a za sklem bydlel plch zahradní, byla tam perníjková chaloupka a jezírko, kde byl Jeníček a Mařenka a z deštníčku jim stříkal vodotryck,.....,já tohle milovala. V Pražské Zoo byla pro moje děti největší atrakce králíkárna, která byla hned na cestě od ledních medvědů k malým šelmám. Před ní byl klandr, na kterém púravidelně visely moje |(a i jiné) děti a nebylo lze je odtamtud dostat. Byla tam ohrádka s malinkými kozičkami, kterési děti mohly hladit a krmit.
květen 23, 2012 21:14
Jinak - na výlet do ZOO : alik puntik
jsem vždycky brala láhev s čajem a tašku karbanátků.
květen 23, 2012 21:18
|