Tak vám v tejdnu táhnu k jedné firmě za Ústím, kousek vedle našeho letiště, co je kousek pod Jedlovou horou. Hned vedle vede dálnice, to taky nemá každej. Jednou za rok se tam konají Ústecké letecké dny s leteckým cirkusem, při kterých se vždy vypije neuvěřitelné množství speciálního leteckého piva Zlatopramen a Březňák.
Bohužel, to naše travnaté a drnovaté letiště má jednu podstatnou nevýhodu: je totiž absolutně závislé na rozmnožovacím cyklu krtků; je-li přemnoženo, tak se prostě nelítá. Už se tam popralo mezi sebou několik stovek ekologů. Máme jich tady dvě velké skupiny – jedna tvrdí, že krtek je užitečnej a druhá samozřejmě přesnej vopak, jak to u nich tak normálně bejvá.
Tak jsem dojel a vlezu do firmy, otevře mi panička a já na ni jenom zírám. Uvítala mě a šla uvařit kafe, vrátila se a já na ni furt zírám. Trochu už znervózněla a tak se mě počala ptát, proč jako? Tak jsem jí vysvětlil, že ona je ztělesněný idol mých chlapeckých, mužských a snad i dědkovských snů. No, jen si to představte: nazrzlé podelší medové vlasy, pihatá, brejlatá, širší lícní kosti, pěkně posazená malá prsa a příjemně vysoká, postavičku tak akorát - prostě kousek k pohledání. Tak se tam chvíli kecalo a ona se pak přiznala, že jí tohle nikdo nikdy v jejích přiznanejch 45-55 letech ještě neřekl. (Asi mají tamější pánové jinej vkus.) Ale ještě ji uvidím párkrát, k mé opravdu velké lítosti jenom služebně, žádné sexuální harašení, jen podívání se na fakticky pěknej kousek přírody z dobrého chovu.
Ale stejně jsem tam jako starej dědek zazářil jasným plamenem. Představte si: na dvoře mají starou hasičskou ERENU a dávají ji dohromady pro jakousi výstavu hasičských vozů. Očumuju samozřejmě, a oni, že s tím nikdo zdejší neumí jezdit. Chápu, převodovka bez synchronizace, dost na dnešního řidiče průšvih.
Starej voják zvládne ale leccos, tak jsem si osvěžil znalosti někdy před pomalu 50 lety a vlezl za volant: ubrat plyn, vymáčknout spojku, vyndat rychlost, pustit spojku, přidat plyn, ubrat plyn, vymáčknout spojku, zařadit rychlost, pustit spojku a přidat plyn - a jedééém.
Za pár minut jsem s tím vozidlem klidně objel dvůr, řadil automaticky skoro jako za mlada a přítomní koukali jako vejři. A já se chvilku koupal v obdivu davů (a taky té paničky, samozřejmě). Speciálně na ni sem se zaměřil a samozřejmě bohapustě se před ni vytahoval.
Konečně - jako každej správnej chlap.
FRANTA BOUŠKA
. Doufám, že tuhle dovednost už nikdy potřebovat nebudu, "paničky" (to je ale hnusný slovo!) snad vkouzlim něčim jinym, bude-li toho třeba . 
To je asi rozdil mezi chlapskym a zenskym ponimanim, teda vetsinou. Kdyz se muj drahy chot dotazoval, jakeho ore by jsem potrebovala vyhlasila jsem, ze modre. Ani ho to moc neprekvapilo.
Ale, že není meziolej, to ví i ona, měly jsme ve škole i základy výroby a fyziku A Álo, na meziplyn jezdí u osobních vozů jenom veteráni , dneska jsou už i automatické převodovky, když je někdo neumětel.Řadí to samo a můžeš při tom i háčkovat
