Strakonice jsou okresní město na soutoku řek Volyňky a zlatonosné Otavy. Proslavila je výroba motocyklů a fezů, ale hlavně jsou spojeny s dudami. Dudy a dudáci mají v prácheňském kraji dlouholetou tradici. Přes čtyřicet let se v pravidelných intervalech koná ve Strakonicích Mezinárodní dudácký festival.
První dudácký festival se konal ve dnech 9. - 10. 9. 1967 u příležitosti 600 let povýšení Strakonic na město. Další, který si pamatuji coby školačka, byl v r. 1972. Následovaly pravidelné čtyřleté intervaly a od r. 2002 je festival pořádán po dvou letech. Naposledy se festival konal minulý týden ve dnech 26. - 29. 8. 2010. Záštitu nad festivalem převzal prezident Václav Klaus.
Festival začal ve čtvrtek večer slavnostním průvodem účinkujících ulicemi města. Další dny následovalo množství pestrých vystoupení a doprovodných programů. Koncerty se konaly nejen v areálu nově opraveného strakonického hradu, ale i v Domě kultury či v kostele sv. Markéty, i na volných prostranstvích v ulicích města. Velmi pěkné Dudácké kasací poctil svojí návštěvou i pan prezident a poté přijal jako dar na památku dudy.
Souborů se sjelo na letošní festival mnoho, učinkujích bylo kolem tisícovky. Nejpočetnější zahraniční skupinu tvořili Skotové. Mezi nimi i Lain Mac Donald, dudák ze souboru Neilston District Pipe Band poblíž Glasgow. Tenhle pán už jezdí do Strakonic od r. 1978 a i naše rodinná alba obsahují fota z minulých let s tím velmi sympatickým džentlmenem.
Velkou tradici má i nedělní průvod městem se závěrečným galakoncertem. Letos byla trasa průvodu malinko změněna kvůli rekonstrukci strakonického náměstí, přesto už dlouho před plánovaným začátkem průvodu se shromažďovaly na chodnících stovky lidí, aby shlédly závěrečné defilé. S úderem třinácté hodiny se ozvala pochodová hudba a průvod se dal do pohybu.
Jako první přijížděly půvabné jezdkyně na koních a za nimi domácí soubory. Mezi nimi řada dětských účinkujících, na kterých byla patrna maličká tréma i velké zaujetí předvést divákům to nejlepší z naučeného.
A nutno říci, že leckdy nakloněný terén z dlažebních kostek není zrovna pro tanec to pravé ořechové. O to víc diváci odměňovali potleskem dudáky i tanečníky. Za českými soubory následovali dudáci z Velké Británie, ohnivé Španělky za zvuku hudby předváděly španělské tance.
Početná skupina dudáků ze Slovinska vezla na malém žebřiňáku soudek s vínem a slovinská účinkující nabízela víno v pohárcích přihlížejícím. Rozšafní rakouští účinkující zase laškovali a nabízeli sladkosti. Velmi pěkné vystoupení předvedli i učinkující z Turecka. Novinkou na letošním festivalu byla účast maďarské výpravy. Nechyběly soubory z Polska, Belgie, Itálie, Holandska, Francie. Když se blížila výprava z Řecka, obloha se ošklivě zatáhla a spustil se prudký déšť. Ani ten však nedokázal zkazit náladu. Průvod uzavírali Skotové II. A ti už opravdu byli promáčení; k nemalému úžasu přihlížejících pod deštníky, hrdě pochodovali dál, ač déšť vytrvale smáčel nejen je, ale i jejich cenné nástroje. Sklidili oprávněný potlesk a uznání.
O závěrečném galakoncertu vám nemohu napsat nic, poněvadž nevlastníce deštník (tudíž promáčená až na kost) jsem se s ženskou částí rodiny odebrala na parkoviště pro auto a pak hurá domů k teplému čaji a hodit fotky i text do počítače.
MIA
Jinak co jsem ještě četla v jihočeském vydání tisku, tak letošních vystoupení se zúčastnilo kolem 29 000 návštěvníků. Nejvíc nahnuto měl festival asi v r. 2002, čtrnáct dnů před festivalem stihly město záplavy, ale stejně se nakonec díky nadšencům vše odehrálo jaksepatří. Mech skotskych dud se musi neustale dofukovat usty, coz je jiste otrava, ale zato je ten zvuk nepreruseny. A misto jedne basove pistaly maji skotske dudy ty pistaly 3, naladene do akordu. A ty zacnou tak krasne mecet, jeste nez zacne dudak hrat.......
