Jednou takhle v pátek zde měl manžel pracovně několik lidí ze zahraničí a po pracovní době s nimi musel vyrazit na prohlídku večerní a noční Prahy. Měli rezervovaná místa na večeři v Kampa Parku - krásně umístěné restauraci na břehu Vltavy s výhledem na řeku, Karlův most a noční projíždějící parníky s turisty.
Večer se náramně vydařil a manžel dorazil v před čtvrtou ráno v podroušeném stavu domů. Padl do postele a spal jako špalek. Já ráno vyrážela brzo na zahradu a do přírody, a on měl být (i přestože byla sobota) zase v 11 hodin v práci; bylo mi jasné, že jeho probuzení bude věc nesnadná, na poslední chvíli a ve spěchu. A tak jsem - coby správná manželka - prošla bytem a vše důležité, co po jeho příchodu v noci z něho postupně odpadalo v různých částech bytu, se snažila sjednotit na hromádku na stole: mobil, peněženku, doklady od auta, klíče od auta, bytu a zaměstnání, brýle, že až si dá ranní kávu (kterou jsem připravila, jen zahřát vodu a zalít, koláček vedle na talířku), tak aby to pouze sebral, mohl odejít a nic nezapomněl. 
Předesílám dopředu, že do soukromých věcí nelezu a nezkoumám, co není moje. Ani dopisy, peněženky, kapsy, ani mobil. Je to zlaté pravidlo, které má něco do sebe. Leč mezi tímto bordýlkem byl volně ložený papírek - paragon. Koukám, zda ho vyhodím, nebo jestli je důležitý - pracovní či ne. A na dokladu stálo psáno: erotická masáž, 1.000,- Kč ve 3.00 hod. ráno z dnešního dne.... Nevěřícně to čtu znova, jestli bdím či sním, a v tu ránu mi začal stoupat tlak na maximum a začala jsem brunátnět.
Tak on byl na erotických masážích?!?!
No holky, asi si dovedete představit, co vše mi v jedné minutě projelo hlavou. Pořád je unavenej z práce a já, s pozitivním vztahem k sexu, dělám doma atmosférku, sexy šaty, dobré jídlo, svádím ho co to dá (raději to nebudu ani dál rozvádět a popisovat), aby se vůbec něco dělo, a panáček si vyrazí na erotické masáže?!?! No, musela jsem se hóódně ovládat, abych nezačala řádit jak tajfun. Po dvou kafích mi trochu zchladla hlava a říkám si, že na to musím jít jinak. Otevřela jsem počítač, najela na erotické masáže pro ženy, s krásnými, svalnatými, opálenými hochy a nechala počítač otevřený. Na stůl jsem na navrch hromádky pěkně vystavila onen inkriminovaný lísteček. Vypnula si mobil a vyrazila, přesně jak jsem měla v úmyslu, do přírody - s tím, že se možná vrátím až večer a možná taky až ráno a možná i v podroušeném stavu a po erotické masáži.
Nakonec proč ne? Jsem svobodná svéprávná bytost a můžu si dělat co chci. A přemýšlela jsem, jak se s tím, co vím, poperu. Zlatá nevědomost....
Dopoledne jsem si hezky užila, udělala jsem pár návštěv, dala si dobrej obídek s desertem, kafíčko a zkusila zapnout mobil.
A - jak jsem správně předpokládala, mé ženské pasti se neminuly účinkem a naskákalo mi tam asi 50 nepřijatých hovorů a 15 smsek od jednoho čísla. Že se mnou potřebuje mluvit a že je to jinak. Zase jsem ho hezky vypnula, protože jak by to mohlo asi být jinak, číst snad umím dobře.
V šest večer už jsem trošku vychladla a byla schopná i normálně komunikovat, tak jsem mobil zase zapnula a za mohutného pípání dalších nepřijatých hovorů a smsek mi mobil ihned zazvonil. Á, manžel... Tak to beru a jen slyším, ať to proboha hlavně nepokládám a přijedu domů, že to je všechno úplně jinak a musíme si to vysvětlit. No, den jsem měla hezký, na víno a na masáže sice ještě nedošlo a protože jsem v jádru hodná holka, tak jsem svolila a vyrazila směrem k domovu, opakujíc si stále dokola, že když nejde o život, nejde vlastně o nic a jela jsem, doufaje, že tomu třeba uvěřím.
Manžel mě vítal už mezi dveřmi s obrovskou kyticí (a jaká vůně se linula z kuchyně... nebýt toho lístečku ráno, měli bychom jistě pěkný sobotní večer) se slovy: "Sedni si, já ti to vysvětlím, vše je úplně jinak!", a začal:
"Ona ta večeře byla dražší a tak jsem tam nechal veškeré peníze, co jsem měl a protože jsem přebral, tak jsem si zavolal taxíka. V taxíku jsem si uvědomil, že nemám na zaplacení a nebyly tam nikde žádné bankomaty (je jich tam dost a všechny jsou přístupné i v noci, no je to jen otázka úhlu pohledu), tak mi řidič, protože už byly 3 hodiny ráno, zastavil u jednoho nočního podniku, no, a já jsem se tam se slečnou u kasy domluvil, že potřebuju peníze. Ona mi dala paragon na 1000,- Kč, které si stáhla z mé kreditky a dala mi z pokladny 1.000,- Kč hotovost, no. Takže já jsem si tam byl jen rozměnit peníze, chápeš?" Chvíli jsem na něj koukala jako když přiletěl z Marsu, a říkala si, že si snad ze mně dělá legraci. Ale protože jsem od přírody veselá kopa, tak jsem se už neudržela a musela se fakt začít smát, nic blbějšího jsem za celý svůj život ještě neslyšela. Nevím, jestli se mi ulevilo, nebo ta výmluva byla tak hloupá ... Dali jsme si dobrou večeři a večer si nakonec hezky užili, vždyť život je krátký. Pak jsem se ho ještě zeptala, proč ten lístek vlastně nevyhodil, žejo, jenže on: a co až by nám přišel výpis z účtu, tam to bude přeci černé na bílém, tak by to dopadlo stejně.
A v tom měl naprostou pravdu.
Zvláštní je, jaký na to mají reakce ženský a jaký chlapi. Už jsem byla za tím vším, ale stejně to ve mně trochu leželo a jak jsem mohla, tak jsem to manželovi vracela lehkými píchnutími, kdy zas bude měnit drobné a dávala jsem to jako historku na zasmání, kam jsem přišla. Druhý den mi volala kamarádka z ciziny, že přijede do Prahy a někam spolu půjdeme, ať něco vymyslím, že si uděláme hezký holkovský večer. Plán jsem měla natotata a tak jsem jí navrhla, že takový pánský striptýz nebo erotické masáže zařídím jen to hvízdne, žádný problém... Manžel stál kousek od telefonu a pokřikoval: "Nic takovýho, nic takovýho". Nechápala a tak jsme jí jeden přes druhého vykládali včerejší příhodu s manželovou neuvěřitelnou výmluvou a nakonec jsme se řehtali všichni.
Odpoledne jsme jeli na velké rodinné setkání a při dobré náladě a vínku jsem to tam opět dala k dobrému - na otázku co je u nás nového. Ženské osazenstvo hučelo na manžela - No to bys měl tedy kufry za dveřmi - a mužské osazenstvo pískalo nadšením, že až si zase půjde rozměnit, ať je vezme proboha s sebou. Že nutně chtějí znát ten jeho noční bankomat, že to je moc zajímavý!!!
Šimonka
.
a ta milosrdná lež ohleduplného manžela si zaslouží ocenění, takhle ohleduplný je ten, kdo má rád ale na druhou stranu vím, že neuvěřitelné věci se dějí, a obzvlášť upřímným dobrosrdečným lidem, tak třeba i tak to mohlo být...ale musel by hodně, hodně, hodně sekat latinu
a jsme z veselé příhody zpátky na zemi, v účetnictví
tak jo, tak je to jen veselá příhoda z natáčení a platí možnost B, jak jsem psala nahoře
