Kudlanka

Vzhledem k tomu, že jedna z Kudlanek je maminkou mládence Michala, který se věnuje poněkud adrenalinovému sportu - jezdí rally, požádala jsem ji a jejím prostřednictvím i samotného závodníka o svolení k publikaci reportáže, kterou o této soutěži - Rallye Cup 2009 - MaxSport Pneu Erzetka Rallye 2009 - napsal jeho spolujezdec, jinak redaktor časopisu ewrc.cz.

Ono to nebylo od samého začátku jednoduché - Michal totiž před závodem zjistil, že jeho stálý spolujezdec s ním bohužel nemůže jet, a tak oslovil několik "náhradníků"...Z oslovených bohužel také nikdo nemohl, proto došlo na okruh lidí, kteří se motají kolem závodů. Až "ulovil" dobrovolníka, který je krom kamaráda také "rallye novinářem". Ten pak svoje zážitky, pocity (i strachy) popsal a nyní si je tedy i vy můžete přečíst...

Zvoní mi mobil. Čtu na displeji "Krtek - Michal". Naskakuje mi úsměv, protože s tímhle pilotem Trabantu v barvách Subaru je vždycky sranda. Pak se zarazím: "Sakra, ten mi ale dosud nikdy nevolal, co může chtít?" Že to bude o Rally, je mi na 99% jasné. Milisekundu před přijetím hovoru se mi vybaví crash jeho stálého spolujezdce Davida na Vysočině v kokpitu Mitsubishi Lancer Evo IX a s Radkem Majerem za volantem. Ale na další přemýšlení už je pozdě...

Během těchto osmi slov se mi čelo zcela orosilo. Opravdu si do tohoto speciálu mám sednout? Tak těžce se mi výmluvy z paty ještě netahaly. Taky nestály za nic. Krtek to poznal, proto rozhovor ukončil slovy: "Tak si to promysli." Odpovídám, že jo, že se ozvu.

Michal mi během telefonátu ještě sdělil, že rozhazuje sítě na další spolujezdce, tzn. že jsem jedním z mnoha. Nemůže za to havárie jeho stálého navigátora, ale jeho pracovní povinnosti. Už jsem celkem v klidu, vždyť při mém štěstí - i kdybych moc chtěl - by to stejně nevyšlo. V noci ale moc nespím, probírám to v hlavě.

Nepřečtu něco špatně? A co musím mít - helmu, kombinézu, pojištění - víc mne nenapadá. Třeba to bude všechno, to by šlo, to nějak dám... A pak zas: Dál - nezkazím mu to? Sakriš, ten mě zabije...

Vybavuje se mi onboard Gigi Galliho, jak mlátí navigátora. Tak to musím trvat na zapnuté kameře nejen na RZ, ale i na přejezdech. Musím mít hmatatelný důkaz. A - jak se do toho auta s rámem vlastně leze? Jel jsem ve vyrámovaném autě jenom jednou, ale jak jsem se tam dostal, si nepamatuju. To je chyba, měl jsem si to zapamatovat. Ztrapním se... a tak to šlo do rána.

Po monologu s přítelkyní, která rally upřímně nenávidí, docházím k názoru, že do toho půjdu. O nic nejde, je na čase si to zkusit i z druhé strany. Měl bych si to ale posychrovat i u rodičů. No, dneska raději ne, řeknu jim to jindy... Čímž jsem připraven Krtkovi na čtení rozpisu kývnout. Tečka. Hehe... Volá Krtek. Zase se to ve mně trochu hnulo, a tak trošku doufám, že si domluvil někoho jiného. "Tak já Tě teda beru," a tímpádem šly do kopřiv poslední mé šance na soutěž klasicky trávenou hezky u tratě a klidné pozorování neklidných výkonů posádek.

To, co vše potřebuju na závody, jsem si myslel správně. Pojištění si mám vyřídit sám v Plzni na Assekuranz, helmu i prima montérky mi Krtek půjčí. Na oplátku mu montérky vyperu (asi to bude i třeba, ale nahlas do telefonu to neříkám). Je mi taky trapné, že se na soutěži neúčastním nijak finančně. A tak, když mluví pilot Trabantu o možném problému s autem na najíždění, vypadne ze mne, ať to neřeší - najíždět se bude mým vozem. Nakonec dostávám i úkol, za který jsem rád - catering. Snad nezklamu, Dáda alias David Svatoš nastavil laťku dost vysoko.

Hm, další smrt v rally... To nepřišlo v moc vhodnou chvíli. Ale kdy smrt přichází ve vhodnou chvíli? Nikdy. Přemýšlím o tom. Stát se to může i mně, toho jsem si vědom. Nechci nic přivolávat, ale nevyčítal bych to nikomu. Jdu do toho dobrovolně, chci to. Riziko havárie přeci znám... Nejsem si jistý, jestli budu stíhat všechno Krtkovi číst a ukazovat jako jeho stálý co-driver. Jo, a v pátek mne čeká povinné školení. Je to povídání od pořadatelů Rallye Cupu, co a jak dělat v případě nehody, jak se vyplňuje jízdní výkaz apod. Je to letošní novinka, chtěl jsem si to poslechnout už v Kralovicích, ale bylo tam hodně lidí, a tak jsem nechtěl překážet. Tohle je dobrá věc, myslím, že to pomůže všem, co mají o nějaký vývoj v rally zájem.

Máme venku mapy, časový harmonogram, divácká místa a vše ostatní připravené na moji premiéru. Řidič, na kterého budu v sobotu spoléhat, a který by měl spoléhat na mě, se bojí, aby to nebylo moc rychlé. Pojedeme skoro sériový motor, na víc nejsou peníze, na rovinkách proto asi budeme logicky ztrácet. Chci Michalovi nějak pomoci a navrhnout nějaké odlehčení vozu, ale dochází mi, že jediné možné radikální odlehčení by byla moje absence v autě....

Tým se pilně začíná připravovat na sobotní soutěž. I já už začal - nákupem sešitu, desek, propisek, nůžek, lepidla, pravítka a různých malůvek, abych si zvýraznil nebezpečné úseky v rozpisu. Nůžky jsou přirozeně na stříhání zatáček. Nehodlám Krtkovi rozpis nikterak přeorganizovávat, a tak se plně podřídím jeho diktování. Bude-li chtít diktovat "u koní brzdy, pravá sedm - utahuje jako bejk", tak mu to přečtu, ať se s tím vyrovná sám. Mám jenom dilema ohledně retardérů - mám na to vzít červenou nebo zelenou?

Na základně týmu se na přípravě Trabantu pilně maká. Šikovný mechanik Jiřík dělal na brzdách, prý to nějak nevyšlo, takže nám nezbývá než se držet hesla "Kdo brzdí, prohrává..." Michalovi jsem zdůraznil, že technicky jsem na úrovni batolete a jakékoliv náhlé opravy musí řešit sám. Kontruje atakem ohledně umývání oken - přijímám, ale - jen na mé straně. Správný jezdec jezdí přeci na rozpis, alespoň se uvidí, jak moc dobře si ho nadiktoval... Ohledně dofukování kol pumpičkou sázím na své kvalitní výmluvy.

Chybí nám gumy. Hech, už píšu "nám"... Krtek chtěl jet poprvé na závodních galuskách. To si troufá - prvně a se mnou... Nákup avizovaných Markgumů ale nevyšel, takže to bude klasika na sérii. Jo, lidi, kdyby se náhodou někomu v garáží válely zbytečně 4 kusy R13 165/55, dejte echo. Můj email je přístupný jakémukoliv spamu - maevad (utopenec) seznam.cz.

Rodičům jsem pořád nic neřekl. A mám takový pocit, že asi ani neřeknu...

úterý 9. června 2009

Se to nějak blíží... Dopoledne jsem navštívil Plzeň, přesněji pojištovnu, která se specializuje na pojištění motoristických závodů. Dobrou půl hodinku jsem ji hledal, protože není Lipová ulice jako Lipová ulice. Kdo by čekal, že ulice může být přerušena dvousetmetrovou stezkou a parkovištěm?

Když jsem zdárně sídlo pojištovny našel, otevřela starší baba a na můj dotaz ohledně hledané pojištovny, odvětila: "Neznam." Sice s otevřenou hubou, ale za to rychle, jsem zareagoval ukázáním popisky u zvonku a napotřetí pochopila, dovedla mě do kanceláře pojištovny a vypařila se jako Jackie Chan v americkém filmu.

Byť byla pak slečna pojistitelka drobně nervózní (asi tam už dlouho nebyl pořádný štramák), vše mi vysvětlila a žádná má otázka nezůstala bez odpovědi. Mé pojištění trvá do konce roku a stálo 540 Kč. A funguje dobře, protože jsem se podpisem na smlouvu zase o trošku uklidnil.

Trénovat jsme jeli s Krtkem už ve čtvrtek. Máme to oba slabou hodinku cesty (každý z jiného směru), takže se tam "sčuchneme", vyzvedneme itík a šup na to. Jsem zvědavý, jak pilota překvapím - jestli pozitivně nebo negativně. Pochopím itinerář? Vyznám se ve výkazu? Zastaví mi, když se mi bude chtít čůrat? Koukal jsem taky na divácká místa. Jsou dvě a u obou jsou použity retardéry. Mezi nimi se Trabanti vždycky tak rychle proženou, skoro bez ubrání plynu. A většinou po třech (kolech)! Budu to Michalovi muset přečíst s drobet vyššími stupni zatáček, abych se stihl podívat i po holkách. Vážení fanoušci, pusťte, prosím, dámy do první řady - stačí jenom ty povedený.

Rodiče - zase jsem jim nic neřekl a jsem definitivně přesvědčený, že ani neřeknu.

středa 10. června 2009

Tak jsem to našim přece jen řekl ... Táta v klidu, sám v mládí jezdíval, a to i jako spolujezdec. Jenom jsem mu o Krtkovi moc neřekl, takže jsem dvakrát slyšel: "Snad si nesedneš k nějakýmu debilovi, co na silný auto nemá ruce?"

K tomu se váže věc druhá. Všude říkám, že pojedu v Subaru. No - a lžu snad? Musím uznat, že ani na mé matce to, krom vytřeštěných očí, nezanechalo žádné následky. Překvapivé, ale asi už mě chápe.

Šéf týmu, pilot a srandista v jedné osobě, vyrobil na Erzetku dokonce podpisové karty a plakáty. Podpisovky mají jednu vadu - a to tu, že se vám na ni nemůže podepsat ten správný navigátor, který ke Krtkovi patří jako kalhotky ke... ...Krtečkovi. To se však dá dohnat hned na další soutěži Rallye Cupu - M.V. Matrix Kostelec nad Orlicí 2009.

Máte-li o tyto reklamní předměty zájem, stavte se v servisní zóně. Zázemí KRT - Krtek Racing teamu poznáte jednoduše - po čuchu. Budeme mít totiž společný servis s ostatními trabíky. Jo, vykoupil jsem staňkovskou masnu. Zítra jdu pro sichr ještě vykoupit tu horšovskotýnskou. Vítáni u grilu budou všichni ...

Zítra konečně najíždíme. Těším se. Všichni mě straší a já se těším čím dál víc. Logiku už v tom nehledám. Myslím, že teď to teprve začne být zajímavé. Mám na najíždění vše nachystané - tužku, papír, náhradní tužku, náhradní papír, náhradní tužku náhradní tužky a přirozeně náhradní papír náhradního papíru. Cílem je dovést auto a sebe celé. Výsledek může jedině potěšit...

Tak, už jen menší osmihodinový skok do práce, a pak už jsem jenom Tvůj, milá rally, jenom Tvůj!

čtvrtek 11. června 2009

Trénink. Máme ho za sebou. Trošku mi trvalo zorientovat se v itineráři, ale po dvou špatných odbočeních a ze strachu z agresivního řidiče jsem se naučil něm orientovat. Musím říct, že už samotné najíždění rychlostních zkoušek mne chytlo a bavilo. Začal jsem do toho Krtkovi dokonce i trošku kecat a párkrát jsem ho na moji volbu stupně zatáčky i přemluvil. Zaujal mne celkem hustý provoz. Zítra to bude ještě o dost horší, takže jsem rád, že jsme začali s trénováním již dnes. Samotný test Raková je v obou směrech na několika místech hodně zrádný. Třeba úzký rychlý úsek uprostřed RZty je moc těžký, především ohledně otázky - brzdit / nebrzdit. Solidní kalup je i před diváckým místem č. 1 v odpolední verzi tratě. Přiliš ho nezjednodušily ani dva umělé retardéry. A je tam i štěrk...

Auu - zase po třech? Ajajajaj... To mi neřekli!

neděle, 14. června 2009

A je to. Máme to za sebou a užil jsem si to. Skvělí byli také fanoušci kolem trati, kterých se podél devítikilometrové rychlostní vložky tísnilo opravdu velké množství. Nebo mi to alespoň z toho malého vozu tak přišlo... Pro moji osobu začal sobotní soutěžní den již v 5 hodin ráno. Tréma a nervozita se sice projevovat nezačala, ale nespavost se o své slovo ráda přihlásila. Brouzdal jsem nezvykle tichou servisní zónou a čekal, až se začnou budit první nedočkavci. Před startem do rychlostní zkoušky 1 kluci připravili správný setup vozu (dolití benzínu s olejem, kontrola tlaku v pneu, vysušení vozu od ranní rosy). Vyrazili jsme a před startem jsme zjistili zastavení RZ. Nezbývalo než čekat. A - po půlhodinovém čekání bylo jasné, že mé první kilometry na uzavřené trati budou bez helem. Havárie posádek Brázda - Brázda a Suda - Pech byly velmi ošklivé, nutno ale zdůraznit, že závodníci z aut vylezli bez zranění. Třetí rychlostní zkouška byla z důvodu časového presu zrušena, a tak dopoledne nás čekal jediný měřený úsek.

15-5-4-3-2-1-start! Nervozita se nestihla dostavit, a pak už prostor pro ni nebyl. Občas zjišťuji, že jsem v několika zatáčkách se čtením spíše pozadu, tak rychle se soustředit ... jo, a diváky vnímám minimálně. V cíli Krtek není moc spokojený se svým výkonem, já jsem ale já byl nadšený. Po zjištění, že jsme na 4. místě v H1 s šestivteřinovou ztrátou na třetího, ohlašuji Krtkovi útok na bednu. Pousmál se a nechal mě snít.

Odpolední směr je více do kopce a tam jsme se sériovým motorem ztráceli šíleně moc vteřin. Naše nasazení na motory konkurence nestačí a ve třídě se propadáme za červený vůz stejného výrobce jako máme my. V páté rychlostní zkoušce, která je naše nejpovedenější RZ ze soutěže, si dovolím směrem ke Krtkovi luxus v podobě nahlášení "levá sedm", přičemž má být "levá dva". Na tuhle moji chybku je Michal už zvyklý z tréninku, kdy jsem provedl podobnou kulišárnu, a tak jí nevěnuje větší pozornost. :-) V posledním průjezdu měřeným úsekem soutěže dělám ještě dvě drobné chybky, které ale stejně na stavu pořadí "há jedniček" nic nemění.

Pochválit rozhodně musím diváky. V diváckých místech byla jejich podpora až neskutečná! Ze sedadla navigátora jsem měl největší potíže s časovými kontrolami a se svými stopkami. Ty jsem například zapomněl zmáčknout jak při RZ2, tak i při první zkoušce v opačném směru. V obou případech jsem to zjistil až v servisu. :-))) Na poslední dva testy jsem si udělal (díky radě spolujezdce od RFK) poznámku přímo do rozpisu, což mi zázračně pomohlo. (To je taková případná drobná rada pro kolegy - začínající spolujezdce.)

Musím poděkovat celému KRT - Krtek Racing Teamu za možnost posadit se do horkého sedadla spolujezdce, především za trpělivost s mojí panickou nezkušeností a za zkušenosti, které jsem během pátka a soboty získal. Vyzdvihnout bych chtěl Michala "Krtka", pilota vozu, šéfa týmu a kluka se stále dobrou náladou, pak také "mekánika" Jiříčka, Michalova bratra Tomáše a ostatně celou trabantí rodinu. Jmenovat nemusím, děkuju opravdu všem lidem z kategorie historických vozů do 750 ccm.

"Ahoj a třeba zase někdy!"

Přemek "maevad"