Tak jsem sedím nad domácím úkolem od Daniely na téma „Váš nejzajímavější, nejmilejší, případně nejvzácnější hrneček" a přemýšlím, o kterém z nich napsat. Je to těžké, já nejsem vyhraněná na jeden jediný a od doby, co mám svého medvídka, tak jsem hrníčky přímo zahrnována, kdykoli na nějakém ustrnu v obchodě pohledem delším než 2 nanosekundy.

Svoje hrníčky dělím do několika kategorií:

• První - klasika. Čtveraté červené hrníčky s nápisem Nescafe asi znáte všichni jako svoje boty. Takže tyto hrníčky používám na kafe s Helenou, kamarádkou. Je tak akorát velký, ani malý, ani velký. Občas si do nich leju meltu, která je dobrá na kojení. Z červeného hrníčku moc dobře chutná.

• Druhá - pořádný hrnek. První z této kategorie jsem koupila v nějakém tom vánočním balení kávy Tchibo, je to takový větší klasický rovný hrníček s velkým uchem. Tvar sloupózní, široký, mám jich pět; nejhezčí poloprůhledný tmavomodrý vzal za své, když nepřežil pád z naší o dvanáct cenťáků zvýšené kuchyňské linky. Budiž mu skládka lehká.

• Třetí - nepoužívané. Taky je určitě znáte. Koupila jsem si nádherně modré hrníčky s kopretinami. Motiv kopretin na nich byl ve třech různých provedeních, koupila jsem po dvou ode všech a nyní zbyly jen dva poslední. Svého času jsem je používala skoro pořád, na kafe, na kakao, s Helenou a dokonce i na čaj. Postupně jsem objevila jejich nevýhody. Byly docela malé, křehké, lehce se uťukly, až zůstaly dva poslední zdravé kusy - z nostalgie ve skříni -  a díky jejich nádherně chrpové barvě a kopretinám zůstanou se mnou navždy.

• Čtvrtá - darované. Díky mé kamarádce Heleně mám dva páry hrníčků, do kterých jí sem tam uvařím čaj nebo kafe, když zajde na kus řeči a červené hrníčky jsou v myčce. Jeden pár je modrý, dávali ho kdysi v Hypernově za nákupy nad nějakou tu cifru, druhý pár je bílý, dávali ho taméž za nákupy jakési té kávy. Musím se jít podívat, co to bylo za kafe. Aha, Douwe Egberts. Protože jsou o kapánek větší, vařím do nich povětšinou čaj.

• No a zbyla nám poslední, pátá kategorie, a té bych věnovala svou největší pozornost, protože je to kategorie co do počtu kusů početnější než jen párová, a je to ta „dívala ses na ně tak, že jsem ti je musel koupit". Tahle kategorie má několik poddruhů, a to na základě rozdělení podle velikosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• Poddruh pidihrníčky zahrnuje mé malé, ale ne nejmenší diblíčky na presso, s podšálkem a porcelánovou lžičenkou, která je děsně roztomilá a úchvatná. Ty miluju, a v nich pořádné presíčko s kondenzovaným mlékem.

 

• Poddruh ranní kafáč zase představují šílené zelené hrníčky se zvířátky; ty obrázky byly tak uhozené a naprosto nelogické - žirafa, kuře, něco jako pštrosí kuře, modrofialová maximoucha, vyjukaný králík, brontosaurus a jakýsi podivný žlutooranžový pták na větvi - že jsem se na ně nejdřív nemohla ani podívat, a když je Tom nandal do vozíku po čtyřech kusech, tak jsem mu málem vynadala a doufala, že je někde udáme někomu k svátku. Ale pak jsem jeden vzala do ruky, uvařila si do něj ráno svou bílou kávu se spoustou mléka, a konečně si užila  pocit, že jsem opravdu pila a piju (dopíjím) kafe, a ne jako obvykle že jsem to kafe zase vypila a ani o tom nevím...

 

• A nakonec poddruh zvaný obrovskej skleněnej hrnek, co jsem z něho pila „čaj v té hospodě a nikde ho nemají". Omyl, už mají. Vivat Tesco, které sice na nákupy nemám zrovna v oblibě, leč bylo jako jediné schopné vyplivnout tyhle skvělé pucláčky. Dokonce ve dvojím provedení. Čiré a kouřové sklo. A z těch teda piju skoro všechno, používám je místo misek, dělám si do nich ovocné čaje, vždy po dvou sáčcích, leju do nich džus a ředím si ho vodou a nebo si někdy k snídani do těch nádherných kakáčů dopřeju hrst piškotků s jogurtem. Ovšem ten jogurt musí být jen olmácká stráčitela, jinak to není ono. A někdy si z nich dám i polévku.

      Takže - tyhle hrníčky miluji ze všeho nejvíc. A taky je nejčastěji používám.

     No vida, a pak že nemám svůj nejoblíbenější hrnek. Mám. Ale došlo mi to až teď, při tom kudlančím domácím úkolu. Možná je to proto, že tyhle jsou kupované z lásky a při koupi jsem se na ně nedívala víc jak ty zmíněné dvě nanosekundy, leč jsem o nich od toho hospodského čaje neustále básnila. A proto mi je dovezl medvídek až z Brna. I když u nás v Olomouci je měli nakonec taky... Ale - Brno je holt Brno. To potěší, no ne?

Pavla, Vodoměrka

to ¨je krásný, : dina

doma je musím taky probrat a pokusím se i vyfotit.
Jestli se mi to půovede, přidám se

duben 14, 2009 09:57

Báro, : Vodoměrka

chudák sestra... já si jednou o zuby taky brnkla, ale naštěstí mnohem méně a jsou stále tam, kde mají... takový velký hrneček jsem měla taky, a v něm v kuchyni pažitku... dokud jsem ho nedala na parapet a jednou otevřela okno a pažitka letěla na druhé straně dolů... a bylo po hrníčku...

duben 14, 2009 20:59

jo pažitku nebo petržel na to jsou petrželáky, : Inka

to jsou takový ty keramický bucláky s dírkama, jsou moc hezký. Také mám asi dva nebo 3

duben 15, 2009 06:11

Pavlí, ten poddruh zvaný opbrovský skleněný hrnek vypadá úžasně : Eva

a i funkčně, jako miska. Do Teska také moc nechodím, ale to budu muset nějak vyhledat, tyhle 2 by se mi "moc hodily" Díky za tip a milé povídání

duben 15, 2009 09:22

A je to ten nejlepší poddruh, : Vodoměrka

co jsem zatím vyzkoušela... nemá chybu... jinak je to značka Luminarc...

duben 15, 2009 16:06

Ty na to jdeš přímo systémově vědecky ! : wendy

Není nad to, udělat si v hrncích pořádek

duben 16, 2009 13:03

Jo, Wendy, já jsem děsnej : Vodoměrka

zmatkář a chaosář, takže ten systematický přístup opisuju od Tomáše a nutno podotknout, že to má něco do sebe... takže jsem důkazem toho, že ve vztahu se partneři můžou vzájemně ovlivňovat a vyprovokovat k vyšším cílům a ideálům a tím si vzájemně velmi prospět (konečně jsem si seřadila všechny papíry, smlouvy, doklady a podobné harampádí a založila do šanonů).
Ale děsně mi vadí, když mi někdo ty mé hrníčky v polici přeskládá jinak, než mám zasedací pořádek... hahaha...

duben 16, 2009 14:35

Jo a Wendy, : Vodoměrka

asi bych měla ještě dodat, že zatímco moje hromádka je již založená, tak ta Tomášova na stole neutěšeně narůstá a narůstá... že by opisoval ode mne????

duben 16, 2009 14:37