Daleko za oceánem jsem měla hodně času přemýšlet o svém vztahu s Danem a čím dál tím víc mi docházelo, že se k sobě nehodíme. Dokonce jsem mu své obavy ohledně našich rozdílných představ o bydlení jednou vylíčila v dopise. Nevím, co jsem si od toho slibovala. Možná jsem jen chtěla, aby se nad tím taky zamyslel a až se vrátím, abychom společně hledali nějaké řešení.
Stále jsem se totiž zuby nehty držela toho, že se po roce vrátím domů k Danovi.
V USA jsem si našla dvě kamarádky ze Slovenska a staly jsme se nerozlučnou trojící. Byly jsme spolu skoro každý večer, nebo jsme si alespoň zavolaly. V pátek a pokud jsme nehlídaly děti, tak i v sobotu, večer jsme chodívaly do irské hospůdky. Ani už nevím, jak jsme ji objevily, ale od té doby jsme chodily jen tam, hlavně z toho důvodu, že jsme jiné místo neznaly.
No a tak tam hrajeme ve třech grácíích šipky, když v tom se nás jeden místní zeptá, jestli jsme ze Slovenska. Slovo dalo slovo a z mladíka vylezlo, že strávil rok v Bratislavě, pracoval tam v nějaké účetní firmě. My jsme mu zase vyzradili, že jiný podnik, než tuhle hospůdku, zatím neznáme. Mladíkovi budeme říkat třeba Jack. Jack mi dal tehdy svoje telefonní číslo s tím, že až budeme chtít zavítat někam jinam, on nás rád vezme. Uteklo pár měsíců, pořád jsme měly co dělat a kam chodit - takže, když jsem konečně zavolala Jackovi, docela se divil, že jsem se ozvala. Myslel si, že jsem jeho číslo už dávno spláchla.
Jack byl “bad boy” typ. Pro ty, co neumí anglicky byl to takový ten "špatňák". Ne, že by byl násilník, ale rád si přihnul, dobře se bavil a moc se mu líbily ženy. Takový, co by od něho vdavek chtivé měly běžet úprkem. Místo toho jich však valnou většinu takový chlap přitahuje jako magnet. Čím to je, že chceme spolehlivého hodného muže, ale často nás přitahuje takovýhle týpek? Asi je to jakýsi dobrodružný duch v nás, který nám radí žít nebezpečně, je to tak svádivé... Trávily jsme s Jackem a jeho kamarády hodně času, vídali jsme se každý víkend. Jack mě nikdy nepozval na schůzku, tak jsem to brala jako kamarádství a předpokládala jsem, že nic víc ode mě nečeká. To mi vyhovovalo, protože jsem přece měla doma přítele.
Jen jednou mě Jack docela překvapil. Když jsme po návratu z volejbalu vystoupili z auta, chytil mě za ruku. No, ale po chvíli mě stejně musel pustit. Připadala jsem si jako puberťačka a nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Pak se jeden krásný den stalo, že jsme měli všichni trošku špičku a Jack mě jen tak klidně vyzval, abych ho políbila (před ostatními). Když jsem se k ničemu neměla, tak začal vyzývat k tomu stejnému moji kamarádku. Aniž bych to tušila, té se Jack už dlouho líbil, takže místo, aby mě podpořila, tak mě začala štengrovat, že když já, tak pak i ona. A protože hormony smíchané s patřičnou dávkou alkoholu jsou děsná potvora, tak se tak i stalo...
Od té doby nás měl obě "bad boy Jack" omotané kolem prstu. Nejsem zrovna pyšná, že jsem sebou takhle nechala cvičit, ale jedno jsem si uhlídala a Jackovi jsem nikdy úplně nepodlehla. Ale protože ani já, ani má kamarádka neholdujeme polygamii, tak nás ta situace obě docela mučila. Nakonec to vyřešila ta třetí, která společně s Jackovým kamarádem tomuto pořádně promluvila do svědomí a vyčistila žaludek. Jack to uznal, neměl prý ani ponětí, že nás to trápí. Ach ti muži, opravdu nás vůbec neznají! A vyřešil to po svém. S námi už byl zase jen kamarád a téměř okamžitě si našel třetí!
Jak už tomu příroda chtěla, nebylo mi souzeno tak lehce vyklouznout! Jackův kamarád se, asi ze zdravé (či nezdravé) soutěživosti, začal o mě hrozně zajímat. Nadále jsme chodili do společnosti jako velká skupina a žárlivost nezačala hlodat, ale hned přímo zaživa požírat! našeho drahého Jacka. Došlo to tak daleko, že mě pak prosil, abych byla jen jeho a byl ochoten se okamžitě rozejít s tou novou. Já jsem velice svéhlavá, a tak jsem proti zdravému rozumu začala chodit s Jackem a docela nešťastně, po telefonu, jsem se rozešla s Danem. Samozřejmě jsem mu neřekla, že mám jiného, ale podle pravdy jsem mu vylíčila moje obavy a proč si myslím, že by nám to nevyšlo. Říkala jsem si, že bych informací o novém vztahu Danovi pouze dále ublížila a tak jsem to vynechala.
Vyřídila jsem si pobyt na další rok, našla si jinou rodinu, jiný druh víz a těšila se z vášnívého vztahu. V koutku duše se mi ale schovávala karmická myšlenka “tohle se ti, holka, jednou vrátí i s úrokama”…
Giussi,
Washington, DC
flat / house chceme byt nebo dům
kids / no kids chceme děti nebo nechceme
pets / no pets chceme domácího mazlíčka nebo nechceme
Ale - pak by toho "konečně urvanýho kurevníčka" velice ráda na hodnýho účetního předělala. A problémy jsou tu... :-)))
Bad boy prostě bad boyem zůstane.
