Stalo se to -  co vám nyní popíšu -  v právě uplynulý pátek, první den adventních trhů v Brně. Obrovské vyhlídkové kolo na Moravském náměstí se totiž sice podle plánů těsně před desátou večerní zastavilo, ale jeho obsluha zapomněla, že má nahoře ještě některé pasažéry; kteří nemohli, jako ti spodní, vystoupit. A bylo… 

Chudáci, kteří měli sice postaráno o nyní už bezplatný dlouhodobý výhled, museli nakonec na pomoc zavolat policii.

Policisté na místo vyslali hlídku, která skutečně  zjistila, že dole už není nikdo, kdo by kolo ovládal. A tak provozovateli zavolali, aby se ihned vrátil na místo. „Cestující“ se tak o něco později skutečně dostali na pevnou zem.. Na místo nemuseli ani vyrážet hasiči a někoho sundávat. Obsluhu policisté poté poučili, aby si příště nejdříve pečlivě zkontrolovala, že všichni vystoupili. Postih provozovateli vyhlídkového kola v tomto případě prý nehrozí.

Podle všeho to nebyl zas tak ojedinělý případ -  v Nýdku, v době slavnosti zvané Krmáš, skupina štamgastů místní hospody přemluvila v deset hodin večer po opuštění lokálu obsluhu kolotoče, aby jim spustil řetízkový kolotoč. Tak se také stalo, ale dotyčný kolotočář mezitím dole tvrdě usnul a zmíněná parta prý nedobrovolně strávila plných šest hodin v poloze létajících bytostí.

Brzy poté se zde objevila maketa kosmické rakety a byl založen i klub kosmonautů vlastnících dokonce své průkazy.

Tato událost se nesmazatelně zapsala do dějin obce a je o ní zmínka v obecní kronice.

O události  dokonce zpíval Ivo Jahelka v písni Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení ve Lhotě

Docela by mě zajímalo, jak vypadali. 

No, moc dobře asi ne. To co jde horem, máte šanci při správném využití odstředivých sil poslat někam bokem, ale to co odejde spodem, tak v tom si bohužel posedíte. A nemusí toho být zrovna málo.

Kamarádka je lékařka, a když se jednou na tohle téma nějak zabrousilo, tak k tomu poznamenala, že dlouhodobá rotace na kolotoči dovede někdy organismus vyprázdnit jak projímadlo. A navíc, pokud skončíte jen zaneřáděný jak mimino, tak to pořád ještě dopadlo dobře. Je to sice potupné, ale vyřešíte to pobytem ve vaně a případně nějakou mastí, pokud se oprudíte. Pro někoho to může mít ale opravdu nepříjemné zdravotní následky…

Pro legraci vám zde přetisknu slova té smutné písně...

1. Ve Lhotě poslední srpnovou neděli
účastni byli jsme pouťový merendy,
s klukama světskejma svorně jsme seděli,
vzájemně zvali se do baru na brandy,
k půlnoci Eman, co kolotoč točil,
zatvářil se jako nějakej Rotschild,
pozvedl sklenku a po přípitku
vodtáhl nás k sobě do příbytku.

Sešli jsme se v maringotce, kamarádi z mokrý čtvrti,
a značně jsme překročili konzumaci běžnou,
pohoršovali jsme chodce a že nejsme žádní škrti,
všichni jsme se hrozně zpili prostějovskou režnou.

R: Lalija, fiala, keď sa režná píjala,
fiala, lalija, zraky už se kalíja.

2. Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.

Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.

R: Lalija, fiala, keď sa režná píjala,
fiala, lalija, zraky už se kalíja.

3. Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.

zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!

R: Lalija, fiala, keď sa režná píjala,
fiala, lalija, zraky už se kalíja.

Kdy vy jste byli naposledy na nějaké té atrakci?

A váš zážitek?

Napište, ať trochu zasmějeme…

d@niela