KAM SMÍ VAŠI PSI? - Teď tedy není moje úvaha o tom, zda smí do bytu, na gauč či do postele, jen mne při dnešní ranní procházce napadlo, že není úplně samozřejmé brát s sebou „na nehty“ také pejska. Ona mě ta moje čuba čubovatá tedy tam jen doprovází, drápky jí negelujeme. Já chodím pravidelně, protože moje nehty bez tohoto vyztužení jsou jinak olámané až do živého, takže už jsme s nehtařkou dobré známé. Chodím už na sedmou ráno a pěšky je to 35-40 minut. Kdybych nejdřív vyvenčila Lunu kolem domu a pak sjela do města autobusem, vyjde to časově skoro stejně.
Projít se do města se psem je pro moji kondici a psí pořádné vyvenčení lepší varianta a nehtařka, protože má sama doma dva pejsky, neprotestuje, naopak.
Další zvláštní místo je banka.
Mám účet u Monety, která inzeruje své služby pomocí krásného kocoura.
Jsou prostě ke zvířatům vstřícní.
Nevím jak jinde, ale v naší šumperské pobočce platí, že nemusím nechávat Lunu před dveřmi, ale zúčastňuje se „obchodního jednání“ uvnitř.
Psi mohou do mnoha (ale bohužel ne do všech) restaurací, kaváren, hotelů, psi mohou do obchodu pro zvířata a dokonce tam mohou ochutnávat produkty, psi mohou do vlaku – ale pozor, nemohou do dětských kupé a do jídelního vozu.
Což znamená, že jsem se psem nemohla řešit narvaný vlak nástupem rovnou do jídelňáku – bez něj, než jsem si objednala, objednané donesli a než jsem to spořádala nebo vypila, byli jsme před Prahou… a tak si nyní pořizuji přes aplikaci místenku.
Psi nesmí na Bolt Tower, což je vyhlídková kavárna a rozhledna na nástavbě bývalé pece č. 1 v Dolní oblasti Vítkovic.
No, nemohla jsem přeci Lunu nechat uvázanou dole u zábradlí – a tak jsem ji tam se souhlasem obsluhy „propašovala“.
Na Stezku v oblacích v Dolní Moravě také psi nesmějí, ale mají tam pro jejich odložení připraveno několik kotců.
A protože zde je mnoho milovníků psů, ptám se:
kam smí vaši psi,
kde byste to třeba nečekali?
MILENA
Mám labradora, tedy docela velké plemeno. Měla jsem trochu obavu, zda může na lanovku, takovou tu kabinkovou, co jezdí na Černou horu. Paní pokladní mi vesele odpověděla, že pejsků jezdí lanovkou pomalu víc než lidí, takže ano. Trošku jsem si dělala starosti, jak můj miláček nastoupí do lanovky, když se bojí i malé mezery, která bývá před výtahy v paneláku. No, nakonec to vyřešila půlka rohlíku, kterou jsem mu mávala před nosem a pes nastoupil do lanovky jako nic. Co mne tady v Krkonoších mile překvapuje je u každé restaurace nebo horské chaty miska s vodou pro psy, kterou obsluha ochotně vyměňuje. A pejskové mohou pochopitelně i dovnitř.
Do obchodu psa neberu, je vždy uvázaný před obchodem. Vzorně tam leží a čeká.
A k té Stezce v korunách stromů, i v Krkonoších mají pod ní kotce, ale to se mi nelíbí, nenechala bych to tam, to si radši tu Stezku odpustím.
Vlakem jsem s ním jela párkrát, autobusem taky, musel mít košík.
Jinak jezdíme hlavně autem, má na zadním sedadle ochrannou deku a je tam spokojený. Cestuje rád.
Ale má ho moje starší sestra a ta fakt tu svou čubinku bere s sebou všude. Dokonce nosí takovou látkovou tašku přes rameno, kam si jí strčí, když jde do nějakého obchodu.
Mj. má "něco" kříženého od krysaříka.
Nevyhodou naopak je, ze zde psi prakticky nemohou do restauraci, baru a vetsiny verejnych budov. Jiste, je to vetsinou na majiteli, ale je to tak zvykem.
Jedna z vyjimek potvrzujici pravidlo je bar v Eagle Plains, tesne pred polarnim kruhem. Majitel celeho hotelu proti psum nic nema a tak jsme se tam predevcirem stavili na pivo a vzali sebou nasi obrovskou fenku leonbergera. Winnie byla nadsena nad novym prostredim a tak s cumakem u zeme prozkoumala celou velkou mistnost, az se zarazila nohou jakehosi zvirete. Pozorne je ocichala, teprve pak zvedla hlavu a videla nad sebou stat vycpaneho cariboo. Ja se v zivote nevidel psa vic leknout! Winnie si lehla na bricho a pomalu se z dosahu toho strasneho tvora odplazila...
Mikin
Jel jsem v roce 2004 na kánoích Yukon river se čtyřmi čechy. Pět dní na nás v Dawsonu čekala ženuška ve velkém pojízdném baráku.
Vyprávěla o krásných pěti dnech, i jak se seznámila s Mikinem. V průběhu seznamovámí náš nevykastrovaný kníčač Jessi obskočil Miminovu fenku bíglici. . Pér let po té občas čtu vyprávění o Lubošovi, až jej někde v bláznové zemi přejelo auto.
1) Pes nesmí do domu!
2) Dobře, pes smí do domu, ale jen do některých místností.
3) Pes smí do všech místností, ale nesmí se dotýkat nábytku.
4) Pes se může dotýkat jen starého nábytku.
5) Dobře, pes smí skákat po jakémkoli nábytku, ale do postele nesmí.
6) V pořádku, pes smí do postele, ale jen když je pozván.
7) Pes si může vlézt do postele, kdy se mu zachce, ale nesmí pod peřinu.
Pes si může vlézt pod peřinu, ale jen když mu to dovolíme. 9) Pes může spát pod peřinou každou noc.
10) Lidé musí poprosit, jestli by se taky nemohli trochu přikrýt.
11) V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
12) Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
13) No...
Zatím to jde, jsem u osmičky.
Jack blahé paměti spal v pelechu dobrovolně, u toho suchýho zipu, kterej jsem si pořídila, asi šanci na jiný uspořádání, než že ho s sebou budu brát všude, kde to jde, nemám. Připomíná mi moje děti drahé. Akorát že on za těma záchodovejma dveřma nemluví, ale mručí, bručí a jako poslední level nasazuje kňourání.
