Dneska vám povím pohádku. Tedy, onto vlastně není pohádka, je to skutečnost, kdy se jednomu kanadskému klukovi podařilo si splnit super sen. Jak? Prostě jen měnil a měnil ... Je to už docela dost starý, ale i dnes poučný a zajímavý příběh: Kanaďan Kyle MacDonald, který zrovna přišel o místo ve firmě, téměř stejně se jmenující jako on, přemýšlel, co teď, co dál? Různých brigád už měl za sebou víc než dost...
Jeho životní sen přitom nebyl až tak extrémní, chtěl si jen vydělat na vlastní dům, žít trochu nezávisle a po svém, cestovat, zažít nějaké to dobrodružství. Trochu se bavit a trochu si hrát.
Když tak seděl u počítače, v pronajatém a skromně zařízeném bytě – mimochodem už neměl na zaplacení příštího nájmu, přemýšlel, co dál. Odpovídal na nejrůznější pracovní inzeráty…
Někdy před půlnocí pak vypustil do světa nevšední inzerát. Jeho ústředním prvkem byla fotografie obyčejné kancelářské sponky doplněná o text:
„Tato červená sponka právě leží na mém stole.
A rád bych ji vyměnil za něco většího nebo lepšího. Možná za pero, lžičku nebo třeba botu.“
MacDonald ještě zmínil, že při smluveném obchodu je schopen dorazit za protistranou směny kamkoliv osobně. A v postskriptu doplnil, že hodlá v řetězci směn pokračovat tak dlouho, dokud nezíská dům. „Nebo ostrov. Nebo dům na ostrově. Asi chápete, kam tím mířím.“
Pravidla dětské hry „měnil-až-vyměnil“ v Kanadě evidentně znají. A tak ještě dříve, než mladému muži přišla odpověď na pracovní inzeráty, se mu ozvaly dvě děvčata z Vancouveru, které mu nabízely luxusní propisku, která designem připomínala malou rybičku. MacDonald nezaváhal a 14. července roku 2005 úspěšně realizoval svou první směnu. A než se nadál, i na ni už měl „kupce“.
Ostatně - jak to pokračovalo, se můžete podívat ve videu:
A tak cestoval, stopoval a hlavně měnil a měnil. Zažíval při tom ty nejkurióznější zážitky…
Na jídlo si celkem slušně vydělával svými články – jeho blog byl v té době už víc než známý. Takže byl pozván i do rozhlasového studia v Queebecku, a bylo to zábavné povídání. Hosta, který cestuje po celém kontinentu, aby měnil věci za větší nebo lepší, tu ještě neměli. Rozhovor skončil, jak jinak, než výměnou…
Tentokrát za "jetý“ sněžný skútr.
Byl to prý nejhorší sněžný skútr. „Já nikdy nepřemýšlel nad tím, že jich někdo může mít i víc a lepší. Na druhou stranu, za půl roku na cestách jsem získal za jednu červenou kancelářskou sponku sněžný skútr. Říkal jsem si, že to není vůbec špatné. Jenže jsem chtěl ten dům,“ bilancoval.
Tou dobou byl už velmi známý, takže se mu různé nabídky docela hrnuly. (mj. jsem přesvědčená, že Kyle by zvládl vyměnit i mrtvou prababičku...)
V dalším rozhovoru s moderátorem stanice CBC News padla otázka, jestli je ochoten za směnou opravu kamkoliv, a on prohlásil, že „klidně kamkoli, kromě Yahku.“
Proč? V seznamu nabídek zboží ke
směně se totiž následně objevila velmi lákavá nabídka od turistického magazínu,
a to poukaz na dvoutýdenní pobyt pro dvě osoby.
Ano, v Yahku. MacDonald výzvu přijal, ale jen proto, aby své místo pohotově vyměnil za ojetou dodávku. Kterou za pár dnů směnil za volnou smlouvu s ontarijským nahrávacím studiem Metalworks.
Co obnášela? Když chcete vydat vlastní album, tady se o všechno
postarají. Od nahrávky přes zpracování až po potisk a distribuci CD. To zase
vyhandloval s nadějnou klavíristkou...
Nahrávací smlouvu s ním ochotně vyměnila za roční nájem půlky svého bytu ve Phoenixu.
To už byla vyšší liga, uznejme.
Jenže v Arizoně je poněkud horko, a tak se ona výhodná pobídka dočkala další směny: 365 dní uhrazeného nájmu v bytě vyměnil MacDonald za poukaz na jedno jediné odpoledne – strávené se zpěvákem Alice Cooperem.
Ten se letmého setkání s věci měnícím podivínem sice dočkal,
ale přislíbené odpolední rande už MacDonald mezitím směnil za dekorativní
sněhovou kouli.
Ano, takové to ozdobné těžítko, se kterým můžete zatřepat.
Tohle navíc mělo kolečka a jezdilo na dálkové ovládání. Nezní to jako dobrý
kauf, ale byl tu jistý dost konkrétní plán. Jednalo se totiž o sběratelskou
kuriozitu – a to velice drahou.
Ono těžítko totiž patřilo k velmi omezené edici reklamních předmětů kapely Kiss. A v Americe žil jistý Corbin D. Bensen, který byl vášnivým sběratelem sněhových koulí i fandou zmíněné kapely. „Je to asi jeden z největších sběratelů sněhových koulí na této planetě,“ napsal na vysvětlenou MacDonald na blogu.
A co hollywoodský herec a režisér Bensen za vzácné těžítko nabídl?
Roli ve filmu Donna on Demand. Tato černá komedie opravdu spatřila světlo světa v roce 2009, ale kanadského hrdinu více či méně výhodných směn v ní neuvidíme.
Dne 5. července roku 2006 totiž tuto roli směnil za dvoupodlažní domek v městečku Kipling v kanadském Saskatchewanu.
Byl prostě čas usadit se.
Takže - jak dlouho v Kanadě trvá získat bez peněz dům v malebném venkovském městečku, který má tři ložnice, dvě koupelny, dřevěné podlahy a kompletní vybavení spotřebiči?
Dnes už můžeme říct, že se dá pořídit za necelý rok práce, respektive řetěz čtrnácti směn, počínající jednou kancelářskou sponkou. Červenou. Ostatně, zrovna taková červená sponka v „nadživotní“ velikosti teď stojí před MacDonaldovým domem na trávníku.
Je to v současnosti největší kancelářská sponka na světě, dokonce je zapsaná do Guinessovy knihy rekordů a kuriozit.
Hrdina celého příběhu je navíc autorem knihy, v níž své roční dobrodružství popisuje; zvou jej na besedy do univerzitních kampusů, lanaří jej marketingové firmy a reklamní společnosti.
Prostě – šikovnej kluk – frajer!
A asi by to nebyl on, kdyby spořádaně zůstal na jednom místě.
Před pár lety tedy nabídl dům v Kiplingu do dobrých rukou, výměnou za dobré auto s ne moc najetými kilometry, a vyrazil znovu do světa.
Nápadů co dělat, má prý pořád víc
než dost.
d@niela
