"Mohli bychom si pořídit nějakou domácí milenku," navrhnul Medvěd po obědě, když si prohlížel haldu špinavého nádobí. "Nejdřív by nám tady umyla to nádobí a pak by mi udělala radost," rozvíjel nadšeně svou představu. "No jo," říkám já, "to by bylo prima, jenže kde chceš takovou sehnat?
Na to by byly potřeba dvě naprosto rozdílné ženy - ta, co umývá nádobí bývá úplně jiný typ ženy, než ta, co by ti přišla udělat radost. A obě bychom museli draze zaplatit ... to vlastně jenom já to dělám všechno zadarmo... "
"Řekni, Medvěde, když jsi byl malý, musel jsi doma něco dělat, nebo za vás všechno dělala mamka?"
"To víš, že jsem musel pomáhat...."
"Jo? A co jsi dělal?"
"Vynášel jsem koše a čistil si zuby."
"Podívej se!" říkám Medvědovi, "všechny tyhlety ponožky jsou singl. Co s nimi budeme dělat?"
"Pošleme je do Afriky," říká Medvěd..." V Sierra Leone je prý spousta lidí, co mají jen jednu nohu."
Dnes vařil Medvěd a zeptal se:"Co bys, lásko, chtěla dneska k večeři?"
"No...ono toho v ledničce moc není..."
"Ale já se tě ptám, na co bys měla chuť!"
"No to záleží na tom, co je za možnosti, z čeho můžu vybírat..."
"Ptám se tě - na co máš chuť!"
"Na chlupatý knedlíky se zelím..."
"Ehem...tak víš co, já ti namažu mazanec se džemem, jo?"
Sandra
Kdyz se ho pak lidi ruzne ptali, proc proboha ta roura jde dolu misto nahoru, tak jim s vaznou tvari vysvetloval, ze ten kour prece musi mit nejdriv dost mista na rozjezd, aby ziskal tu spravnou rychlost a vylitl celou tu dalku az nahoru!
