Bylo léto, vedro, venku pralo slunce a táta měl pro někoho na zakázku ušít dva baloňáky. Jenže mu to nešlo, látka byla válečné umělé hedvábí a v šicím stroji mu klouzala, a trhala nitě. Když jsem se k němu vloudila, zrovna vztekle rval špatný šev a byl rád za vyrušení. A protože byl hračička, tak vymyslel, že si místo práce spolu zahrajeme na Vánoce.
Ze zahrady ve vnitrobloku přinesl velkou větev nějakého jehličnanu, zapíchl jí do stojanu na žehličku, nahoru jsme vystříhali papírového andělíčka a na větve navázali barevné odstřižky látek. Když jsme pak spolu začali vyřvávat “Narodil se Kristus ...“, vletěla tam máma, tátu seřvala, že nemá rozum a mne odvlekla do kuchyně, nejspíš škrábat brambory, nebo dělat nějakou jinou užitečnou činnost.
Táta pětiletku nedokončil, v Motorletu nastydl, dostal zánět ledvin a v 53. roce zemřel, bylo mu třiačtyřicet let.
Doma po něm zůstala mladá vdova, dvě malé holky, dva šicí stroje zn. Singer, vojenský kufr s hromadou střihů, skříň zaplněná štoky látek, veliký šuplík knoflíků, další plný nití, všechny možné přezky, krejčovské sádlo i plátno a metry podšívek.
V době, kdy se mně začala zapalovat lejtka a já honila parádu, tak se mně tohle všechno moc hodilo. Sice jsem chodila po všech možných brigádách, ale to stačilo jenom na to, co jsem si sama nedokázala vyrobit. V šedesátkách byla veliká móda originál italských šusťáků. Ty se daly koupit v Rakousku nebo Itálii, u nás jenom v Tuzexu. Já po takovém šusťáku toužila, jenže na nic takového jsem se nedokázala zmotat a tak jsem otevřela skříň po tátovi.
Malý rozdíl tu byl, ony ho měly pod kolena, nebo do půl lýtek, mému chybělo alespoň dvacet cenťáků délky ke kolenům.
x-x-x-x-x
V angličtině se tento baloňák a všechny ostatní jeho typu jmenují Trench Coat - trench = zákop, coat = kabát, tak získal i svůj počeštěný název trenčkot.
Tento nejslavnější baloňák se zrodil, když byl Thomas Burberry v roce 1914 požádán válečným úřadem, aby upravil kabát vojenských oficírů tak, aby se dal nosit ve všech ročních obdobích. Po skončení války si mnoho poručíků svůj kabát nechalo, a kabát se nakonec stal módním trendem.
Materiál gabardine, vytvořený z vlny chemicky upravené, aby byla nepromokavá a odolná vůči dešti, a přitom lehká a hřejivá, speciálně navrhl sám Thomas Burberry a materál i střih si nechal patentovat.
Za nestárnoucí kabát značky Burberry si i dnes sáhnete hodně hluboko do kapsy. Nosí ho muži i ženy po celém světě, a to jak ve své klasické podobě od úspěšné značky Burberry, tak i v levnějších variantách a napodobeninách. Za původní značkový béžový trenčkot můžete klidně utratit až 1.600 liber, v přepočtu asi tak 50 tisíc korun.
No, nekupte to!
DEERES
Podobnou Singrovku jako je na obrázku, mám na chatě. Když byli moji synkové malí, šila jsem na ní oteplovačky, bundy, a všechno, co odmítal prošít, tehdy moderní, elektrický stroj Veritas. Vždycky přes víkend jsem obšila celou rodinu.
Krejčovský stroj zn. Singer, jsem zdědila po manželově babičce, která měla obchod s galanterním a střižním zbožím, a když zrovna nebyl nikdo v krámě, šila košile, zástěry, apod. Pak ještě dokoupila několik starších šicích strojů, a chodila se k ní učit šít místní děvčata.
Po babičce taky zbyla plná půda skříněk a šuplíčků s okénky, plných knoflíků, jehel, nití a ostatního galanterního zboží. S těmi prastarými knoflíky jsem ještě nadělala spoustu parády.
Od dob, kdy se sem dostala levná vietnamská a čínská konfekce a naopak podražilo všechno, co je ke zhotovení doěvu potřeba, tak už nešiju. Ale byly doby, kdy jsem oblékala sebe, dceru i další lidi tím, co jsem vyrobila. Co nešlo ušít na elektrickém stroji, tak to zvládla ta stará šlapací Singrovka.
Víte, jak vznikla tradice zdobení vršku vánočního stromku andělíčkem? Prý takhle:
Santa Claus začínal mít pocit, že nic nestíhá. Většina jeho elfů byla nastydlá a ti co zůstali zdrávi, nestačili vyrábět hračky. Paní Santa Clausová oznámila, že přijede na návštěvu maminka. Další stres. Zašel se tedy podívat do stáje, co dělají sobi a zjistil, že Dasher, Dancer a Vixen, jsou březí a zrovna rodí. Comet, Cupid, Dunder, Blixem a Prancer u toho nechtěli být, tak přeskočili plot a jsou bůhví kde. Začal aspoň nakládat saně, jenže jedna ližina praskla , pytel hraček spadnul a hračky se vysypaly, rozbily a ty , co se nerozbily, tak byly od bláta.
Naštvaný Santa se vrátil domů, aby si nalil na uklidnění šálek cidru a do něho zazdil panáka rumu. Když ale otevřel cinkostn, zjistil, že některý z elfů vychlastal rum a flaška je prázdná. Jak byl naštvaný, upustil šálek a ten se rozprsknul po podlaze v kuchyni na tisíc kusů. Šel tedy pro smeták , jenže myši ožraly jeho chlupatou část a střepy nebylo čím uklidit.
Zrovna v tu chvíli u dveří zadrnčel zvonek a vzteklý Santa šel otevřít. Otevřel, a na prahu stál andělíček s velkým vánočním stromečkem a božským úsměvem.
Andělíček vesele zvolal: "Šťastné a veselé Vánoce! Mám pro tebe krásný stromeček. Kam chceš, abych ho postavil?"
A tak vznikla hezká tradice andělíčka napíchnutého na špičku vánočního stromečku.
My doma andělíčka, na špičce vánoční jedličky, svíčkami negrilujeme. Nám vršek zdobí malovaná špička z foukaného skla, nebo hvězda z foukaných perliček.
Maminka tomu říkala "navrch huj a vespod fuj". Sestra se ovšem i po vystudování několika škol technického směru, živila jako výtvarnice.
Já už jsem pak nešila rozevláté modely, ale obšívala rodinu veskrze praktickými oděvy pro všechny. Singrovka na chatě to jistila.
