Plzeň se mi nikdy moc nelíbila. Hodně doplatila na bombardování v 45. roce a nové stavby v prolukách se nedokázaly začlenit nenápadně do vzhledu starého města. Plzeň proto nepůsobí jako celistvý urbanistický celek, i když se tam pořád najde hodně skvělých historických staveb. Byla jsem tam o vánočních svátcích a teď znovu. Během prosince, o adventu a na svátky, měla Plzeň na náměstí Republiky pěknou výzdobu.
Jenomže už na Boží hod všechno likvidovali a v Plzni chcípl pes.
A jestli v Plzni chcípl pes, tak ve vedlejších Rokycanech ho už rovnou pohřbili.
Plzeň má v historickém středu města celou soustavu na sebe navazujících sadů, které se kolem středu vinou jako zelená stužka.
Smetanovy sady, Kopeckého, Šafaříkovy a Štruncovy, všechny jsou během sezóny nádherně rozkvetlé, se spoustou soch, mezi kterými nesmí chybět ani sousoší plzeňských rodáků Spejbla a Hurvínka.
podle návrhu výtvarníků Jaroslava Plejskala a Savasse Vojatzoglu bylo původně z epoxidové pryskyřice, a v roce 2002 ho odlil plzeňský sochař František Bálek.
Ještě téhož roku v září ale památník poničili vandalové.
Město jej pak na své náklady nechalo obnovit, tentokrát raději už rovnou z bronzu.
Uprostřed sadů u Muzea rodiny Škodů je nově opravená Mlýnská strouha. Tomuto romantickému zákoutí, za někdejším středověkým opevněním starého města se kdysi říkávalo plzeňské Benátky.
Teď v únoru nikde nic nekvetlo, a tak jsem se nejvíc zdržela v Kopeckého sadech před Besedou,
kde je umístěn secesní meteorologický sloupek.
Následující informace jsem si vygůglila:
Meteorologický sloup je součástí původního vybavení městských sadů a pochází z přelomu 19. a 20. století. Je dílem plzeňské firmy Michálek a Jaroš. Jedná se nemovitou kulturní památku, patřící k objektům městského sadového okruhu, zaevidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek.
V roce 1959 byl objekt včetně přístrojového vybavení zabaven jako konfiskát po plzeňské firmě optik Pavel a předán do správy Oblastní lidové hvězdárny v Plzni. Ta zprvu zajišťovala činnost meteorologických zařízení, později začala zveřejňovat i synoptické mapy připravené z údajů ČHMÚ v Komořanech a předpověď počasí. Tato činnost běžela až do doby, kdy bylo vysílání meteorologických dat nutných pro sestavení synoptické mapy a předpovědi počasí rozhlasem ukončeno.
Meteorologický sloup původně obsahoval několik přístrojů: barograf, teploměry, vlhkoměr a velký aneroid. Později byl instalován termohygrograf. V roce 1991 byla provedena provizorní oprava objektu, další a důkladnější pak v roce 1997. Během ní se uskutečnila oprava horní kovové části sloupu včetně dobového nátěru. Staré meteorologické přístroje byly vyměněny za nové, elektricky napájené a zároveň byly do západní části sloupu nainstalovány hodiny fungující na signál DCF 77.
Na východní stranu sloupu byla umístěna mapa Plzně a okolí. Současná oprava vyžadovala zcela sejmout kovovou část budky a zpevnit nejen žulový podstavec, ale i obkladové desky. Bylo také zapotřebí vnitřně zpevnit celý kovový skelet a zrestaurovat drobné zdobení. Meteorologické přístroje na severní straně nyní mají jiné rozmístění a spolu s DCF hodinami dostaly i jednotnou povrchovou úpravu.
Pozměněná je i východní strana s mapou Plzně a okolí. Aktualizovaná mapa je rozměrově větší a více čitelná. Sociologické nic neříkající údaje byly nahrazeny údaji zeměpisnými, vztahujícími se přímo k mapě. Původně prázdná jižní strana sloupu, která sloužila pouze pro umístění tiskovin H+P Plzeň se rovněž pozměnila. Nyní je v horní části umístěna podsvícená otáčivá mapa hvězdné oblohy, na které bude vždy nastavena aktuální večerní obloha pro Plzeň.
A protože jsem pátrala dál, přímo na Oblastní hvězdárně v Plzni, vylámala jsem tam z jednoho jejich pracovníků další informace:
Dnešní podoba sloupku je stále dána rekonstrukcí z roku 1997 (elektronika cca 2015). S tím, že na začátku roku 2019 byla provedena částečná oprava elektroniky, která i přesto je na konci své životnosti.
Jižní strana: otočná mapa hvězdné oblohy, která se jednou za 14 dní ručně pootočí, tak aby korespondovala s oblohou skutečnou, pod mapkou je leták na nejbližší přednášku, konanou na radnici.
Východní strana: poněkud ošuntělá mapa Plzně a okolí. Nedávno vandalem ještě více poničena při vykopnutí skla.
Severní strana: obsahuje tři přístroje (rafičkové), ukazující aktuální teplotu, vlhkost a atmosférický tlak
.
Západní strana: hodiny chlubící se nápisem "přesný čas" jsou sice řízeny systémem DCF, ale nemají sekundovou rafičku, takže přesnost na minuty... Jako jediná není tato strana podsvícena.
- Plánujeme další rekonstrukci na letošní, možná až příští rok, při které by se vyměnila elektronika, nově natřely ciferníky a jejich pouzdra. Vyměnily panely (které vlivem Slunce značně změnily barvu), zřejmě i znovu natřela kovová konstrukce a vyčistila horní část sloupku.
- Meteosloupek se těší zájmu turistů, především asijské provenience, kteří se s ním rádi fotí. Nejvíce zájmu ale vyvolává naše přítomnost u sloupku a jeho rozebírání a nahlížení do jeho vnitřností, to jsme hned středem zájmu téměř všech kolemjdoucích a často i městské policie.
- Potíže v současné době způsobuje napájení el. energií, která je řešena přes nedalekou fontánu, kterou na konci sezony, před zimou, odpojí a tím odpojí i nás, načež nám přestanou fungovat téměř všechny přístroje a to i po obnovení přívodu. Trvá pak chvíli vše dát zase dohromady.
- Letos nám elektriku stihli vypnout v době, kdy fontána ještě fungovala. Proč, to nevíme...
Já k tomu jenom dodávám,
že je smutné,
že se tyto informace nedají dohledat na stránkách hvězdárny.
A perlička nakonec:
účetní hodnota historické secesní meteostanice je 3.400,-Kč.
Pěknej a veselej den,
deeres
. Nevim teda, kolik takovej sloupek sežere příkonu. 