ORKÁNOVÉ PERLIČKY |
Pondělí, 10 únor 2020 | |
V pátek jsem odjela na Rokycansko, napadlo tam tochu sněhu a já si chtěla užít krapet zimy. V sobotu bylo nádherně, ale sníh už roztával, neděle ta už byla vypečená; celý den jsme vyklízeli zahradu, v očekávání toho nejhoršího.Vítr se přiřítil kolem desáté a burácel pak celou noc.
Už večer nejdříve spadl internet, pak vypnuli proud.
Chvíli jsme při svíčkách hráli Dostihy, a protože já brzy zbankrotovala, tak jsem šáhla pro nějakou knihu. Těch jsme i s barákem koupili metrák. Od „Jak V. I. Lenin řídil socialistický stát“, přes kuchařky. pohádky, poezii, detektivky - až po thrillery.
No, ještě jsme neměli čas všechny probrat, co si nechat a co vyhodit. Tak jsem tedy hmátla, a z hromady vylovila brožovanou knížečku „Žákovské perličky“ od Václava Richtera. A dopadlo to nakonec tak, že já jsem při svíčce nahlas předčítala a všichni jsme u toho řvali smíchy. Povedená byla kapitola „Letecké havárie“, perla vedle perly. Posuďte sami!
Lidstvo se udržuje na povrchu zemském díky ženské přitažlivosti. Glóbus znázoňuje naši zeměkouli, ale bez nás, protože bychom spadli. Kdyby nebyla gravitace, a my jsme vyskočili, odletěli bychom na nějakou hvězdu. Podle zákona o zemské přitažlivosti smějí lidé padat jenom na zem. Když padá na zem něco jiného než voda, je to sníh nebo letadlo.
Vzducholoď je doutník, ke kterému se nesmí s ohněm. Když chceme, aby balon stoupal, tak odhodíme zátěž, když chceme, aby klesal, zátěž přibereme. V nejmodernějších letadlech už nejsou motory, ale trysky, proto jim říkáme tryskáče.. Než letadlo přistane, vysune podvazky, když startuje, tak si je stáhne. Cesta letadlem je dražší než cesta vlakem o vysokohorskou přirážku.
Havárie vznikne, když v proudovém letadle vypnou proud. Kdo čeká na přílet letadla, sedí v letištní hale jako na jedlích. Když letí letadlo nadzvukovou rychlostí, nemohou se lidé mezi sebou bavit, protože se neslyší. Pokud helikoptéra pořád visí na jednom místě, tak je to proto, že jí došel benzin.
A vůbec nejlepší je tohle: Ještě se nestalo, že by se letadlo nějakým způsobem nedostalo na zem.
Včera a i dnes, v pondělí, to bylo o strach, aby nějaké letadlo se nedostalo na zem nestandardním způsobem. Vůbec se
nedivím, že se raději nelétalo, dneska ráno jsem se lesu raději vyhnula, když
jsem viděla, jak vítr se stromy cvičí.
Ráno kolem osmé hodiny se přihnal slejvák s vichřicí, že jsme já i psi byli během okamžiku promočeni na kost. Bunda a psí obleky byli jak po vyprání, ale protože nešel proud, tak nešla ani sušička. Čaj jsem vařila na propanbutanu a protože proud pořád zapínali a následně vypínali, tak jsem zatopila ve sporáku. Nešel nám ani kotel a také nebylo na čem uvařit. Oblečení jsem sušila nad plotnou na hambalkách a teď mně bunda voní bramboračkou, kterou jsem pod ní vařila.
Noťas chvíli šel na baterku, ale internet stejně kleknul a vzpamatoval se až kolem osmnácté hodiny.
Kdykoliv jsme dnes vylezli ven, tak se přihnala pumelice; v těch osm ráno to nestačilo, znovu ve dvanáct, pak ve tři a pak ještě v pět. Ještě párkrát s námi počasí takhle zacvičí a pak budu zvědavá na stoupence Gréty, co budou říkat, až si budou muset naštípat a nanosit dříví a zatopit, pokud to vůbec budou ještě umět.
jak jste to zvládli vy? DEERES
Komentáře
... : mamča
deeres : Tak jak, v Brdech ? Už vám rozsvítili ? Já jsem od vás vzdušnou čarou cca 15-20 km, a tady zatím elektřina pořád jde. Akorát kvůli poryvům větru a občasnému sněžení tak 2x denně láduju slepice ručně do kurníku, aby je to neodneslo. Ony jsou monumentálně zaostalé a nevědí, že se mají jít schovat.
Jinak na zahradě nám to trochu očesalo větve z ořechů a stříbrných smrků a hezky zametlo zbytky neshrabaného listí. Dneska Sabina pokračuje v aprílovém počasí. Chvíli svítí sluníčko, pak to foukne a pršosněží, i kroupy jsme už zažili. Asi někdo nezkušený provádí testy počasí. Hasiči vyjíždějí každou chvíli, převážně odstraňovat spadlé větve a kusy stromů ze silnice. únor 11, 2020 12:13
... : doktor
Deer,hezké povídání.U nás celkem se nic nedělo,krom silného větru a pár pokácených stromů,ale připomněla jsi mě,že musím mrknout na chalupu co tam Sabina natropila.Hezký den.
únor 11, 2020 12:24
... : mamča
Tak snad ještě zítra, a pak Sabina odtáhne na východ.
únor 11, 2020 16:09
... : Josef Kouba
Ve stejný den kdy řádila vichřice v Čechách, jsem zažil hrůzostrašnou jízdu. Synek zakoupil na ostrově Lasqueti rekreační domek. Jel tam s rodinkou na víkend a mě vzali sebou. Přístav kde jsme nastupovali na 15 x 6 m velkou lodičku, je obehnán obrovskou hradbou kamení přes kterou přelétala vodní tříšť, na vodní hladině uvnitř poskakovali 10 cm vlnky. Fotil jsem, a s pusou dokořán pozoroval velké rybářské lodě a vykládku ryb obrovským vysavačem. Dokonce se nám předváděl i tuleň a v jeden okamžik rackové v počtu pár tisíc doslova zakryli modrou oblohu. Když jsme vyjeli z přístavu na otevřené moře, začalo se dít neskutečné věci. Zvířátka nesmí do kabiny cestujících, takže jsem byl na zadní části lodi s pejskem pod jakýmsi přístřeškem. Třímetrové dlouhé vlnky házeli z lodí nahoru dolu. Když jsme vlnu sjížděli, zábradlí lodi se téměř dotklo slunce na obzoru a poté kapitán ubral otáčky motoru na nulu a v okamžiku, kdy jsme se šplhali na vrchol strmé vlny motor zařval a podlaha měla 30 stupňový skon a zadní časti lodi chyběli 50 cm aby jsme nabraly vodu. Tak to šlo celou hodinu. Já suchozemec se přiznám, že jsem začínal mít příznaky mořské nemoci. Při oné divoké jízdě jsem si vzpomněl na známého, jež uměl dokonale napodobit žáka 5 třídy Němce v české škole a byl farářem požádán vyprávěl úryvek z Bible, který žákům právě přečetl. (kousek co pamatuji, ale chybí onen přednes)
" I apostolci vyjeli z Kristuska Jézuska na mórze. Mórze bylo kuš. Dlóho moc nebyla kuš. Blesky lítaly cig und cag, kocabek frc na lévo, frc na právo, dif se nepřefrcal, i prosili apostolci Kristuska Jezuska aby bórze byla kus. Kristuzka Jézuska si stoupla a zíká. Bórze kus! A bórze byla kus". únor 12, 2020 07:39
... : Iris
Ačkoliv mě někdy štve, že život v místě těsně pod Krušnými horami přináší všelijaké ty srážkové stíny, když už všude padá snížek a u nás nic, všude už prší a zalévají se zahrádky, u nás sucho, tak v případě větrných kalamit je někdy život v podhůří požehnáním. Nic z toho, co se odehrávalo všude jinde tu nebylo. Jen párkrát v noci to trochu hvízdlo. A naopak - Sabina mi včera zajistila neobvykle příjemné zážitky, když jsem cestou Českým středohořím Švestkovou dráhou viděla tak krásné vyfoukané pohledy na ty kopce, jak se málokdy vidí. Milešovka byla nádherná, Říp jsem sledovala z litoměřického Biskupského paláce a měla ho jak na dlani.
Jinak asi ta supervichřice nebyla moc laskavá, na moři bych v ní nechtěla cestovat, letadlem také ne. Ještě tak nepřitažlivější by jako důsledek bouře byla nějaká ta příjemná černá hodinka, jak to popisuje Deeres. únor 12, 2020 14:01
|