Čtrnáctičlenná brazilská rodina, žijící v blízkosti hlavního města Brasilia, se pyšní zvláštním genem. Všichni členové se narodili se šesti prsty na všech svých končetinách. Když se měl narodit další člen jejich svého klanu – chlapeček Vinicius všichni doufali, že bude po tatínkovi. Že se narodí se stejnou genetickou abnormalitou. Novopečený otec Alessandro byl poté velmi šťastný, když syn zdědil rodinnou „značku“.
Alessandrova manželka Katia má totiž jen běžných pět prstů - což znamená, že byla 50% šance, že miminko zdědí gen pro šest prstů. Ale protože i jejich první syn, sedmiletý Guilherme, je pyšný majitel dvanácti prstů na rukou a stejného na nohou, oba věřili, že to stejně dopadne i v tomto případě.A hned jak se Vinicius narodil, všimli si, že jeho prstíčky jsou dokonale funkční, že všechny fungují normálně.
Genetický syndrom, který způsobuje, že se lidé rodí s prsty navíc, se nazývá polydaktylie. Vyskytuje se v jednom z 1000 porodů. Hodně je to pochopitelně závislé na příbuzenství rodičů - v geneticky uzavřené komunitě u pensyllvanských Amišů byla rovněž popsána tato vzácná postaxiální polydaktylie (nadbytečné prsty). Šestý prst má téměř 100 osob a všichni jsou nějak potomky zakladatele komunity Samuela Kinga.
Polydaktylie se například hojně vyskytuje i ve třech holandských vesnicích u bývalého Zuiderského moře.
Sledováním rodokmenů se zjistilo, že ji sem zavlekl muž, který se sem přiženil, měl plno dětí a příbuzenskými sňatky se rozšířila.
Zavlečení genových sestav nebo genů jedincem (přes potomky) do populace je v genetice označováno jako efekt zakladatele.
A tím jsme se oslím můstkem dostali k Nizozemsku – tedy Holandsku. Důležitá informace o Nizozemsku se váže k území, na němž se rozkládá. Krajina leží z jedné čtvrtiny 5 až 7 m pod hladinou moře, 1/7 území má nadmořskou výšku 1 m a jen 2 % leží výš než 50 m nad mořem.
Ve 12. století vtrhlo do země moře a vytvořilo ohromný Zuiderský záliv, jehož slaná voda končila dokonce až u bran Utrechtu. Po sedm staletí Nizozemci vzdorovali ohromnému tlaku nespoutaného živlu. Teprve ve 20. století byl realizován projekt na vysušení tohoto moře, jehož autorem byl inženýr Cornelius Lely.
V roce 1932 přestalo Zuiderské moře existovat. Území dobytá na moři se nazývají poldry a před záplavami je chrání hráze zvané dykes. Další fází bylo zúrodňování mořského dna, což představovalo 40 000 km odvodňovacích výkopů. A tak si Holanďané svoji zemi opravdu vyvzdorovali. Vysušili a zúrodnili přes 7 000 km² půdy, což je asi 20 % současné rozlohy Nizozemska.
Jenže - v noci na 1. února 1953 se na zeelandském pobřeží rozbouřilo moře až do nepříčetnosti. Mohutné vlny prolomily pobřežní hráze na 67 místech. Do krajiny se začaly valit ohromné masy slané vody.
70 000 obyvatel muselo rychle opustit své domovy, 1835 se jich utopilo. Celá desetina Nizozemska se ocitla pod vodou. Devět měsíců trvalo, než se podařilo hráze utěsnit. Stalo se to za pomoci nepoužitých obřích betonových kesonů, které sloužily Spojencům při invazi v Normandii k vybudování umělých přístavů. Byly sem pracně dopraveny přes kanál La Manche z Anglie.
d@niela
Zrovna v hudebním světě si nedovedu představit výuku dětí s šesti prsty. Učebnice s něčím podobným nepočítají a pedagogové musí experimentovat.
Ale co už ! V Rusku mě kdysi zaskočily kytary se sedmi strunami. Prostě se ta jedna struna sundala.
Možná se nadbytečný prst, třeba houslisty, ignoruje nebo usekne ? A jak se mu tam všechny ty prsty vejdou ?
Obrázky nahoře mi nabuzujou zvracení. Bléééééééééééééééééééééééééé ééé!
Pozvánka:
Floriade je především o požitku. Procházka pohádkovými zahradami a tropickými skleníky a krásnými rybníky a architektonickými zázraky. Floriade také věnuje velkou pozornost umění, divadelním a hudebním vystoupením a kulinářským dílnám. Takže si zapište do svého deníku: další splátka Floriade začne na jaře roku 2022 v Almere.
Na Floriade jsem byla v roce 2002.
V roce 2002 se Floriade konala v Haarlemmermeeru s tématem Příspěvek zahradnictví ke kvalitě života v 21. století. Výstavy se zúčastnili vystavovatelé ze 30 zemí.
Náklady na výstavu byly odhadnuty na 70 milionů liber šterlinků. V roce 2007 údržba parku použitého při výstavě stála 209 liber šterlinků za metr plochy z celkem 33 ha parku.
