Je to takzvaná láska zlatokopek. Vlastně o žádnou extra lásku nejde. Tedy ne o lásku k partnerovi – je to láska k pohodlí, luxusu, penězům… a všem těm vymoženostem, které jí ten, na kterého se nalepila, může poskytnout. Nejčastěji ji vyhledávají krásné mladé dívky, které si nabalí bohatého muže v letech. Takový vztah sice může pár měsíců vydržet, neboť každý získal své. Muž krásnou společnici (do které je možná i zamilovaný), žena sponzora a možnost užít si svět, zviditelnit se a vydělat si.

Kde je hranice mezi normální ženou, která chce být mužem zajištěna, a zlatokopkou, pro kterou jsou na světě nejdůležitější peníze a nic jiného ji vlastně nezajímá?

Žena je ovšem od přírody nastavena způsobem, který ji při hledání nejvhodnějšího partnera nutí k vnitřnímu souboji.

Žena potřebuje a chce:

• zdravého a silného jedince, s nímž má šanci zplodit zdravé potomstvo
• muže, který s ní zůstane po zbytek života a o potomstvo i o ni se dokáže postarat

Zcela upřímně. Ženy přitahují muži dle bodu jedna, žít trvale však chtějí spíš s těmi dle bodu dva. Muž, který je kombinací obojího, je ideál, na který ale ne každá žena dosáhne a hlavně takového muže není často schopna poznat. Že je muž silný sice odhadnout může (fyzicky samozřejmě, psychicky nakonec také), ale jestli je skutečně zodpovědný, se už za první rok vztahu zcela poznat nedá a kolik peněz bude v životě vydělávat už teprve ne.

Ženy proto hledají muže podle symbolů, kterými na ně působí, jsou to např.:

• 1)  pohlavní a mužské rysy vyjadřující sílu a plodnost
• 2)  jakou má práci, kde bydlí, v čem jezdí a jak se obléká

Ženy jsou schopné snížit své nároky na fyzickou mužnost (bod 1) a vyměnit jí za pocit, že se v soiučasném světě budou mít o koho opřít, že půjdou občas na večeři do restaurace a že budou mít peníze na školní obědy pro své děti. Takto se chová každá normální žena, která není zoufalá: ano, jde i po penězích.

Trochu odbočka: Samozřejmě – existují různé druhy žen. Jsou ženy feministky a kariéristky. Jsou také ženy, které budou chodit raději na romantické procházky po nábřeží, případně ocení, že je dobrý v posteli. 

Ale už se nebudou moc zamýšlet nad tím, že ten chlapec bude nejspíš neustále bydlet u rodičů, neboť je neschopen postarat se ani sám o sebe, natož o ženu a děti.

Pak existují dívky, které začnou chodit s chlapcem jenom proto, že má hezké auto (je to tím, že ne úplně chápou volání přírody a považují to za symbol bohatství, které v životě lze od muže očekávat). Často se přitom ukáže, že jde jenom o pozlátko auta na splátky a že tento kočkolap není ve skutečnosti tím, co od života čekaly.

Každá žena (až na zmíněné a možná ještě další výjimky) si přirozeně vybírá muže hezké a bohaté (tedy podle svého měřítka). Peníze jsou pro ženy symbolem duševní síly, vůle a intelektu muže. Chudí muži, kteří nic nemají a na nichž je vidět, že ani nikdy nic mít nebudou, se s tím musí smířit a nepovažovat za zlatokopku každou ženu, která chce po muži zaplatit útratu v restauraci, chce občas dostávat dárky a někam se podívat. I kdyby jen na hezký výlet. To chce totiž každá žena a muž by na tom neměl vidět nic špatného.

Zlatokopku bychom tedy mohli definovat jedině tak, že jde o ženu, která má i jiné špatné charakterové vlastnosti, než je touha po penězích a luxusu. Pokud touží po penězích a je zároveň třeba sobecká, zlá, manipulativní, zcela bez lásky a respektu k muži, pak můžeme mluvit a zlatokopkách špatně. Pak teprve jde o ženy nevhodné k žití.

Touha po životě bez dřiny v práci, a po životních jistotách pro sebe a pro své děti, ale není tím rysem, který ženu dehonestuje.

To by si měl uvědomit každý normální muž.

Vážené, vážení - jak moc jste tenkrát uvažovali rozumem?

d@niela