Naši státní vlajku zná každé malé dítě. Kdo ji ale vymyslel, to se dlouhá léta skrývalo pod rouškou dohadů a nejasností. Jméno Jaroslava Kursy by donedávna nikomu ani u nás v Blovicích nic neřeklo. A to až do října roku 2005, kdy se na Kursovu počest objevila na jeho rodném domě bronzová pamětní deska, která po desetiletích konečně odhaluje jeho - do té doby neznámou - tvář.

Kursa se narodil roku 1875 v učitelské rodině, sám také jeden čas vyučoval. Po většinu života však pracoval jako archivář ministerstva vnitra, později Ústřední matice školské. Byl výtvarně nadaný a měl hluboké heraldické znalosti. Po vzniku samostatného státu se aktivně zapojil do přípravy tehdejších státních symbolů.

Na konci r. 1918 byla vytvořená znaková komise, která byla pověřena přípravou zákona č. 252/1920 Sb. z., kterým byly stanoveny státní symboly (vlajka, státní znaky aj.). Byla složena ze zástupců jednotlivých ministerstev, politiků a několika odborníků (ředitelé archivů a Jaroslav Kursa, pracovník archivu ministerstva vnitra). Po delší diskusi se její členové shodli na principu, že státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy (bílou, červenou a modrou), a uložili Jaroslavovi Kursovi, aby namaloval návrhy vlajky obsahující tyto barvy.

Jaroslav Kursa vypracoval řadu návrhů s různě širokými pruhy i s jinými heraldickými figurami včetně návrhu s modrým klínem, sahajícím do jedné třetiny délky bíločervené vlajky, a předložil je členům komise 4. července 1919. Komise doporučila zavést vlajku s klínem v této podobě. Po kritice veřejnosti a některých poslanců byl v lednu 1920 na doporučení výtvarníků klín protažen do poloviny délky vlajky. Ta byla po této úpravě schválena Revolučním národním shromážděním 30. března 1920 jako československá státní vlajka. (Později se stala vlajkou českou). Za činnost pro komisi, která zahrnovala i návrhy na podobu státních znaků, dostal odměnu 4 000 korun.

Po dlouhá desetiletí mu však bylo autorství upíráno. V inkriminované době soutěže byl totiž vyslán do Vídně na jednání o rozdělení majetku bývalého Rakouska – Uherska. Jeho nepřítomnosti využil jiný člen komise, akad. malíř Jaroslav Jareš, a vydal Kursův návrh za svůj. Vyneslo mu to hrob na vyšehradském Slavíně. Je známo, že sám také prosazoval vlajku s klínem, ale v černé barvě.

Podobnou vlajku možná zhotovil i Čechoameričan Josef A. Knedlhans a vítal s ní prý už roku 1918 prezidenta Masaryka při jeho návštěvě v New Yorku. Její exemplář je sice uložen v muzejní budově Czechoslovak Society of America v Chicagu, ale byl tam předán až v r. 1954. Vlajka má sice modrý klín, ale jeho rozměry stejně jako poměr stran vlajky neodpovídají vlajce přijaté 30. března 1920. Přímé důkazy o Knedlhansově autorství tedy neexistují a příslušná komise jeho návrh ani neznala.

Česká společnost zabývající se vlajkami a prapory teprve nedávno obhájila skutečné Kursovo autorství naší vlajky, o které zřejmě nedokázal sám za života bojovat.

Jeho praneteř, kterou díky internetu objevil ředitel ústecké knihovny, ho popisuje jako sucharského, nenápadného, pod pantoflem žijícího muže. Dlouhá léta žil na pražských Vinohradech. Zemřel roku 1950 bez potomků jako neznámý muž.

Dochovaly se sotva dvě nepříliš kvalitní rodinné fotografie. Když byly objeveny, staly se předlohou pro pamětní desku na Kursově rodném domě u nás v Blovicích na budově “staré školy“, a jsou vystavené ve vstupu na radnici.

Zdroj: Informacní stránky BLOVIC

... : Sidon

Já mám takový menší problémek s tou naší vlajkou, kterou mám na čepici. Je to už pár let, co jsem dostal kšiltovku (bejzbolku), kde na každé straně je nášivka s naší vlajkou. Mám však některé kamarády, kteří mi tvrdí, že ta vlajka na pravé straně, je špatně našitá, ten modrý klín by prý měl být vpravo a ne vlevo, jak ho tam mám já, neboť když kráčím dopředu, tak jako na vlajce ve větru, by ten klín měl být vepředu. Já jsem "prolezl" všechno možný, až jsem našel nějakou vyhlášku o státních znacích a vlajkách, kde je uvedeno, že - z pohledu pozorovatele, musí být modrý klín na vlajce vždycky vlevo. Jenže ti blbci mi opnují tím, že na vojenských vozidlech a letadlech je to vždy s klínem tak, jak tvrdí oni. Čili, že na pravé straně je ten klín vpravo, bráno ve směru jízdy, či pohybu. Tak nevím, moc často tu čepku nenosím, ale kdykoliv si ji vezmu, tak ti idioti se hned ozvou.
Ale co, já jim fláknu pár potlamě a bude klid.

duben 01, 2019 16:55