Slyšeli jste to někdy? Kapalo vám někdy? A víte, proč se vlastně tato zvláštní věta některým lidem, co nám zrovna nepřipadají, že spolkli moudrost světa, říká? Tak nejprve, co to ten karbid je: například vápenatý je předurčený k odpuzování krtků z nežádoucích míst – protože při styku s vlhkostí (např. v půdě) se uvolňuje ohavně zapáchající plyn, který má silné odpudivé účinky na krtky a jiné hlodavce.

Dneska je samozřejmostí jakákoliv svítilna na elektriku. Nebylo tomu tak vždy, A ani se zaváděním elektrifikace nebylo možné svítit elektrikou všude. Například různé těžební šachty byly bez proudu i světla. Lidé si tu tedy často svítili karbidovými lampami.

Co to bylo?

V podstatě plechovka, která se skládala ze dvou částí, nádrže na vodu a nádrže na karbid. Navíc měla trysky vedoucí do reflektoru a nějaké zapalování a knoflíky pro regulaci. Fungovalo to tak, že voda pomalu kapala na karbid (sloučenina uhlíku s kovem) a z jejich reakce vznikal hořlavý plyn acetylén. Ten se tryskou dostal do reflektoru, kde po zapálení hořel jasným plamenem. Jistě chytrý vynález, jen při hoření dost páchnul, asi jako po česneku.

Karbid vápníku (CaC₂) je iontová sůl která se při hydrataci rozkládá za vzniku acetylenu.

CaC₂ + 2 H₂O → Ca(OH)₂ + C₂H₂

Karbid se dá koupit v některých drogeriích za přijatelnou cenu. Čerstvý karbid je ve formě malých, do hněda zbarvených kamínků, později se vlivem vlhkosti vzduchu pomalu rozkládá a mění v bílý prášek. 

Z něj se pak uvolňuje již jen minimum acetylenu. Proto, aby nám vydržel co nejdéle, je nutné karbid skladovat v uzavřených a utěsněných nádobách.

Stejně jak pomalu voda kapala na karbid,

tak pomalu i nám někdy docházejí jasné věci,

než se v naší hlavě rozsvítí…

d@niela