Kudlanka - DROŽDÍ

Droždí je velmi bohaté na biologické prvky (aminokyseliny, minerály, vitaminy, enzymy…), které jsou nezbytné pro správnou činnost lidského organismu (růst, buněčný metabolismus, imunitní systém…). Jsou to látky, které ale většinou v každodenní stravě nepřijímáme v dostatečném množství.

Thiamin (vitamin B1): nepostradatelný především pro srdeční a nervovou činnost
Riboflavin (vitamin B2) a niacin (vitamin B3): tyto vitaminy jsou elixírem pro naši pokožku, nervy a správné trávení

Všechny druhy vitaminu B se mimo jiné podílejí na uvolňování energie ze sacharidů a tím příznivě ovlivňují lidský organismus.

Trápí-li vás nespavost či únava, droždí vám může pomoci, jelikož niacin a vitamin B12 společně produkují serotonin, který má vliv na klidný spánek.

Nejčastějším druhem kvasinek, který nalezneme v droždí, je Saccharomyces cerevisiae. Z latiny lze název přeložit takto: saccharo znamená cukr, myces houba a cerevisce pivní. Kvasinky jsou schopny měnit cukr na oxid uhličitý a alkohol, který se během pečení odpaří. Oxid uhličitý se v těstě rozptýlí a vytvoří malé kapsičky vzduchu, které způsobují vzdouvání těsta, díky němuž pak vidíme v pečivu bublinky.

Člověk používal droždí od pradávna – dávno před vznikem písma. Údajně za ně můžeme být vděční Egypťanům, kteří ho objevili náhodou v 5. století př. n. l., když zapomněli dát již připravené těsto péct. Po několika hodinách zjistili, že těsto několikrát zvětšilo objem. Tehdy však ještě nerozuměli procesu kvašení. Tuto chemickou reakci považovali za zázrak.

Lidé nejprve připravovali pokrmy na bázi obilovin: kaše nebo placky. Ty tvořily základ jejich každodenní stravy. Později zjistili, že pokud těsto ponechají působením kvasinek přítomných ve vzduchu přirozeně zkvasit, placky zvětší objem a získají novou strukturu a vůni. Tak položili základ pečení chleba.

Říká se, že k pečení prvního galského a iberského chleba v prvním století našeho letopočtu byla používána pivní sedlina. Šlo v podstatě o kvasnice, které byly při hlavním kvašení piva vyneseny na povrch do pěny. Přidáním kvasnic do těsta lidé dosáhli nejen toho, že těsto rychleji nakynulo, ale také toho, že takto upečený chléb byl kypřejší a chutnější. Samotný objev kynutí byl vysvětlen o mnoho století později díky Louisovi Pasteurovi. Ten v roce 1857 dokázal, že kynutí je způsobeno živými organismy. Dokázal, že buňky kvasinek mohou žít jak za přístupu vzduchu, tak bez něho. Díky Pasteurovi a jeho objevům bylo rovněž zjištěno, že jsou to právě kvasinky, které přispívají k utváření vůní a chutí chleba.

Čerstvé pekařské droždí lze definovat jako jednobuněčný mikroorganismus, který patří do druhu hub. V jednom gramu čerstvého droždí můžeme nalézt až 12 miliard buněk, které jsou schopné bez přístupu vzduchu přeměňovat cukr na alkohol a oxid uhličitý. Čerstvé pekařské droždí bychom měli uchovávat nejlépe při teplotách od 1 do 10 °C, což je teplota, při které droždí (kvasinky) nejsou schopny pracovat. Vystavování droždí vyšším či nižším teplotám oslabuje následně jeho účinnost. Pekařské droždí lze také zmrazit, ale pouze pod podmínkou, že ho po rozmrazení spotřebujeme nejpozději do 24 hodin. A jaký je rozdíl mezi čerstvým pekařským droždím a kypřicím práškem do pečiva? Kypřicí prášek obsahuje pouze minerální soli a bikarbonát, nikoliv živé buňky jako droždí.

Instantní droždí - jedná se vlastně o usušené droždí čerstvé. Výhodou je hlavně delší trvanlivost a to, že ho není nutné před přidáním do mouky znovu hydratovat. Jinak se používá stejně jako čerstvé droždí. Jemné krystalky instantního droždí jsou baleny buď vakuově, nebo v ochranné atmosféře. Lze ho zakoupit ve formě drobných válečků nebo kuliček. Je odolné vůči teplu, díky čemuž je vyhledáváno především v regionech s klimaticky nepříznivými podmínkami.

ingredience:

jedna kostka droždí

sklenička vody

jeden citrón

Výsledek obrázku pro face mask Kostku droždí rozmělníme ve vodě a přidáme šťávu z půlky čerstvého citrónu. Vše dobře promícháme a vytvoříme kašičku. Je potřeba zacházet opatrně s množstvím vody, aby maska nebyla příliš tekutá. Maska musí být tužší konzistence, jinak nám z obličeje bude stékat.

Než začneme masku nanášet, je nutné se důkladně odlíčit a pročistit si obličej čistícím krémem.

Svažte si také vlasy, aby vám při nánosu nepřekážely.

Masku nanášíme na celý obličej a necháme působit 10 až 15 minut. Na závěr procesu si naneste na obličej vyživující denní krém, aby pokožka po aplikaci byla hydratovaná.

Maska z droždí má skvělé čistící účinky.

Je ideální pro smíšenou až mastnou pleť. Čistí a odstraňuje přebytečný maz a ucpané póry.

Pomáhá také při léčbě zánětlivých procesů.

Maska pleti dodá potřebný vitamín B.

Také lze místo vody použít heřmánkový odvar nebo mléko, a pokud máte suchou a citlivou pokožku, můžete vynechat citrón a použít olivový olej.

Pleťovou masku bychom neměli používat častěji než dvakrát týdně. Pokud ji používáme na „poďobanou“ pleť, měli bychom pozitivní efekty a zmenšený výskyt uhříků začít pozorovat již přibližně po čtrnácti dnech.