Taky vás "bere" počasí? Prudké změny? Dopad počasí na tělesné stavy člověka byl vědci již v minulosti potvrzen. Ani naše psychika však nebývá „ochuzena“ o jeho vliv. Jak na nás působí?  Citlivost na počasí, neboli meteosenzitivita je u každého jedince individuální. Zatímco někoho rozbolí hlava při sebemenší změně tlaku a na podzim upadá do depresí, na jiné klima zdánlivě nemá vliv. (Šťastní to lidé...)

Zásadně nás pak ovlivňují hlavně prudké či časté změny povětrnostních podmínek – proto se častější změny nálad projevují například při blížící se bouřce, při níž zpravidla dochází k prudkému ochlazení a změně tlaku vzduchu. Střídání různých teplot s námi totiž dokáže pěkně zamávat. Nesnesitelné horko tropických dní působí stres, zapříčiňuje podrážděnost a agresi, ztěžuje usínání. Tuhé zimní mrazy naopak přispívají k únavě organismu.

Dosti známé je také působení změn tlaku na naše tělo. S klesajícím tlakem řadu lidí začíná trápit únava, bolesti hlavy či kloubů. Proč je tomu tak? Experimenty v klimatických komorách prokázaly, že větší výskyt bolestí během pošmourného počasí souvisí s výrazně vyšší citlivostí organismu při poklesu tlaku. Někoho možná překvapí, že na naše rozpoložení má vliv také geomagnetické pole Země, které je ovlivněno například slunečními erupcemi. Právě při nich lze u některých osob pozorovat zhoršení nálady či sklon k depresi.

Naši psychickou pohodu ovlivňuje i střídání dne a noci, kterému je biorytmus člověka díky tisícům let evolučního vývoje přirozeně přizpůsoben. Speciální buňky v sítnici oka vnímají intenzitu okolního světla, o níž předávají informace dále do mozku. Ten na základě něj reguluje tvorbu spánkového hormonu, melatoninu, který působí na útlum organismu a jeho přípravu k odpočinku. Poruchy tvorby tohoto hormonu pak mohou vést k nespavosti.

S nástupem zimních měsíců, kdy je méně světla, máme proto tendenci být ospalejší, lenivější, často také inklinujeme k horší náladě. Podobný vliv na nás mají i zamračené dny během zbytku roku.

Možná si myslíte, že pouze staří lidé dokáží odhadnout, že se brzy bude měnit počasí. Tuto schopnost mají i mladí, ačkoliv v menší míře. Jsou totiž vitálnější a jejich organismus je odolnější, avšak neplatí to vždy. Jsou tací, kteří to odhadnout i ve dvaceti letech. Taktéž jsou na počasí citlivější více ženy než muži. Ve vyšším věku lidé pochopitelně snáší hůř výkyvy počasí, protože je jejich imunita slabší a také trpí nemocemi. Velice citlivě na změnu počasí reagují např. kardiaci, lidé, kteří mají chronická onemocnění (např. astmatici, revmatici) nebo lidé po prodělání vážného úrazu. A je zcela jedno, kolik jim je let...

Lidé se tedy liší vzhledem k tomu, jak moc na počasí a jeho změny citlivě reagují. Proto se často do televizních programů o počasí přidává informace právě pro tyto tzv. meteosenzitivní lidi... Obvykle to pak bývá, že si pak jen pasivně řeknou „Dnes nám prší, to zase budu mít špatnou náladu“. Takovýmto tvrzením si ani jen nepřipustí, že by špatná nálada, kterou prorokují, vůbec nemusela přijít a že si ji vlastně sami „naordinují“.

Tohle samozřejmě v mnohém souvisí s nastavením psychických vlastností, našimi schopnostmi zpracovávat stres, přizpůsobovat se změnám obecně, snažit se být spíše optimistou.

Samozřejmě ne vždy je pociťování sklíčenosti a ponuré nálady jenom věcí změny přístupu. Existují lidé, u kterých se změnou počasí opravdu změní i nálada ve smyslu fyziologických i psychologických pochodů. V takových případech můžeme mluvit o poruchách nálady, kam zařazujeme tzv. sezónní depresi. V laické veřejnosti se deprese stala jakýmsi obecným slovíčkem; ano, každý z nás má někdy „depku“.  Ale to je zas o něčem jiném...

Nojo,

ale co když je každý den jinak…

d@niela

... : mamča

Naše babi říkala, že "Za to můžou ty interrupce na Slunci"...

říjen 01, 2018 07:41