Ne, to není konstatování, to je (foneticky) legální jméno známé texaské mecenášky Imy Hogg. Ano, křestní jméno zní jako „Jsem“ a příjmení „Prase“. S takovým jménem by se asi nikomu nežilo zrovna nejlépe, že? Tatínek, Jim Hogg, pozdější guvernér státu Texas, totiž pojmenoval svoji malou holčičku podle oblíbené postavy z básně svého strýce o občanské válce..
Bohužel, až o dost později si uvědomil nešťastné spojení obou jmen v anglické vyslovnosti: jméno Ima Hogg zní zcela stejně jako I'm Hog - tedy "jsem prase". Její jméno se pak při každé příležitosti - díky otcovu guvernérství - konstantně propíralo tiskem.
Ima tak dostávala tisíce dopisů s dotazy ohledně nejen svého jména, ale dost si užila později i s dotazy na tiskem vytvořenou její neexistující sestru Ura (you're - ty jsi). Ano, media se bavila…
Ale to nebylo všechno, co se téhle holčičce – později ženě – od jejích rodičů přihodilo… Ima se totiž nikdy nevdala, neboť dbala rady či výstrahy své matky, která věřila, že ženy v jejím rodě roznášejí tuberkulózu a je potřeba s tím skončit. Neuvěřitelné, že?
Protože si tedy nezaložila žádnou vlastní rodinu, věnovala se naplno umění a hudbě. Ze svých cest po Evropě nashromáždila díla Piccasa, Kleea, Modiglianiho a dalších světoznámých umělců. Mj. u nás, respektive v tehdejším Rakousko-Uhersku, zanechala po sobě stopu brilantní hrou na piano na dvoře Franze Josefa.
V Houstonu pak založila první Symfonický orchester, stala se patronkou Uměleckého muzea, a podporovala vše, co mohla pro blaho Texasu. Však ji Texasané dodnes znají a obdivují jako První dámu Texasu.
S námi kdysi do družiny chodila obrýlená zrzka, jedničkářka a ještě ke všemu Svatava s příjmením poněkud směšným. Ve škole se jí děti hodně posmívaly a ona se neuměla bránit. Pak do družiny začala chodit její mladší sestra, taky brejlatá zrzka, taky premiantka Světluška a se stejně směšným příjmením, ale ta si nenechala nic líbit a posměváčkové měli utrum..
Prostě silná osobnost, takovou musela mít i Ima Hog, když její rodiče její křestní jméno nedomysleli .
Možná si někteří z Vás vzpomenou na knihu Donalda E. Westlake - Jak nevyloupit banku a zrovna tuto pasáž -
Správce věznice mi taky hned na uvítanou řekl:"Vy nejste v jádru špatný člověk, Kundo!"
"Künde," opravil jsem ho rychle s náležitou výslovností.//
"Mister P..a has got a phone". Ovšemže to jeho příjmení vyslovila po anglicku, já to tady nechci psát doslovně, ale jistě asi víte, jak to znělo. Zkouška byla pak asi na deset minut přerušena.
Jedna má bývalá spolužačka, která emigrovala, se nějak zapomněla v hovoru v restauraci s dalším Čechem a tak tam lítal jeden fakáč za druhým. Nějak jí nedocházelo, proč ostatní hosté na ní pohoršeně zírají.
