Většina z nás si řekne, co to je za otázku? Ale čtěte, co tomu říkají odborníci. Všeobecně se píše a říká, že obezita (tj. nenormální tlouštka) je nemoc z přecpávání jídlem a nedostatkem pohybu. Tedy vlastně zneužíváním „dobrého bydla“. Jak ale jistě tušíte, je to kapánek složitější. Jasně, řešíme problémy s hormóny, takže víme, že i obezitu mají na svědomí do značné míry právě ony. Nemusíte hádat, který z nich to je – tento se jmenuje liptin.

Vzniká v tukových buňkách a přenáší informace do mozku, jak jsme na tom se svými tukovými polštáři, tedy, jaké máme tukové zásoby. Pokud buňky jsou naplněné tukem, vyrábí liptinu více a naše chuť k ládování se, je jimi tlumena. Podaří-li se nám zhubnout, klesne hladina tuku v buňkách - a hle, zase máme chuť se pořádně nabaštit. Nedostatek tohoto hormónu působí jako signalizace k doplnění energetických rezerv do organismu. Výsledkem je pak zvýšený příjem potravy a nastává onen nechutný jojo efekt,  a redukční diety selhávají.

Bylo zjištěno, že vpravení hormónu do krve (pomocí injekce) by mohlo být považováno za lék, ovšem ukázalo se, že by to bylo vhodné jen u jedinců, kteří mají nízký obsah liptinu vrozený. A to je poměrně vzácný jev.  

Ovšem pozor! Do hry vstupuje další  hormón, tentokráte ghrelin, jinak hormón „hladu“. Je-li naše zažívací soustava bez práce se zpracováním požité potravy, začne náš žaludek produkovat ghrelin, ten se dostane do krve a tím pádem i do mozku, kde prostřednictvím nervových center vyvolává nesmírný pocit hladu…

A začíná se zase znova - pokud se opět dobře naládujeme, dá nám náš trávící systém echo, že má dostatek jídla a dostaví se konečně příjemný pocit sytosti. Stává se u některých lidí, že ghrelin dává falešné signály a nabádá náš organismus: jen papej dál, i když už je „plno“.

Proto nerovnováha hormónů, regulujících chuť k jídlu, může způsobovat poruchu v příjmu potravy. Například chorobným přejídáním i naopak nechutenstvím. Prostě - hormóny jsou pěkné potvory. Proto asi nejspolehlivější je rčení:

Jez do polosyta, pij do polopita – a budeš dlouho živ. Takže „vše jen s mírou", přátelé!

                                                                                       -doktor-